Děkujeme za další příspěvek a pohled na dnešní téma. Poslala nám ho čtenářka s nickem JJDDina.

Asi jako každý mě jeden neumytý hrníček nevytrhne, ale mám dny, kdy mi "hrábne" a uklidím celý byt. Je tomu asi týden. Poklidný večer, válečka u bedny, a já jsem se najednou zvedla a začala šůrovat. Manžel na mě nevěřícně koukal, co jako dělám. Pustila jsem se do utírání prachu, vytírání, různého přerovnávání a dokonce i žehlení.

Někdo by řekl, že nejsem normální, ale já využívám času, kdy moje osmiměsíční cácorka spinká a já si v klidu mohu něco udělat doma. Nemám ráda nepořádek, ale nejsem zase případ, co by měl každý den naklizeno, načinčáno a bůhví, co všechno.

To v mé blízkosti je človíček, co kdysi viděl smítko na dlažbě a už se ohýbal. Neměl doma ani odpadkový koš (co kdyby mu tam něco zavánělo) a tak každý den odnášel pytlíček s odpadky. Naštěstí ho teď již smítko nevytrhne :)

Zrovna se chystám jít vytřít, tak přeji hezký den, JJDDina :)

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Doufám, že jsme vás k tomu vytírání nevyprovokovali dnešním tématem.

Jak to máte vy, milé ženy-in? Uklízíte rády, nebo je to pro vás nutné zlo? Pomáhá vám v úklidu nějaký člen domácnosti. Vedete své děti k tomu, aby si uklízely? Padá vaše výchova na úrodnou půdu, nebo jste už zlomila hůl? Děláte doma generální úklidy, nebo uklízíte průběžně?

Napište nám na: redakce@zena-in.cz