Tmavé rovné vlasy do čela, pruhované rukavice po lokty a bez prstů, šedá mikina s kapucí a s potiskem, rozvázané „skejťácké“ boty s růžovou a zelenou tkaničkou a odrbané kalhoty. Nalíčené oči, brýle s tlustými tmavými obroučkami, piercing a trocha tetování. A hlavně unyle smutný výraz, pohřební řeči, věčná deprese a občas nějaké ty řezné rány na předloktích. To je pravé emo. Skutečně to, protože emo jsou naprosto genderově korektní – většinou nerozeznáte kluky od holek.

Staré emo
Emo samozřejmě nemusí být jen emo kids – tedy děti. Existují i dospělá emo. Každé emo je sice povinně smutné a melancholické, ale starší emo mají obvykle jen svá emo období.
„Líbí se mi ten styl,“ říká Jirka H. (36), přezdívaný mezi svými Darkdeath. „ale žiju normální život, jenom se občas takhle oblíknu a zajdu si na nějakej koncert. Když je mi pod psa, tak je to dobré odreagování. Rozhodně lepší než chodit se rvát na fotbal.“

Punk is not dead!
„Je to hlavně vzpoura. Vzpoura proti tomuhle hloupýmu světu plnýmu zbytečnejch věcí a lidí. Jde o to být mezi lidma, co ti rozumněj. Je to punk, ale v novým,“ napsal mi patnáctiletý Alex.
„Emo dává klukům možnost ukázat, že maj taky city. Nemusí být drsný a zlý, ale můžou být smutný a něžný. Proto je mám ráda,“ tvrdí šestnáctiletá Xsara.

Emocionální hardcore
Emo je americký slangový výraz jak pro styl oblékání a hudby tak pro smutek a melancholii. Původně tohle slůvko vzniklo na hudební scéně osmdesátých let a mělo odkazovat na emoce, které publikum prožívalo – žánru se ostatně říkalo „emotional hardcore“ a jeho protagonisty byli například  Rites of Spring. Mezi současné emo skupiny patří Dashboard Confessional,
My Chemical Romance, The Used, Hawthorne Heights nebo Taking Back Sunday.

Emo náplasti
Emo jsou často spojování se sebevraždami a sebepoškozováním. Spíše však o těchto záležitostech mluví a zpívají než je praktikují. Ovšem pro ty, kteří se přece jen občas pořežou, i když třeba při krájení chleba, jsou zde úžasné emo náplasti s lebčičkami, aby jim obyčejný flastr nekazil styl (no dobrá, původně jsou to pirátské náplasti pro děti, ale emo se prý moc líbí).

Emo  bývají považováni za přehnaně ublížené a melodramatické.
„To není vůbec pravda,“ nesouhlasí Alex. „Prostě se jenom za nic neschováváme a na nic si nehrajeme. Je nám fuck, co si o nás ostatní myslej. Máme svůj svět, tak ať nás ostatní nechaj na pokoji!“

Emo se také rádi vyjadřují internetovou pseudočeštinou, oplývající w, q, sh a x, vysokou variabilitou malých a velkých písmen a různými lolíky, roflíky a jinými modifikovanými zkratkami internetové komunikace. Takový příspěvek do diskuse pak může vypadat například takto:
„Ahoy, jaxE wede, woe? Ja sem S kamoshama w lihu jAk sviň. Ani newísh o cos přYšel. Desh na qonCeRt? *MUUUUCK*“
Překladač do té správné emo mluvy najdete zde.

Co říkáte na emo Vy? Jste někdy emo (já občas ano :))? Znáte nějaké emo? Láká Vás tenhle styl, nebo je Vám cizí? Posloucháte emo hudbu?

Reklama