Něco málo...

Zážitků a vdávání bylo už myslím dost, a tak je na čase se trochu porozhlédnout kolem a povyprávět něco o tom, jak se tu máme, jak se tu bydlí, jí a vůbec... nějaké ty podrobnosti, abyste měli představu, o jaké džungli vám to tu píšu.

Jako první téma mě napadá samozřejmě jídlo. Svět jídla, ráj gurmánů, směsice všeho možného i nemožného, stánky, restaurace na ulici, restaurace v obchodních domech, fast foody... Malajsie prostě žije jídlem, kávou a čajem s mlékem, společným stolováním. Všechno začíná v pět hodin ráno, kdy muslimové vstávají na svoje první ranni modlitby, po kterých si můžou zajít posedět do muslimských restaurací na snídani.

Zdejší tradiční snídaně jsou pro silnější povahy, vybrat si můžete mezi rýží vařenou v kokosovém mléce s praženými ořechy a rybičkami s pálivou omáčkou (Nasi lemak) a místní placatou variací na chleba (Roti canai) s rybí nebo kuřecí kari omáčkou. Nu, co na to říct. Někdy mě taková snídaně povzbudí, jindy se raději uchýlím k čaji a cigaretě – no zdravé to není, ale neriskuji ranní dvouhodinku v křeči na toaletě, která sice není nejčistší, ale byla nejblíž.

Kromě ranních snídaňových dilemat pak následují další během dne. Všude je tolik lahůdek, asijkých i evropských, člověk by opravdu rád zkusil všechno... Ale přece jen bych nerada skončila u velikosti xx-slon, a tak se musim krotit. Seznam všech lahůdek a zajímavostí by asi vydal na knihu, tak to nebudu pitvat, každopádně věcí nepoživatelných je skutečně málo, prostě je z čeho vybírat.

Co se týče lidí a kultur, najdete tu opravdový mix z celého světa, i když samozřejmě Asiaté převažují. Ale i tak potkáte Evropany, Australany, Američany... od každého něco. Kromě národností se nám tu míchají náboženství, převažuje islám, následuje buddhismus, hinduismus a křesťanství, a tak je město plné božích stánků s různými jmény. Sama se neřadím nikam, ale o Vánocích jsem neodolala a vrazili jsme do kostela svatého Jana na půlnoční mši. Kostel byl jaksepatří veliký, ale ve velmi letním provedení s obrovskými větráky na stěnách. Indické a čínské děti hrály příběh o narození Krista a já se nechala dojmout, později pípala nějaké to haleluja s ostatními a byla ráda, že si můžu připomenout domací svátky alespoň takhle. Islám mě neláká, ale na druhou stranu je zajímavé v muslimské zemi žít a dozvědět se jiná fakta než ta děsivá z televizních obrazovek.

Malajsie je také místem nákupů, jste-li zaměření na oblečky a boty ve velmi originálním provedení, cetky, tretky a doplňky a to vše ve více než přijatelných cenách. Nemluvím o elektronice a mobilních telefonech... přece jen hovoříme o Asii.

Bydlíme zatím stále v pronajatém bytě, ovšem na krásném klidném méstě, které je blízko centra, ale moc hezky uklizené od hluku a zmatku Kuala Lumpur. Opravdový ráj. Nájemné se pohybuje lehce pod českým průměrem, záleží na lokalitě samozřejmě, ale líbí se mi standard, kdy ke každé ložnici přísluší koupelna a v pronajatém bytě je i základní vybavení kuchyně. Domy jsou často veselejší a pohlednější než české paneláky, ovšem najdou se čtvrtě, kde by i nejoprýskanější panelák vypadal jako luxusní mansarda. Dokonce i v moderních čtvrtích se sem tam krčí domky sbité z prken různých velikostí, korunované střechou z vlnitého plechu. Ovšem před takovými domky často parkují poměrně drahá auta a člověk si pak říká, co že je to ten životní standard a je-li na něj opravdu měřítko denně vtloukané lidem do hlavy cestou magazínů a pořadů o životním stylu.

Svět plný kontrastů, barev, vůní. Svět nepopsatelný v několika řádcích, možná i zbytek života je na něj příliš krátký. Dojmy, které se snad dají popsat, ale co do emocí jsou nepřenesitelné. Znáte ten pocit, kdy se octnete na místě, které vás doopravdy chytne za srdce? Máte hlavu plnou pocitů, ale je tak těžké je někomu vylíčit se vším všudy! Jenom si přejete všem blízkým duším ukázat, co je pro vás krásné. Tohle je pro mě Malajsie - mnoho dojmů a málo slov.

Za dobu mého psaní jsem dostala pár otázek o Malajsii a ani nevím, zda se mi podařilo je uspokojivě zodpovědět... tak mám pro vás návrh... zeptejte se, na co chcete tady a teď, a já vám příště odpovím...