Foto: Bjut by Dr. Max
Jak často pečujete o svoji pleť a jak často se necháte hýčkat?
Každý den se odličuji, ráno i večer. Používám různá séra a krémy, je to pro mě každodenní rutina. Na kosmetiku jsem dřív chodila pravidelně, jednou za měsíc. Ale poslední rok to docela zanedbávám, byla jsem tam asi jen třikrát.
A když už teď na kosmetiku moc nechodíte, dopřejete si doma masky a podobnou péči?
Ani to už moc nedělám. Dřív jsem to milovala, ale jak přibyly děti a teď ještě i pes, tak na to není tolik času. Navíc pes mi to všechno slízává z obličeje, a nechci riskovat, že by se něčím otrávila. I když používám přírodní kosmetiku, která by jí asi neublížila, raději to nedělám.
Máte tedy nějaké oblíbené značky, kterým jste věrná, nebo ráda zkoušíte nové?
Jsem věrná své oblíbené značce, Cosmetics. Je to americká značka, která má výborné technologie. Neobsahuje škodlivé látky, které by pleť zatěžovaly nebo ucpávaly póry, a přitom má viditelný efekt. To se ne každé přírodní kosmetice podaří. Takže jsem už dlouho nejvěrnější právě této značce.
Dnes jste tedy přišla do Bjutu spíš ze zvědavosti?
Ano, líbí se mi koncept, kde máte všechny technologie a značky pod jednou střechou. Nemusím obíhat deset různých obchodů, všechno je tady pohromadě. Našla jsem tu dokonce hodně svých oblíbených značek, což mě příjemně překvapilo. Takže kdybych potřebovala něco pro sebe nebo jako dárek, stačí mi jít na jedno místo. Nemám ráda nákupní centra a běhání po obchodech. Preferuji online nakupování, protože nemusím tolik mezi lidi, což mi vyhovuje.
Vlastina Svátková svžm synům koupila pejska, ale nakonec se o něho strá ona. Ale zamilovala si ji.
Foto: Bjut by Dr. Max
Zmínila jste pejska. Je to váš první čtyřnohý společník?
Ano, první. Tedy vlastně ne úplně. Ve dvaceti, když jsem studovala vysokou školu, jsem dostala od tehdejšího přítele italského chrtíka. Ale ten nakonec skončil u mé maminky, protože jsem tehdy vůbec netušila, co péče o psa obnáší. Teď už jsem to věděla, proto jsem dlouho váhala. A nakonec jsem si řekla, že už je čas pořídit dětem psa. No a jak to bývá, pes zůstal hlavně mně.
To je klasika. Jak se perete s výchovou psa? Máte poslušné štěně?
Je strašně hodná a poslouchá mě, takže mi třeba neleze do postele, i když by moc chtěla. Jsem v tomhle přísná, takže spí v pelíšku vedle mé postele. Teď ale řešíme učení na záchod. Naštěstí máme zahradu, takže ji neustále pouštím ven, i v zimě. Ale občas se stejně vyvenčí ve sprchovém koutě. Za to odměnu samozřejmě nedostane.
Dá se tedy říct, že je takovým vaším osobním trenérem, který vás vytáhne ven za každého počasí?
Tím, že máme zahradu, mě z domu moc nevytahuje. Spíš je mým trenérem v jiné oblasti – učí mě toleranci a schopnosti opustit perfekcionismus. Mám ráda pořádek a dokonalost, ale ona mi to všechno narušuje. Sedačku máme přikrytou dekami, a já se učím mít radost z toho, co je, i když to není dokonalé. Je to pro mě velká lekce.
Jak to máte teď s vánoční výzdobou? Má smysl něco zdobit s takovým pomocníkem?
Nejsem úplně typ na sezónní dekorace. Mám ráda, když je interiér krásný celý rok, aniž bych něco přidávala nebo měnila. Moje maminka má ale vánoční výzdobu vždy dokonalou. Posílá mi fotky a ptá se: „A co adventní věnec? Máš zapálené svíčky?“ Já odpovídám: „Nemám žádný věnec.“ A ona na to: „Tak si ho vyrob!“ Ale mě to vážně nebaví.
A co Vánoce jako takové? Máte je ráda?
Vánoce jsem vždycky měla ráda. Ale před dvěma lety mi na Štědrý večer zemřela babička, což je pořád bolestivé. Také si s bývalým partnerem každý rok střídáme péči o děti. Loni jsem děti měla, letos ne. Není to smutek z toho, že budu sama, spíš takové přemýšlení, co vymyslet. Snažím se dát dohromady kamarády, kteří jsou také single nebo bez dětí, a plánujeme společnou večeři nebo menší párty.
Neuvažovala jste třeba o cestování během Vánoc?
Měla jsem letět na Madeiru těsně před Vánoci, ale pořád váhám. Kvůli pejskovi se mi moc nechce, protože bych měla pocit, že si to neužiji. Možná cestu odložím na březen.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář