Autorkám petice za zlepšení podmínek v českém porodnictví se nelíbí zavírání menších porodnic. Lépe umožňují osobní a rodinný přístup, velké porodní domy příliš spoléhají na medikaci a jsou přeplněné, říkají na jejich obranu.

porodnice

Peněz je všude málo, a ani naše zdravotnictví není výjimkou. V rámci úspor v posledních letech dochází k rušení porodnic, v nichž se narodí méně než 500 dětí ročně.

Právě tato zařízení se ale těšila oblibě u rodiček vyhledávajících alternativní péči. Podle nich na rozdíl od velkých porodnic lépe umožňují osobní a rodinný přístup. Z pohledu ministerstva zdravotnictví jde o neefektivní pracoviště, která nesplňují požadavky nejmodernější péče o rodičky.

V posledních letech tak zanikly i populární a hojně vyhledávané porodnice (ve Frýdlantě v Čechách, ve Vysokém Mýtě či v Kutné Hoře), a to i přesto, že zdejších služeb zvýšenou měrou využívaly také přespolní ženy se zájmem o přirozený porod, včetně těch z hlavního města. Momentálně v nabídce služeb porodnice jednoznačně hájící právo žen na autonomii při porodu a na současnou ochranu fyzického, psychického a sociálního bezpečí rodiček a novorozenců je pouze jedna -  Horská nemocnice Vrchlabí.

 „Blokování práce malých porodnic vnímám jako rivalitní záležitost porodníků z velkých klinik. Ti nestojí o konkurenci malých oblíbených pracovišť, která tak jasně dávají vyniknout rozdílu mezi porodem a porodem. Současný stav lze také vnímat jako výsledek vlády mužů - věci veřejné v Parlamentu, Senátu i na ministerstvu zdravotnictví a v pojišťovnách jsou převážně v rukou mužských úředníků či lékařů. V případě zavírání malých porodnic jsme zkrátka svědky nehorázné diskriminace žen. Jako psycholožka připomínám, že z hlediska psychologického bezpečí je u porodu důležitý především dobrý pocit matek, jejich vnitřní jistota a možnost rozhodnout, kde chtějí své - zvláště prvorozené - dítě přivést na svět. Jako soudní znalkyně dodávám, že hodně nepovedený a asistovaný porod může žena vnímat jako trauma, srovnatelné se znásilněním,“ řekla v anketě na téma zavírání malých porodnic PhDr. Věra Břicháčková.

„Pro 80-90 % žen, které nemají během těhotenství zdravotní problémy, není porod ve velkých porodnicích o nic bezpečnější než porod v malých porodnicích nebo porodních domech. Ve velkých porodnicích bývá však porod výrazně medikalizován a zkušenost respektovaného porodu s individuálním přístupem, tak důležitá pro ženu a její rodinu, bývá rodičkám odepřena. V zemích jako je Česká republika je nezbytné umožnit ženám a jejich rodinám možnost přivést dítě na svět také v malé porodnici nebo porodním domě v blízkosti jejich domova. Porod patří především rodině, nikoli doktorům, nemocnicím nebo politikům!“ řekl v červnu roku 2008 lékař Marsden Wagner, neonatolog, bývalý ředitel Výboru pro zdraví žen a dětí při WHO (Světové zdravotnické organizaci).

Oproti tomu je situace napjatá i ve velkých porodnicích. Jsou přeplněné a pravidelně vyhlašují stop stavy. Nápor klientek se snaží zvládat mj. pomocí brzkých registrací, leckde již na samém začátku těhotenství. To je stresující, protože ženy v té době mnohdy ještě neví, jak se těhotenství bude vyvíjet, zda se vůbec udrží. Ani včas zaregistrovaná žena nemá ovšem jistotu, že ji porodnice v době porodu přijme. Systém registrací je navíc právně velmi sporný.

Přes tyto problémy se porodnice stále brání dřívějšímu propouštění matek a dětí, tzv. ambulantním porodům. Snad ze strachu, aby si na tuto možnost rodiče příliš nezvykli? Legislativně této možnosti nestojí nic v cestě – pokud jsou žena i dítě zdrávy, mohou opustit porodnici podle přání matky kdykoliv. I tady ale narazíme na systémovou chybu. V zahraničí se o ženu a dítě doma stará porodní asistentka, např. v Německu je porodním asistentkám hrazeno ze systému zdravotního pojištění během osmi týdnů po porodu až 10 návštěv. U nás si žena musí podobnou službu hradit sama, v některých regionech je nadto samostatných porodních asistentek nedostatek.

Protože přibývá těch, kteří se stávající situací v českém porodnictví nesouhlasí, a protože propast v nabídce péče, která nás odlišuje kupříkladu od západní části Evropy, do které  patříme, je výrazná, byla sestavena Petice za zlepšení služeb v českém porodnictví a za péči přátelskou a bezpečnou pro matku a dítě. Petici iniciovala sdružení, dlouhodobě usilující o prosazení žádoucích „porodnických“ změn (A centrum – Vědomá a aktivní příprava na mateřství, Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství, Česká asociace dul, Hnutí za aktivní mateřství a Unipa - Unie porodních asistentek) za podpory dalších organizací (m.j. Sítě mateřských center ČR).