Patří mezi hlodavce čeledi křečkovitých, a jsou tak příbuznými našich křečků. Obývají severské oblasti Evropy, Asie, ale i Ameriky, jsou velcí zhruba patnáct centimetrů, neuvěřitelně rychle se množí a sežerou, na co přijdou. Nebo se to o nich alespoň říká. A o kom? O lumících přece!
Hledají Atlantidu!
O lumících existuje hned několik pověr. Jejich přemnožení prý věští válku. Říká se také, že se dokážou rozzuřit tak, že puknou vzteky. V roce 1532 zase bavorský geograf Ziegler tvrdil, že v některých letech prší lumíci přímo z nebe. Zoolog Crotch v devatenáctém století razil myšlenku, že lumíci pochodují na západ, protože hledají svou dávnou vlast - Atlantidu. Nejpopulárnější je pak představa, že lumíci jednou za čas zešílí, sešikují se do zástupů a spáchají hromadnou sebevraždu skokem do moře.
Na světě jsou nejrozšířenější čtyři druhy lumíků - lumík norský, lumík amurský, lumík sibiřský a hnědý lumík severoamerický. Podle vědců probíhá život lumíků v tří až pětiletých cyklech, přičemž pokaždé jejich počet nápadně stoupne a pak zase klesne. Lumíci se totiž velmi rychle množí - samice po přibližně osmnáctidenní březosti rodí přes desítku mláďat, přičemž v populaci je převaha samiček. Lumíci navíc neupadají do zimního spánku jako řada jejich příbuzných, ale jsou aktivní i pod sněhem, kde si budují celá „sídliště“ z chodeb a chodbiček.
Běžně jsou lumíci nenápadná zvířata, která není skoro celý rok vidět. Když se však přemnoží, což je charakteristické především pro lumíky norské, zůstává za nimi holá pláň. Stravují se totiž prakticky vším, co na severu roste - trávou, mechem, lišejníky, měkčími větvemi, a nepohrdnou ani ptačími vejci. Podle jedné teorie jich pak většina zahyne hlady a stavy se opět srovnají. Druhá teorie tvrdí, že zvýšený výskyt lumíků vede k epidemii chorob, přenášených parazity - za normálních okolností na ně zemřou jen oslabení jedinci, když jsou však lumíci přemnožení, epidemie jejich stavy rapidně zredukuje.
Při svém putování za potravou, které obvykle trvá dva až tři měsíce, překonají lumíci i několik set kilometrů a dokážou přeplavat i hluboké řeky i mořské zátoky - uplavou až tři kilometry - a zlézt strmé skalnaté útesy. Snad to byla právě tato schopnost, která způsobila pověru o hromadných sebevraždách - řada lumíků skutečně putování nepřežije - zemřou hlady, stanou se kořistí dravců, ovšem spíše výjimečně zahynou v důsledku pádu či utopení. Větší ztráty jim působí například silnice. Přemnožení lumíci totiž bývají velmi agresivní - napadají i lidi a automobily - odtud snad pověra, že mohou puknout vzteky.
soutěž - vyšetření: strdí
Viděla jste někdy lumíka? Líbí se Vám? Nebo Vám nejsou sympatičtí? Znáte nějaké další pověry o lumících? Znáte počítačovou hru o lumících - lemmings?
Nový komentář
Komentáře
na to je nějaká báseň....kam táhnou lumíci, jsi krásná - i když čumící - kdo to napsal????
Lumíky znám z Pratchetta, někde je o nich bezva teorie
Pavla_b: Taky jsem si vzpomněla na Lovce mamutů :))
Taky jsem o lumících nic moc nevěděla a hlavně bych do nich neřekla, že jsou tak zdatní plavci a vlastně jsou to vůbec vytrvalci všeho druhu.
Nevím, jestli to byl lumík, ale minulý rok na zahradě nám cosi čmuchalo v trávě, něco jako potkan, nebo menší morče a když jsem k tomu přišel blíř, tak se to postavilo na zadní a začalo to syčet. Já se v tu chvíli docela lekl, protože ikdyž to bylo asi 100x menší, než já, tak to bylo evidentně dost sebevědomé zvíře. Takováto oční výměna názorů trvala asi minutu a potom se to zvíře jakože naštvalo a pomalu si to někam odkráčelo... No a já tam dál ještě asi munutu stál a nechápal, co to jako mělo znamenat....
Lumíka jsem nikdy neviděla, ale vždycky si vzpomenu na Lovce mamutů, hned v úvodu knihy jde Kopčem na lov lumíků a vezme mu je jeden dospělý lovec, už nevím, jak se jmenuje.