Ahoj Meryl,
nemám sice to správné spisovatelské střevo, ale dnešní téma mě zaujalo, resp. je mi blízké. Protože i můj manžel je vlastně mou prázdninovou láskou.
Poznali jsme se v době, kdy mi bylo krásných 17. Jezdila jsem tenkrát na letní tábor od mamky z práce - na brigádu do kuchyně. Tenkrát, ještě než jsem odjela, mi moje mamka přímo vnucovala, že na tábor pojede jako oddílový vedoucí syn jednoho jejich mistra, že je mladý a určitě hezký po tátovi atd. Takže jsem si v sobě tak nějak vypěstovala určitou averzi a byl mi nesympatický, ještě než jsem ho kdy viděla.
První večer jsem seděla venku se všemi vedoucími, skvěle jsme se bavili, a já zjistila, že onen syn vlastně ani není zas tak hrozný a docela i sympatický. Naše sympatie byly vzájemné, takže jsme nakonec spolu prožili krásnou prázdninovou, vlastně táborovou, lásku se vším všudy :o) Po příjezdu do Prahy jsem trochu vystřízlivěla, když jsem se ho na nádraží zeptala, zda se ještě uvidíme - odpověděl mi totiž, že musí zjistit, jestli mu budu chybět, že kdyžtak zavolá. Tenkrát mě to docela vzalo, byla jsem opravdu zamilovaná.
Viděli jsme se pak ještě párkrát, ale tak nějak náš vztah skončil. Od té doby jsem si občas na svou lásku vzpomněla, ale nikdy se mu neozvala. Až pak zhruba po pěti letech nám bylo souzeno potkat se znovu....(ačkoliv se divím, že jsme se nepotkali nikdy dřív, bydleli jsme asi 15 minut od sebe)
Tenkrát jeho táta slavil 50. narozeniny. Protože u mamky v práci jsou takovéhle oslavy běžné, byla jsem i já pozvána na tuto oslavu. U mamky v práci je totiž většina chlapů, tak jsou ženy vítány :o) Vůbec mě tenkrát nenapadlo, že bych tam svou prázdninovou lásku mohla potkat, nevěděla jsem, že mají přijít i rodinní příslušníci. K mému překvapení tenkrát dorazil i ON. Zpočátku jsme se jen pozdravili, ale později jsem našla odvahu, došla ke stolku, kde seděl on s maminkou, babičkou a ostatními rodinnými příslušníky, a slušně se zeptala, jestli bych jim Vojtu mohla na chvíli "zabavit".
Tak jsme si chvíli povídali o všem možném, pak spolu vyrazili ještě na kulečník. Poté mě doprovodil domů, políbil, a slíbili jsme si, že si určitě zavoláme a znovu se sejdeme. Tak se taky stalo, až jsme spolu časem začali chodit, po dalším čase bydlet, pak mě požádal o ruku a teď už spolu máme dvě krásné holčičky :o)
Almi 77
Milá Almi, moc děkuji, je hezké, že i když se vaše cesty rozešly, tak jste uměli později na vztah navázat. Hodně štěstí celé tvé rodině....
Krásný pátek všem přeje
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Říká se že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, ale vyšlo ti to
I když já jsem na tom stejně, jsem s tím svým napodruhý a super 
almi 77: je vidět že k sobě patříte
Ale shodli jsme se oba na tom, že jsme si na sebe za těch pět let několikrát vzpomněli
Tak jsme se asi prostě měli potkat znovu o něco pozdějc 
chris: Já mu to občas omlátím o hlavu i teď
Si piš, že mu připomínám, jak krutá věta to pro mě tenkrát byla... 
Jenže z něho vypadlo, že jsem byla tenkrát jeho první, tak byl namachrovanej a myslel si, že lehce dobude celý svět 
(teda ne takhle doslova)
Jinak jsem mu asi i chyběla, ozval se asi po týdnu a půl a párkrát jsme se sešli, ale prý jsem mu na všechno říkala, že je mi to jedno, tak to vzdal, když se dozvěděl, že pojedu stejně znova na 3 týdny na další tábor, tentokrát jako praktikantka.
Jůůů, tak mám hned lepší náladu
Májík: Díky, asi jsme si prostě byli souzeni
To je krásnýýýý