Vzpomínáte si na naše předvánoční téma dne, kde jste psali přání Ježíškovi? Je mezi vámi žena, matka, jejíž dopis, pohnul námi všemi. Ve svém přáníčku tam nahoru žádala jediné - shledat se zase se svým synem, který před sedmi lety doslova záhadně zmizel...
Pochopila bych, kdyby mi na můj e-mail, kde jsem žádala o rozhovor, paní Eva odpověděla zamítavě. Ona ale souhlasila, že se po Vánocích setkáme.
Do Teplic jsem se za ní rozjela v neděli.
Hezká, štíhlá tmavovláska s výraznýma očima a milým úsměvem. Vůbec na první pohled nebudí dojem ženy, jejíž osud je řekněme hodně náročný.
Člověk se s u jejího vyprávění neubrání pocitu, že snad je to karmický dluh, co teď statečně splácí.
Jako by si jen odskočil
„Je to už sedm let zpátky, ale pokaždé, když o tom mluvím, přeběhne mě zima. Bylo krátce před Vánocemi. Těšila jsem se na syna, se kterým jsem v ten den hovořila po telefonu. Jezdil domů rád, a tak se také těšil. Ten telefonický hovor byl prakticky posledním kontaktem, který jsme s ním měli. Šel do práce,“ Eva začíná vyprávět příběh, který by třeba pro zasloužilého policistu byl téměř rutinní záležitostí.
Vlastně tady nejde o nic, co bychom kvalifikovali jako věc, která se nemůže stát. A přesto, když sedíte naproti člověku, mámě, která je přímou aktérkou, zdá se to najednou neskutečné.
Neměl jediný důvod kamkoli odcházet. Měl dívku, vřelý vztah k rodině, dobrou práci.
Přesto ze své kanceláře odešel jen s notebookem, aniž by dojedl svačinu, aby beze slova a beze stopy zmizel.
„Vzpomínám si, že poté, co Petr nepřijel a nikdo, koho jsme obvolali, o něm nevěděl, a to ani jeho dívka, sebrala jsem se a jela k němu do kanceláře. Nikdo netušil, kde je a s kým.
V jeho kanceláři jsem našla všechno prakticky netknuté. Dokonce i svačinu.
Skoro to vypadalo, že si snad někam odskočil. Volala jsem hned na policii. Moc času ale v ten den neměli. Naopak, ukázali mi nástěnku s pohřešovanými lidmi a snažili se mě uklidnit, že se jistě najde, že přijde.
Petr se neobjevil.
Teprve když to bylo podezřelé už i kriminalistům, začali vyšetřovat. Dokonce bych řekla, že se jednu dobu i hodně snažili. Prošli telefon, počítač, všechny přátele. Nic.
Později případ odložili,“ vzpomíná.
Eva nevěří, že by se Petrovi stalo něco zlého, protože, jak říká, jako matka by to asi cítila. Na druhou stranu si nedokáže představit, že by její syn, kterého vychovala a kterého patrně ona sama nejlépe na světě zná, udělal něco takového.
Prostě to neodpovídá jeho povaze.
„Byl silně citově vázaný na svou sestru, neměl problém, který by takto musel řešit, a hlavně nebyl z těch, kteří by takové řešení vůbec kdy použili. Nedokážu si to vysvětlit a nechci si připustit, že by se mu něco stalo,“ říká.
Co když vlezl, kam neměl?
Podle vyprávění Evy byl Petr víc než šikovný, co se týče počítačů, a byl schopen řekněme navštívit i stránky, které podléhaly různým zabezpečením.
Tohle vodítko poskytla Eva i policii.
„Jsme ale přece v Čechách, a tak si nedokážu představit, kam by se tak mohl, jak se říká, nabourat, aby kvůli tomu musel zmizet. To už je trochu Amerika.“
Co se ale v ten den přihodilo, že Petr odešel prakticky bez ničeho, jen s notebookem?
Je to sedm let. Petr se neozval nikomu.
Nikdo o něm neví a policie skončila tak, jak skončila.
„Udělali jsme všechno, co se dalo, oslovili jsme snad desítky všelijakých kartářek, lidí s kyvadlem, runami a kdo ví, s čím ještě. S nulovým výsledkem.
Jedni vám řeknou, že je mrtev, jiní, že žije. Jestli žije, tak proč se neozve? Nemůže snad?“ ptá se naprosto pochopitelně Eva.
Nabídla jsem jí i své karty.
Samozřejmě, pokud bude ona sama chtít, protože výsledek dopředu odhadnout nemohu, byť pocitově jsem neměla dojem, že by tady šlo o něco násilného.
A to ani v momentě, kdy mi Eva vyprávěla, že to není jen syn, o kterého přišla právě v době vánočních svátků. Její bratranec se před svátky zabil a další příbuzný po mužské linii také.
Podle Tarotu žije
Eva s mým výkladem souhlasila. Potvrdil jen to, co si myslí Eva a co mně pocitově přišlo také nejblíže.
Vypadá to, že Petr dostal nabídku. Asi šlo o velké peníze. Musel se rozhodnout hned a nemohl o tom mluvit. Odjel.
Jeho odjezd se ale jeví jako dočasný a Eva ho ještě uvidí. První se ozve své sestře. V té době bude mít rodinu. A rozhodně bude mít co vysvětlovat, byť se domnívám, že nikdy nesdělí všechno.
Zní to až neuvěřitelně, že?
Rozhodně bych velice ráda příští článek psala o tom, že Petr je zpátky, že Eva, která momentálně musí řešit i velmi nepříjemné a náročné osobní problémy, má alespoň jednu část svého nelehkého osudu vyřešenou. Že před ní je něco, co by ona sama mohla nazvat happy endem.
Tahle žena by si to zasloužila.
Nový komentář
Komentáře
Také moc držím paní Evě palce, ať se syn vrátí. Musí to být hrozné , ta strašná nejistota, - co se stalo , proč...

jsme v cechach, tady neni moc moznosti se skryvat a menit identitu atd., navic 7 let... preji at se vse vyresi, neumim si predstavit ze by se kluk jen tak z rozmaru takovou dobu neozval, musi vedet ze ho asi hledaji....
Držím moc palce a doufám a věřím, že se tu brzy ukáže článek o otm, že se našel.










Snad všechno dobře dopadne a syn se paní Evě ozve. Moc jí to přeji.
Teď jsme 14 dnů hledali 14-letého vnuka, kterého odvedl jeden muž. To peklo nikomu nepřeji. Díky Televizi Prima, která ho ukázala v krimi, dotyčný ho naštěstí vrátil. Přeji mamince ať se syn vrátí. Je to neuvěřitelná bolest pohřešovat dítě.
Přeji Evě hodně štěstí. Sama jsem v jistém smyslu přišla o 17ti letou dceru,vím,že žije,že dostudovala,má kde bydlet a přesto si na ni desetkrát denně vzpomenu a i teď,když to píšu,padají mi slzy do klávesnice.
Neviděla jsem ji přes 5 let.
Jednou v televizi ukazovali kluka co byl počítačoví exspert a zmizel bezestopy jen bylo mamince divné proč volal nebo psal po telefonu na odjezdy autobusů, když si to mohl zjistit přes počítač.
Krásný kluk! Z toho všeho mě mrazí! Držím palce, aby to všechno dobře dopadlo.
je to hrozné opravdu. člověk který to nezažije na vlastní kůži tak neví o čem mluví. Musí to být utrpení- Držím pěstičky
I já držím palce.
Jde mi z toho mráz po zádech.Moc přeji Evě,ať se syn vrátí.Ale je mi dost nepochopitelné,že alespoň nějakým náznakem nedá najevo,že žije.Určitě dobře ví,jak na tom matka je.Můj syn ví,že bych se zbláznila,nedal-li by vědět,že třeba jenom dojel dobře na místo určení.A to i přesto,že už doma nebydlí!
Míčo jsi úžasná ,dokázala jsi nám společně s paní Evou trochu toto přání přiblížit ,moc bych paní přála aby se syn ozval a alespon nějak dal vědět ,že je opravdu na živu držím pěstičky ,aby vše dobře dopadlo
vladka006 — #9 Mně připomíná George Michaela zamlada.
Kéž by to dobře dopadlo...
Je to hrozné,i můj bratranec(nekonfliktní,hodný) se záhadně ztratil-v létě to bude již 14 let a nikdo neví NIC!Pro rodiče je to neskutečně těžké!
Smutné i já mám smutný příběh ze života, bohužel už syna nikdy neuvidím a musím žít dál pro další dvě děti, je to těžké, ale člověk si fakt zvykne na šibenici
Ano, člověk úplně přehodnotí svoje malicherné problémy, když čte něco takového. Přeji, ať to dobře dopadne!
Když to člověk čte, přehodnotí ledacos. Myslím, že jim dneska prominu i počmáaný stůl
...a Evě hodně štěstí
Taky se připojuji a přeji moc moc štěstíčka
Ten svět je tak nespravedlivý..kdejaký parchant co okrádá a ubližuje lidem se klidně prochází po světě a člověk, který nikomu nic neuděl.. ach jo...tohle není fér..
..snad se to všchno ještě v dobré obrátí a syn jednoho dne zazvoní u dveří..přeju moc moc štěstí...