Každý je plně zodpovědný za to, co dělá. Bezděčné chování není omluva.

 

Znám hodně lidí, kteří, ověšeni amulety, pentagramy, hexagramy, dutinkami a magickými předměty, udílí rady a házejí magickými formulemi ve snaze se buďto lišit, nebo namasírovat vlastní ego. Případně si plně neuvědomují dopad toho, co říkají. Ono když se řekne čarodějnice – vždycky to probudí emoce..

 

Znám ale také ty, kteří bez mrknutí oka vystřihnou věci, jež racionálně pochopit nelze. A nemusí to být na nich vůbec vidět. Mají džíny a tričko s nápisem. Okolo ruky třeba nenápadný kus kůže.

 

Magie není koníček

 

A není ani prostředkem, jak si dát hodnotu.

To, co se dnes děje kolem umění magie a čarodějnictví, je z větší části móda, obchod, a dílem i jakási revolta některých jedinců. Mnoho z nich ani netuší, co vlastně dělá, a je to škoda.

 

To ovšem zdaleka neznamená, že magie je blbost. Naopak. Je to svět obrovského naplnění, pochopení a je nekonečně pestrý. Pokud se někomu, kdo se dává touto cestou, podaří pochopit, že to, co dělá, dělá pro druhé, že schopnost ovlivnit budoucí události či nahlédnout do minulosti neslouží jako forma manipulace, pak se možná opravdu jedná o přístup správný. A to chvíli trvá. A mnozí to zprvu nemají vůbec jednoduché.

 

Jen si představte dítko, které odmala vidí lidi v barvách – jeho pragmatičtí rodiče ho pochopitelně okamžitě vláčí na oční. Bez nálezu.

 

Dítě, které komunikuje a živě diskutuje s něčím, co není. Ale tvrdí, že toho pána vidí. Následuje cesta k psychiatrovi. Nález – bujná fantazie.

 

Oni to tito lidé nemají snadné. Mnoho věcí se děje bez toho, aby to chtěli či přivolali. Vize budoucích událostí, prohlédnutí druhého člověka a podobně často hodně vyčerpá.

Nakonec se s tím ale většinou naučí žít a přijmou to jako dar nebo jakési poslání. To v případě, že jim dojde, že mohou pomoci těm, kteří to potřebují. Je to způsob života. Na jednu stranu těžšího, na druhou bohatšího o poznání a odpovědnost, která je tak trochu jiná. Širší. Čím víc člověk o magii ví, tím méně ji pak používá.

 

Karty

 

Kdo nebyl za svůj život u kartářky… pak se hodnotí a říká se: To se trefila, to jí vyšlo, tohle nevyšlo a podobně. DOBRÁ kartářka se netrefuje. Jednoduše odpoví, nač se ptáte. A pokud vám předkládá budoucnost jako něco, co nelze změnit, co je dané, dělá to špatně! „Umře vám dědeček a budete mít dvě děti.“ Hezké. Lidé jsou smrtelní a ženy vesměs plodné.

 

Pohledem například formou tarotu získáte jen jednu z alternativ, kterých je mnoho. Dozvíte se, co se může stát, když uděláte to či ono. Je vaší volbou, jak s informací naložíte. Pokud se člověk dozví, že cesta, po které hodlá jít, je bahnitá, vezme si holinky nebo půjde jinudy. To je celé. Budoucnost si tvoříme sami, s ohledem na to, co o ní víme.

Můžete se dozvědět, co si jiný člověk o vás myslí, co cítí, co má v plánu. A to nemusí být vždy to, co vám říká. A to je cenné. Pokud se rozhodnete pro výklad karet, dívejte se na taxu, kterou zaplatíte. Pokud se cena pohybuje v tisících, ani tam nechoďte. Má si vzít jen na jídlo pro ten den.

Lidský problém, potřeba rady, bezmoc, zoufalství a pomoc druhému NENÍ BUSINESS. Navíc, slova jako „pomohla jste mi, je mi lépe“, nebo jen „děkuji vám“ jsou často za všechny peníze.

 

Kouzla

 

Je bezesporu prima si formou rituálu opatřit lásku druhého člověka. A pokud se dodrží postup, tak to i vyjde. Jenže to, čeho se zpravidla dosáhne, je otrok, a ten s námi nikdy nebude dobrovolně. Jaksi chybí to ryzí.

 

Nebo bezva model „Ať mám hodně peněz". To jistě také půjde. Jen je potřeba vědět, že to, co člověk vyšle, se už neptá, odkud že mají být. Magie nepřemýšlí, je to jen nástroj. Taková životní pojistka po někom, koho jsme milovali, by jistě požadovaný obnos přinesla. Jenže potěší?

 

Přání mohou být nebezpečná, právě proto, že se plní.

Proto raději přemýšlet.

 

Magie je všude kolem, stačí se dívat a cítit. Neničit, jen pozorovat, ocenit a chránit. Ten největší zázrak je život sám.

 

Hezké svátky.

Reklama