Dobrý den.
Nebudu psát o sobě, ale o rodičích. Mají doma o srandu postaráno. Můj táta už několik let vykrmuje sýkorky, pěnkavy, zvonky a brhlíky. Začalo to jedno hodně suché léto. Rozhodl se, že jim nabídne vlašské ořechy na zpestření stravy, a oni se na to chytli. Nejvíc odvážné byly sýkorky a pěnkavy a postupem roku se přišli podívat i zvonci a brhlíci, co za dobroty se rozdává. Misku mají na terase, asi tak metr od stolu, kde se sedává, když je hezké počasí. Je to veliká legrace je pozorovat. Hodně mi to dalo, protože teď tyto ptáčky poznám v přírodě na 100 %.
Nejsrandovnější jsou sýkorky koňadry, už vykrmily oříšky několik mláďátek. Je to něco kouzelného, když metr vedle vás přiletí máma sýkorka z miminem, to mává křidýlkama a strašně pípe, protože chce nakrmit.
Letos je jedno mláďátko tak odvážné, že se stalo tátovým kamarádem. Jen co táta otevře dveře a vyjde z domu ven, už nad ním sýkorče krouží, sedne mu na rameno, někdy se netrefí a sedne mu přímo na hlavu. A tak jí táta musí donést hned oříšek, který si bere přímo od něj z ruky, nebo si sedne do krabičky s oříšky a nechce se hnout. No a když táta nejde dlouho ven, tak sýkorka si najde cestu za ním do obývacího pokoje, když jsou dveře nebo okno otevřené, a to už se zase nelíbí mé mámě, že sýkorka sedí třeba v obýváku na stole a probírá si brka ;-)).
Je zajímavé, že sýkorka se ochočit dá a papoušci (rozela pestrá), které máme doma už několik let, jsou naprosto neochočitelní :-).
Přeji prima den
Sweety77
Děkujeme za krásný příspěvek :).
Nový komentář
Komentáře
Toyen:to musí být teda rachot
Japina: to si teda vybral pichlavý stromek
, to nám se v jabloni usídlil loni špaček a máma jednoho dne povídá - venku mňouká kotě (ale my žádné nemáme), tak jsme pátrali a pátrali a zjistili jsme, že ty zvuky dělá špaček, potvora jedna... 
... hezké
.
Tak odvážné ptáčky u nás nemáme, možná trochu - zvonek si udělal hnízdo na naší zahradě přímo v korunce angreštu. V hnízdečku bylo pět vajíček a teď už tam jsou vidět 3 plešaté jen lehce ochmýřené hlavičky.