Další skvělý příspěvek na dnešní téma přišel od čtenářky s nickem Verča27. my děkujeme a vy si přečtěte, jak přišla ke svémuochranému zabarvení.

Ještě v době, kdy jsem byla nemluvně o mě říkali : „Cikánko ty krásná“. Jako příslušnice evropského tmavého fototypu jsem si se sluncem zrovna starosti dělat nemusela. Navíc jako neposedné dítě a později neposedná puberťačka jsem na dece moc dlouho nevydržela. Opálila jsem se naprosto přirozeně během pobíhání na zahradě a na koupališti.

Poprvé jsem se spálila na Balatonu. Prostě tehdejší krémy neměly ještě tu vodě odolnost, co mají dnešní, takže si doposud vzpomínám na to jak jsem v noci nemohla spát a myslela, že mi spálená ramena snad uhoří. Doba naštěstí pokročila, takže teď jezdím k moři vybavená extrémně vodě odolným krémem s faktorem 25 a rozhodně s jím nešetřím.

K moři se totiž nejezdím opalovat, ale hlavně si pořádně zaplavat, jenže to slunce opaluje i ve vodě. Jednou jsem zažila i solární alergii - naskočila mi vyrážka ve výstřihu, takže jsem pak místo svůdně vykrojených letních šateček marně v kufru hledala rolák.

V posledních letech se však stalo něco, s čím jsem nepočítala. Jednoho slunečného květnového dne jsem si sedla s knihou na zahradu. Nebyla jsem tam nijak zvláště dlouho, ale přesně za tři dny jsem ráno objevila pod oběma očima jakési hnědé skvrny. Hrůza! Rozumějte, kdyby se jednalo o roztomilé pihy, které dodávají uličnický výraz, tak se nezlobím, ale tohle ze všeho nejvíce připomínalo vzor na maskáčích.

Následoval nákup kvalitního denního krému s UV filtrem, nicméně skvrny nejenže nemizí, ale dokonce se i objevují nové. Takže letos mi k mému maskáčovému vzoru, navzdory SPF 15,  přibyla jedna čerstvá hnědá skvrna na nose. Při procházce v lese se můj obličej skoro ztrácí v mihotavých stínech, prostě mám dokonalé mimikry.

Korunu tomu nasadil můj kamarád zdravotník otázkou: „Co to máš na obličeji?“ Začala jsem se oprašovat prsty, v domnění, že mám někde šmouhu, ale pak mi došlo, že se ptá na mé maskáče. „To jsou hyperpigmentace,“ snažím se jej usadit odborným termínem.

„ Aha, já jen, že to vypadá jako chloasma gravidarum, tak jsem ti chtěl gratulovat k těhotenství,“ odvětil. Co na to říci? To bych musela být permanentně těhotná už tři roky a toho bych si snad všimla! „Kdepak za tohle nemůže těhotenství, ale slunce, „ odpovídám a přemýšlím kolik známých mi asi bude v následujících dnech gratulovat.  To víte takový šťavnatý drb si nikdo nenechá pro sebe, že?

Verča27

A nemohl vám váš známý zdravotník spíš poradit, jak se těch skvrn zbavit? Nebo jste se s nimi už smířila?

Napíše nám ještě některá žena-in na dnešní téma? Ještě stačíme vydat jeden příspěvek.

redakce@zena-in.cz

 

TÉMATA:
PŘÍBĚHY