Můj partner Libor vyrůstal asi do svých pěti let ve spořádané rodině. (Aspoň se tomu tak říká, že?) Jenže v té době se něco mezi rodiči stalo, nezvládli to a rozvedli se. Oba kluci, Libor i jeho starší bratr, zůstali u maminky. Několik let to tak fungovalo. Kluci chodili za tatínkem na pravidelné návštěvy, trávili s ním víkendy a části prázdin. Maminka si našla skvělého nového partnera, tatínek partnerku. V té době spolu ještě komunikovali. Ale pak se přihodilo něco, co všechny zúčastněné už navždy poznamenalo. Libor, tehdy snad desetiletý, chtěl čím dál tím víc času trávit u tatínka, který si Libora získal přes své zájmy, a maminka to „neustála“. Já se asi nikdy nedozvím, nakolik to vše bylo elegantně a třeba úmyslně ovlivněno tatínkem, nicméně výsledek byl ten, že po mnoha dlouhých soudních peripetiích, psychologických posudcích, dramatických scénách a potocích prolitých slz byl Libor na „svou žádost“ soudem svěřen do péče otce.
Nebudu se šířit o tom, jaký vztah měl pak Libor dlouhou dobu k mamince, to by bylo na jiné vyprávění. Snad jen - dnes už je vše jinak, navzájem se navštěvujeme, rádi se vidíme. Jen vztah matka - otec dodnes není ideální. Hrany se obrušují. Snad…
Takže Libor od deseti let, to znamená celou pubertu a dospívání, žil u otce. Nějakou dobu sice otec měl partnerku, takže nějaký ženský element tam byl, ale netrvalo to dlouho, odešla. Nechtěla si zvykat na malého, leckdy určitě vzdorovitého kluka, který jen přidělával práci… Zůstali tedy sami. A už se dostávám k tomu hlavnímu - můj partner je ideální, protože vyrůstal s otcem!!! Nevadí mu jakákoliv domácí práce, pokouší se žehlit, umí si sám udělat snídani, vypere si ponožky, nedávno se mi „cpal“ i k šicímu stroji. Mohu si tedy být jistá, že se mnou není proto, abych mu tohle všechno obstarávala.
Na druhou stranu se ale zase musel naučit, jak se někdy má chovat k ženě. Budu těžko
Ale naprosto jistě vím jedno: nikdy by to, co jemu „udělali“ jeho rodiče, neudělal svým dětem. A nejen proto je s ním chci mít.
Na závěr bych chtěla říct jedno. Vždy se na zlých věcech a událostech dá najít něco dobrého, a je to tak dobře, ale mnohem lepší je, když se nic takového nestane, a to dobré se nemusí hledat, prostě to dobré JE.
A pro ty, kteří ještě stále nepochopili, co jsem chtěle říct, to řeknu naprosto jednoduše. Libor je pro mě ideální partner, a to, čím je ideální, není to, kde žil, ale to, že to je skvělý chlap.
Nový komentář
Komentáře
No, ve skutečnosti je pravděpodobnost, že to udělá svým dětem samozřejmě obrovská
katchabinka:
jeste se nedej boze nakonec zjisti, ze partner neni muj partner ale moje sestra....
sapita: ja taky myslim, ze lidi se obvykle rozvadeji proto, ze se nemaji radi a ne proto, ze se maji radi...tudiz konflikty v prubehu rozvodu a po nem jsou myslim logickym vyustenim jejich nevrazivosti...a nezatahovat do toho deti ? do jiste miry to jiste jde, ale uplne je z toho vyloucit nejde...a pokud soud prirkne (treba) deti tobe a tvuj byvaly manzel bude jako milujici otec detem podstrojovat natolik, ze se ve 12 rozhodnou zmenit rodice, se kterym ziji, tak je s radosti vyprovodis ?
....promin, ale tomu proste neverim
: no nevím,ale kdyby ti chtěl děti odvést a stál by si za svým,tak pochybuju,že ty by jsi sklapla a nechala to tak a určitě by se nějak bránil i on
s názvem článku lze polemizovat, ale svým způsobem je pravda, že je dáno výchovou že muži očekávají od ženy komplet servis... viděli to doma a vyhovuje jim to, aby taky ne...
taky si myslím, že když je někdo z rozvedené rodiny neznamená to že si bude vážit toho co má a nikdy se nerozvede....je velká pravděpodobnosti,ale není to záruka
....
sapita:No já nevím…řekla bych že v něčem máš pravdu,ale i tady je každý jiný.Já a moji sourozenci jsme si taky užili svoje kolem rozvodu našich….víc si užili bráchové já byla ještě prtě
.Je fakt, že já jsem jeden čas právě z tohoto důvodu ohledem na děti držela naše manželství zuby nehty.Ale třeba můj bratr je rozvedený dokonce dvakrát.Takže ani v tomhle není záruka toho,že když dítě zažije rozvod svých rodičů a s tím spojené problémy,tak to sám nikdy neudělá.
coz o to....myslenku clanku jsem pochopila, ale nepochopila jsem vetu : "Ale naprosto jistě vím jedno: nikdy by to, co jemu „udělali“ jeho rodiče, neudělal svým dětem."
autorce hodne zavidim jistotu, ze budou naveky veku vzornou rodinou a pevnym pristavem pro sve deti...a k tomu jim dopomahej buh...amen
A já mám ideálního partnera - je nejstarší z pěti dětí, umí úplně všechno - včetně přebalení mimina a u šicího stroje sedává jen on. Heč
já mám taky ideálního partnera, a to vyrůstal s maminkou, která je právnička a s tatínkem, který je kameník
manželství samozřejmě dlouho nevydrželo. A ideální není proto, že vyrůstal u tatínka nebo u maminky, ale proto, že je hodnej, OBČAS mi i pomůže, ale je to prostě poklad a já ho moc miluju
Hmm, tak já mám trošku odlišný životní příběh. Příběh manžela, který vyrůstal v rodině pouze s matkou a 2 mladšími sourozenci a svým způsobem zastával funkci otce, a bohužel, pro pracovní vytíženost maminky, někdy i ji. Ona chudák, měla co dělat, aby ty hladové krky uživila, manžel, jako nejstarší dítě a "chlap" - to měl pod palcem. Uklízel, vařil, nakupoval a staral se o ty 2 mladší ... Neměl to jednoduché, neboť udržet na uzdě 2 děcka není jednoduché ani pro dospělého a tak někdy došlo mezi sourozenci ke skřípotu ..., a jak přišla máma, tak ti 2 žalovali a manžel za hlídání a starost, vynadáno.
Ale vyrostl z něj zodpovědný a spolehlivý chlap, o kterého se můžu kdykoliv opřít. Váží si toho, co má - úplnou rodinu.
Bohužel, není vše tak kladné, jak se zdá. Ta snaha pořád někoho řídit, v něm stále je, což mi dost dává zabrat, neboť já zase nemám ráda, když mi někdo do něčeho "kafrá". A také, jak v tom článku, má problémy vyjádřit své pocity. Pořád je ve střehu a tak trochu nedůvěřivý. Ale nikdo nejsme dokonalý, každý má své chyby.
No a kdo by to nechápal, když je to tam napsaný
No ale je škoda, že jsme to teď práskly, třeba by to vopravdu někomu nedošlo a mohly jsme se užít pár moralistickejch příspěvků
autorka: no mě to bylo jasný hned po přečtení nadpisu, já myslim že to tady pochopily snad zatím všechny
Lotka: a koho myslíš tou husou ?
Ráno mě na idnesu dokonale votrávili den, když jsem si přečetla že si chtějí zvednout poslanci platy...tohle mě aspoň trochu pobavilo
Nehodí se takového to přísloví o potrefené huse?
Já jsem taky vyrůstala s otcem! Nevadí mi jakákoliv domácí práce, pokouším se žehlit, umím si sama udělat snídani, vyperu si ponožky, nedávno jsem se „cpala“ i k šicímu stroji.A proto jsem úžasná a ideální partnerka. Tati díky!!
...doprčic ale jaktože ještě nejsem vdaná a je mi jednatřicet...hehe
Můj partner má „ideální“ ženu,jelikož jsem vyrůstala pouze s matkou.
Budem si tady psát článečky, jak máme ideální partnery, protože....