V seriálu o strážcích našich hor konečně přišel čas na toho nejznámějšího: Krakonoše. Ale přesto že je nejpopulárnější, možná není ani nejstarším ani nejmocnějším duchem nejvyšších českých hor. Na paty mu totiž šlape Rýbrcoul.

Tyčí se do slušné výšky – na ty jeden ochránce nestačí. Ano, ano, jde o Krkonoše. I když...

Rubenczal, Rübezahl i Rýbrcoul

RýbrncoulOrlí zobák, parohy statného jelena, lví trup, zadní nohy kozla a děsivě dlouhý jazyk - tak vypadá na nejstarším dochovaném zobrazení prastarý pohanský duch Krkonoš. Objevil se roku 1561 na nejstarší mapě Slezska s označením Rubenczal (německy Rübezahl), ze kterého se postupně vyvinul počeštěný tvar Rýbrcoul. Jestli však očekáváte dobrotivého, laskavého ochránce, který úpěnlivě dohlíží na své milované hory, musíme vás zklamat. Byl to pěkně škodolibý, zlomyslný a náladový hejsek, který nejvíc ze všeho nesnášel zvuk svého jména. Toho, kdo se přeci jen opovážil jej vyslovit, ztrestal věčným „zadrhnutím hrdla“.

A jak vlastně vzniklo jeho podivné jméno? Pověst praví, že za něj může, jak taky jinak, ženská. Tu si duch vyhlédl a taky ji unesl na své panství a slíbil ji vše, po čem jen zatouží. Jenže jeho chamtivá nevěsta neměla nikdy dost a pořád otravovala nebohého pána s hor s novými požadavky. Proto jí nakonec daroval plný pytel kouzelných řep, které se vždy promění v to, po čem touží. To ovšem chudák nečekal, co si bude nevěstinka přát. Tahle holčina totiž proměnila všechny řepy ve své družky, a to navíc pořádné klevetnice a hašteřivky. Když už z nich šla nebohému duchovi hlava kolem, ještě mu přidala: „A víš ty vůbec, kolik jsi mi těch řep dal? Jen si je spočítej. Rübe zahlen! Můj nastávající je Počtář řep, Rýbrcoul!“Je asi nasnadě, že po takovém výstupu se pán hor neoženil, ale naopak milou ex snoubenku honem rychle vyprovodil ze svých hor. A aby se náhodou nechtěla vrátit, srovnal svůj hrad se zemí.

Vědecké vysvětlení je však o něco střízlivější. Název krkonošského ducha má prý původ v základu indo-evropského slova rip, které se vyskytuje v mnoha evropských jazycích. V podstatě toto slovo znamená vyvýšeninu nebo pahorek, kterých v Krkonoších najdeme nespočet, německy unzählig. Odtud tedy nejprve Ripunzahl, z něhož se komolením vytvořilo později označení Rübezahl.

Kdy a proč vlastně v myslích horalů vznikla představa nadpřirozeného ducha, není úplně jasné. Jedna z teorií praví, že se jednalo o pohanského boha, kterému místní lid přinášel obětiny ve snaze naklonit jej na svou stranu a zajistit si tak bohatou úrodu a zdraví. Druhá verze je o něco prozaičtější – Rýbrcoul je prý výmyslem vlašských hledačů drahých kamenů, kteří roznesli pověsti o mocném vládci hor, aby jim nikdo nelezl do revíru a více pokladů zbylo pro ně samotné.

Největší záhadou však je, jestli Rübezahl a Krakonoš jsou dvě vedle sebe kooperující bytosti, nebo zda jde o jednoho a toho samého strážce Krkonoš, jehož vzezření a povaha jen prošly dlouhým vývojem.

Zrzavý obr nebo vládce trpaslíků?

RýbrncoulTaké si pod jménem Krakonoš představíte vysokého mužského v nejlepších letech s dlouhým plnovousem, fajfkou, kloboukem a poutnickou holí? Pak věřte, že je to jeho nejmladší zobrazení, které zpropagoval zejména kultovní večerníček Krkonošské pohádky.

Dříve míval Krakonoš podoby mnohem různorodější. Jednou vypadal jako mohutný obr se zrzavými vlasy a obrovským kyjem, podruhé byl zase malým, ovšem přesto nesmírně mocným vládcem trpaslíků. Ovšem protože rád měnil podoby, mohli jej staří horalé potkávat i jako myslivce, jelena nebo dokonce divokého koně.

I jeho povaha nebyla vždy taková, jak ji známe dnes. Dříve býval Krakonoš mnohem podšitější a škodolibější. Rád třeba v podobě mnicha sváděl poutníky z cesty, nebo sváděl krásné horalky. Známá je třeba jeho příhoda s orlickou Kačenkou, do které se bláznivě zamiloval a byl uražen jejím odmítnutím (více se dozvíte v článku o Rampušákovi).

Dnes však je Krakonoš spíše pánem spravedlivým, dobrotivým a laskavým, který škodí jen nepoctivcům, zatímco dobré lidi s láskou ochraňuje.

Krakonoš a marketing

Díky jeho popularitě je Krakonošovo jméno i zobrazení využíváno k nejrůznějším propagačním účelům. Pojmenovávají se po něm penziony, restaurace, pivovary, pokrmy i nejrůznější závody.

Málokdo však ví, že se vládce našich nejvyšších hor objevil i na papírových bankovkách. Jde sice jen o tak zvané nouzovky z doby velké inflace po I. světové válce, ale nutno dodat, že se podobné peníze na krátko natiskly i v polském Slezsku.

I dnes je Krakonoš v zahraničí velmi populární, a to zejména u našich německých sousedů. V řadě německých měst mají Krakonošovu ulici – tedy „Rübezahlstraße“ a ve městě Epe (Vestfálsko) s 15 tisíci obyvateli, mají dokonce celé Krakonošovo sídliště. V Drážďanech zase najdeme Krakonošovu školu a v Saském Švýcarsku najdeme horolezeckou trasu zvanou Krakonošovo schodiště.

Čtěte náš seriál o strážcích hor...

Kam dál?

Reklama