Dostal se mi do rukou výtah z britského bestselleru „Pohlaví mozku“ od Anny Moirové a Devila Jessela.

Jako motto vám řeknu jednu starou legendu z východu:
Kdysi se lidská bytost skládala z muže a ženy. Byla tak dokonalá, že se jí bohové zalekli, a rozdělili ji na dvě navzájem se doplňující poloviny – jing a jang. Od té doby se obě poloviny  se střídavým štěstím navzájem hledají.

1. “Mužská“ agresivita se projevuje už u dvouletých chlapců a nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo podmíněno výchovou. Její kořeny tkví v mužském pohlavním hormonu testosteronu. Tuto teorii potvrzuje chování žen, jejichž matky dostávaly během těhotenství z nějakých důvodů testosteron. Tyto ženy jsou agresivní a dominují svému okolí, jsou dravější, snaží se udělat kariéru. Tedy vlastnosti mužské.

Ovšem tento hormon se někdy pro muže projevuje vražedně – mají kratší život cca o 7 let, více chlapců je potraceno, častěji umírají v kojeneckém věku, dětství, mládí a předčasně v dospělosti.
Testosteron je žene vpřed, ale způsobuje na druhé straně to, že mnohem hůře snášejí dlouhodobé stresy.
Muž je naprogramován tak, že na stres vysílá neuroreceptorům v mozku všeho zanechat a ihned reagovat. Což mělo smysl v pravěku, ale dnes muž „mele na prázdno“.

2. “Ženy jsou lépe připraveny na požadavky moderní doby – na stresy reagují selektivněji a pomaleji,“ tvrdí Dr. Kathleen Lightová z university v Severní Karolíně. „Pravděpodobně o tom rozhoduje ženský hormon estrogen. Ten také ochraňuje ženy před aterosklerózou.“

"Žena musí být připravená na těhotenství. Pro správnou výživu plodu protéká cévami více krve, a proto musí být cévy pružné. V tomto období se likviduje nadbytek tuku, pro plod se v játrech tvoří více tzv. lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL). išťuje tím cévy od cholestrolu. Ženy, které užívají po menopauze estrogeny, jsou chráněny před infarktem.“ To jsou zase poznatky týmu Grahama Golditze z Harvardu, který zkoumal velký vzorek – 122 000 ošetřovatelek.
Ovšem testosteron reaguje obráceně – na stres reaguje zvyšováním koncentrace lipoproteinů o nízké hustotě (LDL), který škodí cévám, včetně věnčitých tepen. V prvobytně pospolné společnosti mužům neškodil, protože ti měli nadmíru pohybu.

3. Kojenci ženského pohlaví rychleji a výrazněji reagují na lidské tváře, děvčátko odhadne náladu okolí a dospělé ženy odečítají z výrazu tváře – hněv, smutek, strach. Proto jsou z nich výborné pečovatelky.

4. Psycholog Herbert Landsell již před více než 30 lety zjistil, že ženy lépe snášejí poškození mozku. Zjednodušeně řečeno – u mužů dominuje jedna hemisféra, u žen je činnost obou hemisfér vyrovnanější, proto jsou ženy všestrannější.
Ženy zvládají telefonovat, jedním okem koukat ještě na televizní detektivku a druhým hlídat dítě. Muž, když telefonuje, ostatní činnosti musí přerušit, dokonce si televizi ztiší. A že dítě nevnímá, to je jasné.

5. Kanadská profesorka Sandra F. Witelsonová říká: „Ženy mají větší schopnost verbalizace, děvčata obvykle rychleji zvládnou čtení. Chlapci mají převahu tam, kde je nutná grafická představa a abstrakce – architektura, inženýrství, malířství, hudba, filosofie, urbanistické plánování i řešení matematických úkolů."

6. U ženského mozku jsou prostředky vnímání i verbálního vyjadřování poměrně rovnoměrně rozmístěny v obou hemisférách. Proto ženy tak těžko oddělují city od rozumu. Jistou roli v tom hraje corpus callosum, spojující levou a pravou hemisféru. U žen je větší než u mužů, takže zajišťuje větší výměnu informaci mezi oběma hemisférami.

7. New Yorský neuroendokrinolog Bruce McEwen z Rockefellerovy university říká: "Mozkové buňky reagují na činnost testosteronu tak, že se zvětšují a vytvářejí různé druhy spojů. Stimulují tak rozvoj mozku.“


Testosteron se vytváří od třetího do šestého měsíce vývoje plodu.
Druhá fáze spadá do doby krátce po porodu a poslední přichází na počátek dospívání. Právě v té době chlapci začínají mít lepší výsledky v matematice než děvčata.
Pokud mozkové buňky u některých chlapců vykazují nižší citlivost na testosteron, stanou se trochu zženštilými,  lépe zacházejí se slovy, ale naopak mají menší motoricko-vizuální schopnosti. Nemluvíme o sexuální orientaci.

8. Jako závěr užijeme slova psychologa A. Eaglyho: “Pohlaví nemůže samo o sobě vypovídat o dispozicích člověka. Ve výzkumech nejde o to, které pohlaví je lepší."   

   
TÉMATA:
ZDRAVÍ