Karlovi je 16 let. Chodí na dvojjazyčné gymnázium. Ve škole je označován za velmi nadané dítě a profesoři na něj pějí ódy. Rodiče jsou samozřejmě náležitě pyšní, ale znepokojuje je, že mladý skoromuž je takový, jaký je. Neustále sedí doma, učí se, čte si, nikam nechodí, se vším pomáhá atd. Teď si možná pomyslíte, na co si Aneta s Romanem stěžují, když mají doma prototyp ideálního potomka. Jenže oni to tak nevnímají. Právě naopak, touží, aby jejich syn začal žít životem jako jeho vrstevníci. Mají obavy, co z chlapce jednou vyroste. Děsí je představa, že budou mít doma uťápnutého intelektuála, který nebude ani schopný si najít děvče.
„Karel je naprosto odlišný než ostatní děti. Byl takový už od malička. Tehdy jsem ale byla ráda, jak hodného chlapce máme. Teď mi ale vadí, že není jako jeho vrstevníci. Ti neustále někde pobíhají, honí holky, dělají průsery, zkrátka žijí normální pubertálním životem. Takovým, kterým jsme si prošli všichni a tak rádi na něj vzpomínáme. Náš syn ale ne, ten je jen doma,“ vypráví Aneta.
Ta si uvědomuje, že má na jednu stranu štěstí, když slyší od svých kamarádek, co doma řeší s dětmi, ale přeje synovi jen to nejlepší. Myslí si, že jeho styl života, který má, pro něj ideální není.
„Často se mě lidé, co nás znají, ptají, jestli třeba Káju nešikanují, nemá psychické problémy, ale to si nemyslím. Doma i ve společnosti funguje normálně. Komunikuje, usmívá se, není zamlklý. Když třeba někam jdeme a otáčí se po něm slečny, usměje se, třeba se i chvilku pobaví, ale víc nic.
Při otázce, proč nepozve dotyčnou na rande, odpoví, že tohle pro něj není, prý má času ještě dost. Snažila jsem se mu i domluvit, aby někam vyrazil s kamarády, jeho to prý nebaví, raději si přečte knížku. I manžel je z něj tak trochu nešťastný. Říká, že máme doma poslušné děvče místo pořádného chlapa. Byl by raději, kdybychom měli „sígra“. Kdyby alespoň občas udělal nějaký průser.
Přemýšleli jsme, že ho i vezmeme někam k odborníkovi, i když si nemyslíme, že to potřebuje. On ani neprotestoval, jak jsme si mysleli. Řekl nám, že když nám to udělá radost, půjde rád. A to je celý on. Poslušný, neodmlouvavý, tak trochu jiný, prostě náš Kája.“
Čtěte také:
- Jak vyzrát na separační úzkost miminka? Zeptali jsme se odbornice
- Manžel u porodu? „To už nikdy víc!“ svěřují se zklamané ženy
- „Buď já, nebo naše dítě!“ vyslechla si Pavla (42)
Nový komentář
Komentáře
To je hloupý stereotyp, že holka má být poslušná a kluk grázlík. Žijeme v jednadvacátém století, takové pitomé rozdělování rolí už je dávno přežité. A že si nenajde holku? Každá rozumná holka přes dvacet chce hodného kluka, budou se o něj prát!
Jakube Jakube
Tve ten článek je naoprosto o ničem. Evidentně je jejich syn introvert. Není to nemoc je to povaha člověka a to že se jim to nelíbí tak ať mu řiť políbí. Na to žádná výchova nezmůže.
Teď je moderní každého kdo přesně nezapadá brát hned k odborníkovi. Já si taky doma radši četla a kolem osmnácti jsem se tak „rozjela,“ že by mě rodiče doma raději přivazovali. Pamatuju si jak mi pořád táta říkal: „běž se ven vysmrdět.“ Tím mě vždycky jen naštval, že jsem jen kroutila hlavou co to má můj vlastní táta za výrazy.
Mému synovi je sedm a všimla jsem se, že nijak netouží po tom být spolu s ostatními dětmi třeba na hřišti. Nenutím ho, protože si právě sama vzpomínám jak mi bylo protivné tátovo popichování.
Takže já bych Karla nechala volně dýchat a nehrotila to jak se chová. Ono by se totiž mohlo snadno stát, že právě rodiče v něm svým přístupem vypěstují pocit, že je vlastně nějaký divný a měl by se léčit.
Mám dva kluky...nyní už dospělé chlapy. Ten starší byl chytrý na učení ale zakřiknutější až jsem měla strach až půjde na vejšku zda nebude mít problémy...mladší byl víc do větru a cestovatel, takže udělal hotelovku s cestovním ruchem a po škole na 7 let odjel do světa. Starší vystudoval vysoké učení technické a na té škole se z něj stal naprosto jiný člověk, který se chodil bavit a s partou navštěvoval bráchu v Anglii. Nyní se oba usadili, postavili si baráčky a mají rodiny. Dodneška jsem ráda, že jsem oběma nechala volný výběr a ve všem je podpořila a podržela. Máme spolu skvělý vztah a teď si užívám čtyři vnoučátka
Souhlasím s paní Věrou!
taky myslím, že si najde sám svou cestu... no jo, ale rodiče si občas myslí, že musí vládnout všemu
Zajímavý článek.
Mám čtyry děti a každé je jiné. Nejstarší byl také neskutečně hodný, poslušný... Škola mu sice nešla, ale zato je nesmírně zručný a tak jsme také mysleli, že je divný, že by měl tzv. trochu žít a bylo nám též divné, že nemá dívku... A protože jsme bohužel nebyli zticha a řešili to, tak nám chtěl udělat radost a podal si inzerát. Také je fakt, že je pěkný, štíhlý a tak měl holek fůru a také si jednu slečnu vybral... A ta poznala, že lépe nenajde a od té doby mu pěkně vládne. Jak bych dnes byla ráda, kdyby ji nikdy nepotkal. Mají spolu krásné a zdravé dvě děti. Ona komanduje a on poslouchá a já lituji, že jsme ho do toho dostali. I když on je možná rád, že nemusí nic rozhodovat... a je dále hodný, chápavý a jak se sluší a patří je i milující manžel a otec - co více si přát?
!!!
Nechte prosím Karla na pokoji, ať si najde svou cestu sám, ať je spokojený a ať je sám za sebe - je to jeho život, tak ať si ho žije jak chce. Dobře a slušně jste ho vychovali a to bylo vaší úlohou. Užívejte si jeho pokoru, lásku a radujte se z úspěchů a štěstí
Nějak to nedokážu pochopit, to by byli radši, kdyby chodil syn na zábavy a chodil ožralý domů?
A co se týká holek, je mu teprve 16, takže si myslím, že opravdu není kam spěchat, proč mít holku jen proto, že by to rodiče chtěli, když ví, že na to není připravený, to by nedopadlo dobře.
Nepřijde mi to nic špatného, prostě je radši doma. Mám mladší bráchy 16 a 14, nelítají za holkama, nechodí za zábavou a radši sedí u pc, stejně jako hodně jejich vrstevníků, jen tak někam jít je nebaví, něco jiného je, když na jaře začneme jezdit po památkách, to rádi vyrazí.
Přítel také nelítal po zábavách, jako dítě teda dělal vylomeniny, ale v pubertě nic. Místo knížek a vzorného studia tedy koukal do pc. Jeho tatínek měl taky pocit, že by bylo lepší, kdyby se každý pátek ožral a naháněl holky... Já jsem za toho "joudu" ráda.
Práce mu není cizí, opravit zvládne plno věcí sám, v kuchyni není ztracen, vysavač pro něj není sprosté slovo... Nevím, co je na vymetači diskoték/barů lepšího 
Rozhodně si nemyslím, že kluk, který nedělá blbiny, nelítá za holkami, nedělá průšvihy, ale sedí a studuje, je nenormální. Chyba bude asi v rodičích. Aby se nedivili, až se syn najednou změní a udělá jim ze života peklo. Ale to jim nepřeju. Ať jsou rádi za to, co mají a nechtějí syna změnit.