Mám IQ přes 130, ale pro rodiče jsem jenom blbá nána!

Eva_Fl — #34 Že jsi měla doma vojnu, to vím. Ale že to byl spíš koncentrák, čtu až tady ...

paníliška — #43  To je mi lítonechápu takové rodiče, ani ty lidi kolem...

xenie — #37 Už dávno jsem přišla na to, že pokud si nepomůžeš sama, nepomůže nikdo. I u nás to stálo za to, sousedi to dobře věděli, i ve škole si museli všimnout mých "jelit" na nohou a vyškubaných vlasů a nic. Nikdo se neozval, nikdo nepomohl. Až já sma úderem 18tin jsem odešla.

1. na komentář reaguje rusalka2008 — #44

pani je hotovy andersen.. pohadka s dobrym koncem, boze muj!!! 

xenie — #37 jestli to vedeli, nic s tim nedelali a me se nikdo neptal, kdo taky? Oni byli vazeni, matka uca a tata architekt. Jen ja takova svine. Rodice nic nepochopili. Nikdy si nepripustili zadnou vinu a ja se na ne uz davno nezlobim. Umreli. Byla jsem se rozloucit, kdyz jsem odjizdela do Ameriky a bylo mi sdeleno : my s tatinkem NESOUHLASIME s tim, ze se stehujes. Rekla : ano. A odjela. Uz jsem je nevidela. A chybeji mi. Paradox.

Eva_Fl — #34 Ani nevíš, jak ti rozumím.

Vivian — #38 Jo, to bude nějak tak...můj otec není například spokojený vůbec s ničím, nikdy jsem ho neviděla, že by byl nějak šťastný, ale je to jen přístupem k životu. Tak ze sebe dělá chudáka, peníze nemá, v práci od nevidim do nevidim, má drahou elektriku atd. atd., všichni se mají podstatně líp (krom toho, že všichni průměrní lidé mají úplně stejné podmínky k životu jako on ). A aby si připadal ještě lepší, tak nikdo není dost dobrej, takže vlastně on si tak připadá v pohodě. Pořád jen srovnává. No, takoví lidé nejsou šťastní, ale bohužel, přenášejí to na okolí.

Naštěstí jsem po mámě, ta sice měla dost pošlapané sebevědomí od svých rodičů, neuměla podpořit to mé, ale nešlapala mi po něm a byla hodná  Mám pocit, že dnešní generace na tom bude líp, děti se rodí lidem v pozdějším věku, kdy už jsou psychicky vyrovnanější a mají své sebevědomí na čem stavět...

To mi trochu připomíná rodiče mého zesnulého muže... tedy spíš hlavně jeho maminku, která nad ním bůhvíproč pořád ohrnovala nos, že je k ničemu, třebaže vystudoval vysokou a vedl spokojený život... Zřejmě byla a je v nějakém směru nespokojená sama se sebou a potřebuje to svoje zklamání nějak (na někom) ventilovat...

1. na komentář reaguje Petrushe — #39

Eva_Fl — #34 ježisikriste, a to to nikdo nevedel, pribuzni, sousedi ...? vždyť to je regulerni tyrani !!! a pochopili rodice aspon nekdy jak Ti ublizili, nebo se nestykate ? Nemusis odpovidat,vim ze mi dotoho nic neni, jen si takove vztahy neumím ani představit...

1. na komentář reaguje Eva_Fl — #41
2. na komentář reaguje paníliška — #43

Když to tak čtu jsem ráda za své rodiče, jsou fajn, jediné co mě mrzí je, že když jsem udělala maturitu na vyznamenání, dalo mi to spoustu práce a oni jen že to bylo jasné na tak lehké škole  to mě opravdu mrzí. A když jsem chtěla jít na vš tak že to stejně nezvládnu a ted jsou rádi že tam jsem, vidí že se mi daří a podporují mě a vše je fajn. Ale ta maturita mě mrzí že to tak vidí....

Eva_Fl — #34  bože..

Nikdo nebyl tupejsi budizknicemu, nez ja. Telesne tresty za uplne vsechno, na vysvedceni samy jednicky, ale to bylo urcite omylem, nesmela jsem mit kamarady, zakazy, prikazy, rev a rev a rev. Krome telesnych trestu jsem za sebemensi prestupek nesmela domu, spavala jsem ve sklepe, nedali mi jidlo. Vubec byli moc prima. A pak jeste navrch jsem se dala na fet, ja svine. A to vsechno proto, aby se meli za koho stydet. Nemit babinku, nevim, co je laska. Jenze ta mi brzy umrela. Pak nastalo to prave peklo.

1. na komentář reaguje mio — #35
2. na komentář reaguje xenie — #37
3. na komentář reaguje átéčko — #40
4. na komentář reaguje mandzarik — #45

peetrax — #31 nápodobně. Jak to tak čtu, tak fakt díkybohu za ně

Mě moje známá zas překvapila svou historkou, jak po promoci přišla ke svému otci (který ji celý život neskutečně shazoval) s červeným diplomem a ten jen pohrdavě utrousil: "náhoda.."  - taky se jí prý neustále mstí za to, že je "jen" holka a on tak moc chtěl syna.

 Můj otec si přál mít ze mně právníka,ale já utekla ze Slovenska na Moravu a hned po střední si našla práci i manžela. Dodnes jsem posedlá s kriminálními seriály , tak kdoví, jak by se ubíral můj život, kdybych se na studia dala. Každopádně bych měla úplně jinou rodinu....

PS Můj otec byl kriminalista.

Mám veliké štěstí na rodiče. Nevím, jestli to platí i obráceně (ačkoliv oni by řekli, že jo).

1. na komentář reaguje mio — #33

Já jsem se svým rodičům také nepovedla tak, jak by si přáli oni. Díkybohu pro mě

Když jim můj manžel jednou řekl, že by si mě měli vážit a ne se chovat tak, jak se ke mě chovají, velice se pohádali.

Alenka0010 — #9 Taky jsme tátovi daly se sestrou za to, že z něj nemáme psychické problémi pěkný dárek. Kromě dvou dcer má už i dva syny. Obě jsme si našly partnery, které má táta moc rád a stále je může trošku vychovávat

Petrushe — #27 Vím, proč nehulím, bo to neumím....takhle bych dopadla také.

ToraToraTora — #26 To si pleteš s mým strýcem, který se kdysi zhulil, chodil na téčkové křižovatce poblíž chaty dvě hodiny, protože si myslel, že je to kruhový objezd a nevěděl, kde má odbočit

1. na komentář reaguje ToraToraTora — #28

Petrushe — #25 Tak to byla určitě stejná, co kroužila na kruháku do zblbnutí, protože hledala značku:konec kruhového objezdu

1. na komentář reaguje Petrushe — #27