Slovo mágové označuje lidi, kteří se zabývají nevysvětlitelnými jevy. Mohou to být například alchymisté, astrologové, fyzikové a léčitelé, lidé nadaní a osvícení. Mohou to být také kazatelé, ti z řádu dominikánů patřili k nejvýznamnějším, například Mistr Eckhart.

Mistr Eckhart, kazatel z řádu dominikánů

Když církev svatá upevnila v Evropě svou pozici a začala si zakládat na svém rostoucím majetku, reakcí na to byl rozkvět mystiky - snaha některých jedinců o přímé, a žádnou institucí nezprostředkované, spojení s Bohem.

mistrJedním z těchto kazatelů byl i mistr Eckhart. O jeho původu se toho moc neví, s otazníkem se uvádí rok narození 1260. Jako rodiště je uváděn hrad Waldenfelu u Tambachu, asi 20 km od Gothy, kde byl jeho otec Eckhart z Hochheimu správcem. Ani o jeho mládí se toho moc neví, jisté je jen to, že už v patnácti letech se stal v německém Erfurtu členem řádu dominikánů. Tento řád byl pověřen výkonem inkvizice a veškerého potírání zločinu bludného učení.

Vikářem v Čechách

Eckhart studoval teologii na Vyšší dominikánské škole v Kolíně nad Rýnem a v letech 1300 až 1302 pak univerzitu v Paříži, kde dosáhl titul mistra. Byl jmenován představeným nové sasské řádové provincie a v roce 1307 se stal generálním vikářem i pro Čechy. Bylo to v době, kdy byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a mistr Eckhart měl za úkol napravit v naší zemi uvolněné mravy kněžích a potírat nebezpečné kacířské názory.

dominik

dominikáni

Sám prohlášen za kacíře

mistrekV roce 1311 se vrátil zpátky do Paříže a po dvou letech se usadil ve Štýrsku, kde se stal velmi oblíbeným kazatelem. Roku 1326 byl však nakonec sám obviněn z kacířství, zřejmě v důsledku trvalých neshod mezi dominikány a františkány. Bylo mu kladeno za vinu na sto kacířských přestupků a jeho učení bylo prohlášeno za velmi nebezpečné.

V roce 1327 mistr Eckhart onemocněl a zemřel. Po jeho smrti papežská komise prozkoumala jeho výroky, ale většinu z nich kacířskými neshledala. Nicméně vztah církve k němu zůstal více než opatrný, neboť jeho mystika byla podezřele přístupná širokým vrstvám obyvatelstva a na jejích základech se rozvíjelo učení některých „nebezpečných“ kacířských sekt.

V čem spočívalo „kacířské“ učení mistra Eckharta?

  • V poznání, že nejsme sami o sobě ničím, ale pocházíme z Boha, a proto zaujímáme ve světě tak významné postavení. Mystika se podle něj neobjevuje jen v oblasti teoretické, ale vede k akci. Země, ze které se rodí Bůh, je v nás, je to naše mysl.
  • Podle Eckharta se také Bůh může zrodit v duši, a tak ji naplnit. Duše pak zrcadlí to, co je v ní božské, zpět k Bohu, zachovávajíc si svou vlastní identitu.
  • Ve spravedlivém člověku dochází k jednotě Syna božího v duši se Synem božím ve věčnosti, a spravedlivý člověk se tak podílí na vnitřním životě svaté Trojice.
  • Život má podle Eckharta smysl, i když ten smysl neznáme, ale život musí být zakotven ve skutečném životě, v jiskře duše, která se vznáší k Bohu.

Satisfakce

Eckhartova díla se řadí mezi jedny z nejvelkolepějších děl v dějinách křesťanského ducha, nicméně v teologických kruzích v průběhu staletí zapadla. Až moderní doba, a jedinec hledající cestu k sobě i k vyšším duchovním hodnotám, toto dílo znovu postupně objevuje.

kniha

zdroj: Niklaus Largier, Životopis Mistra Eckharta, Freiburg, 1989

Příště: Kryštof Kolumbus - mág, nebo podvodník?

Čtěte také: