Určitě jste už někdy slyšeli o Ariadně a jejím klubku, jenž pomohlo hrdinovi Théseovi k vítězství nad obávaným Minotaurem. Dějištěm tohoto magického příběhu byla právě Kréta…

Na severu ostrova se nacházejí hodně velká turistická střediska – Chanie a Heraklion. Měla jsem pocit, že je využitý každý kousíček místa, na kterém se ještě dá něco postavit. Proto jsme se rozhodli pro dovolenou v jižní oblasti Kréty – v městečku Plakias. Je to spíš větší vesnička, ale je tu klid a jedna z nejpěknějších písčitých pláží na ostrově. A protože jsme sem zavítali v říjnu, bylo tu i příjemně, v noci tedy už docela chladno. Docela nemilý byl ale silný vítr, který vám z úhledně rozprostřených lehátek a pěkně vyrovnaných věcí udělal nepořádnou kupici prosypanou jemňoučkým pískem. Dokonce jsme po návratu museli nechat odborně vyčistit fotoaparát, i když jsme ho měli na pláži minimálně.

V Plakiasu se také dají půjčit mimo automobilů, mopedů i horská kola, čehož jsme využili k výletu na další hezkou pláž Souda (asi 15 minut jízdy). Následně jsme se rozhodli pro návštěvu malebné vesničky, na kterou jsme se každý den dívali z okna našeho pokoje, a zdálo se to tak blízko… Upřímně řečeno po šestikilometrovém strmém stoupání v neuvěřitelných serpentinách jsme s manželem nadávali jako špačci. Nicméně on si užil alespoň následný sešup dolů do údolí, zatímco já vzhledem k tomu, že nesnáším jízdu z kopce, jsem v jedné ze zatáček málem skončila na kapotě překvapeného řeckého řidiče.

Lodí jsme si zajeli na výlet do Preveli. U ústí sladkovodní řeky, která protéká strmou propastí Kourtaliotiko, je krásná pláž. Tady jsme bez výčitek prováleli celý den. Střídavě jsme se koupali v moři a ve sladkovodním jezírku. Můžete se také projít podél řeky, její břehy lemuje porost z oleandrů, eukalyptů a datlových palem, takže lovci fotografií si přijdou na své…Vystoupali jsme po stezce i na skálu, takže jsme si plážičku prohlédli i z ptačí perspektivy a za námahu jsme byli odměněni navíc ještě krásným pohledem na moře.

Z Plakiasu se také můžete vydat na výlet autobusem do Rethimnonu, což je městečko na severu, které má krásně zachovalé historické centrum. Navíc při jízdě si prohlédnete docela velký kus Kréty. Rethimnon se pyšní benátskou pevností, kde můžete obdivovat nejen vyhlídku, ale i  její zachovalé části. Nezapomeňte také navštívit starý přístav. V jedné z kavárniček jsme si dali frappé a pak už se jen kochali pohledem na lodě, loďky a lodičky…

Co se týče řecké kuchyně,  asi netřeba ji nějak složitě představovat. Nebojte se ochutnat i to, co neznáte, překvapeni budete spíš příjemně. Zajímavé jsou místní sýry, dělají se většinou z kozího a ovčího mléka, takže jsou dost aromatické. Také ryby tady umí upravit snad na sto způsobů, ale pozor. Stejně jako u nás se cena odvíjí od jejich váhy!

Bohatou minulost tohoto ostrova a krásy minojské kultury můžete obdivovat například v paláci Knóssos. Právě tady se dochovaly překrásné fresky, jejichž reprodukce zdobí skoro každou knihu o historii výtvarného umění. Můžeme se tu vlastně do jisté míry poučit i o módě, které holdovaly starověké Kréťanky. Běžně chodily v bohatě zdobených šatech s odhaleným poprsím. Jejich dnešní následovnice už tak odvážné nejsou, starší ženy chodí hlavně v tmavých šatech a díky jejich výrazným tvářím si občas připadáte jak ve filmu.

Ostatně Nikos Kazantsakis – autor románu Řek Zorba, který možná znáte ze stejnojmenného filmového zpracování  s Anthony Quinnem v hlavní roli – se narodil právě na Krétě. Určitě jste také slyšeli hudbu z tohoto snímku, k překvapení mnoha turistů nejde o nějakou tradiční řeckou píseň, ale pouze o speciálně vytvořenou skladbu. I tanec sirtaki, který Quinn ve filmu předvádí, mu vytvořili choreografové. Nicméně dnes tuhle hudbu pouštějí do omrzení ve skoro každé taverně či restauraci...  

Reklama