„Má matka může za mou morbidní obezitu,“ tvrdí Sandra

Tak většina lidí si za to může sama, ale pořád se s tím dá něco dělat. Sestra na tom byla taky hodně zle, ale hecla se, upravila životosprávu, do toho začala brát doplněk, který je určený v boji proti obezitě a vypadá skvěle ! Hlavně zdravotní stav se jí zlepšil, což je nejdůležitější.

Holky mě je 21, a už si to sama přiznám, že jsem opravdu tlustá. A asi také přikládám vinu k rukám své matky, ale to už je teď jedno. Chtěla bych to začít řešit, a tak bych se chtěla zeptat, jaké jsou Vaše zkušenosti s dietou?

Draco — #35 protoze to, co se pestuje, nema s psenici uz skoro nic spolecneho. Shit. Ja jsem snidala slaninu s vejci, rajcata, obedvam zrovna hov. dusene s houbama a zeleninou. Kdybych mela hlad, jisti to zelny salat se slaninou. Hlavne NE CUKRY!

samecka — #37 neni. Po mne ten kluk neni vubec.

Eva_Fl — #33 Jestli je po tobě, ze všeho se vyhrabe až pochopí.

1. na komentář reaguje Eva_Fl — #38

Tak tady záleží kdo jí to jídlo do tý pusy strká. Máma to ale asi není. Ono je velice jednoduché hodit vinu na někoho druhého. Lže sama sobě.

Sandro, asi tak půl na půl. Myslím, že mamka může za tvé špatné stravovací návyky. Na druhou stranu, jsi už dost (a dlouho) stará na to, abys myslela svou hlavou a starala se o svůj život sama. Očividně Ti vyhovuje svalovat vinu na druhé.

Až dospěješ do stádia, kdy budeš opravdu chtít na sobě zapracovat, doporučuji knihy Michaila Tombaka a knihu Život bez pšenice (nepamatuji si autora). Novodobá pšenice je totiž to největší svinstvo moderní doby a posledně jmenovaná kniha vysvětluje proč.

Mně je 34, mám nemocnou štítnou žlázu a nějak jsem za posledních 15 let nabrala asi 20kg nadváhy. Snažila jsem se cvičit, přizpůsobit dávky/složení jídla... drastické diety neuznávám. Bohuže váha stále jen kolísala v rozsahu 0,5-1kg. Sváděla jsem to na št. žlázu. Pak jsem objevila ty knížky. Před cca 4 měsíci jsem kompletně vypustila pečivo. Celkově se snažím pšen. mouce vyhýbat, ale občas si trochu těstovin nebo 2 knedlíky jako přílohu dopřeji. Snídám kaše (pohankovou, jáhlovou) apod. Tombakovy knihy mi zase nastínily, které potraviny není vhodné kombinovat kvůli odlišné době trávení apod.,takže třeba maso nekombinuji s bramborami, ale zeleninou, brambory taktéž atd. Snažím mít dost pohybu, ale určitě se nepřetrhnu Za ty 4 měsíce jsem zhubla 5 kg, je to úžasné v porovnání s "boji" z minulých let. Až dospěješ do stádia, kdy budeš chtít opravdu zhubnout opravdu doporučuji.

1. na komentář reaguje Eva_Fl — #39

Eva_Fl — #33 a to já si za všechno můžu sama , benevoletní výchova má matky, stvořila naprosto rozdílné osobnosti, ale neúspěchy na ní nehážeme nikdo každej to má jinak

MaVy — #31 muj temer ctyricetilety syn na me svadi VSECHNY sve neuspechy a posranej zivot.

1. na komentář reaguje MaVy — #34
2. na komentář reaguje samecka — #37

Jandywoman — #30 Když si ten článek pořádně přečteš, všimneš si, že matka ji nevykrmovala. Je tlustá, protože po ní matka chtěla, aby se nepřecpávala. To je hlavní matčina chyba. Tzv. zdravá strava se ve vztahu k tloušťce přeceňuje. Je sice důležité, co jíš, ale důležitější je, kolik toho sniš a jak moc se hýbeš.

Já bych sice motivovala žravé dítě jinak a v případě obezity bych s ním šla k obezitologovi, ale před dvaceti lety jich moc nebylo. Je na Sandře, aby se přestala chovat jako pětileté dítě a začala se sebou něco dělat. Ve třiceti je už dvanáct let dospělá, měla by se podle toho chovat.

Jandywoman — #30 podle článku, je jí skoro 30 let , něco házet na mámu je v tomhle věku už dost trapný, teda pokud matce stále nevisí na krku

1. na komentář reaguje Eva_Fl — #33

No já teda moc nechápu některé názory tady, že maminka je ten chudák, že holka se sebou nic nedělá, apod. Má-li holka ve 20 letech váhu 120 kg, svědčí to dost o tom, že maminka asi nevařila rodině zrovna moc zdravě a ačkoli možná měla plnou pusu řečí o tom, aby "holčička tolik nepapala", nandavala jí zřejmě tolik co ostatním členům rodiny, mlsky jí zřejmě taky neodepřela, a že by s ní už v dětství problém obezity jako zodpovědná matka řešila u obezitologa nebo dětského lékaře, to asi taky těžko. Protože kdyby ano, mohlo se této aktuální váze předejít. Taky jako každá máma, která milujeme své dítě, bych asi dceru spíše podpořila a pomohla jí třeba už jenom tím, že bych s ní chodila cvičit nebo jí naučila vařit dietní jídla apod. , a ne jí ponižovala a srážela sebevědomí na nejnižší mez. To je už je na psychologa, ... v tom lepším případě, v tom krajním i na pokus o nejhorší. To je teda matka, pěkně děkuji. Vůbec už tu nemluvím o tom, jak asi vypadá maminka, otec a ostatní členové rodiny, ...chci tím říct, kolika % se může na obezitě dívky podílet genetika.

1. na komentář reaguje MaVy — #31
2. na komentář reaguje Altamora — #32

cilani — #19 poraď jí, ať si zajde na obezitologii, výborná (a hrazená ze zdravotního pojištění) je na Karlově náměstí (pokud je ta známá z Prahy) - http://www.vstj.cz/obezicentrum/index.php - je potřeba žádanka od praktického lékaře a když je člověk poslouchá, dokáží zázraky.

Jinak samozřejmě chce to nežrat, dodržovat zdravý jídelníček (tedy od základu změnit přístup k jídlu, nežrat odpad, ale koupit si kvalitní jídlo, které sice stojí o pár korun víc, ale už z principu se ho sní méně a nepoškozuje zdraví, takže ve výsledku člověk ještě ušetří) a začít se hýbat!!! Já třeba co se týče zdraví na tom nejsem zrovna dobře, ale abych zhubla, začala jsem chodit, koupila jsem si krokoměr a nastavila jsem si denní cíl, který se snažím dodržovat a ono to opravdu jde. Ovšem chce to dodržovat hlavně to zdravé jídlo a rozumné množství. A pokud to nejde, tak navštívit odborníka.

Může si za to sama. Tvrzení, že nejde zhubnout, je hloupost. Někdy sice je potřeba odborník, protože je v organismu něco špatně, ale zhubnout dokáže každý. A svádět svou neschopnost na někoho jiného, vždyť je to tak pohodlné, proč se snažit, že?

Mimochodem, moje kamarádka měla při 169 cm 115 kilo a ať se snažila jak chtěla, prostě zhubnout nedokázala. Podle různých testů u jejího praktického lékaře (což je neschopný *****, který k odborníkům prostě neposílá) bylo všechno v pořádku. Nakonec šla na obezitologii a tam ji poslali mimo jiné i na endokrinologii a zjistili, že má prakticky nefunkční štítnou žlázu, dostala pilulky, které jí funkci štítné žlázy obnovily a po roce a půl zhubla na 66 kilo, které si drží už 7 let. Takže vymlouvat se, že to nejde a že za to může někdo jiný je alibismus a důkaz vlastní neschopnosti.

gerda — #16Vítězství Pyrrhy (dříve Pyrrhovo vítězství)

A tak jo,Sandro,klidně se cpi dál,klidně si říkej,že při 120kg jsi zdravá holka,máš to přece na koho svádět,ne? Náš vedoucí ve folklóru tomu trefně říkal "holka je krev a kroupy,hotový jelito".Možná,že přístup matky nebyl zrovna 2x citlivý,možná že jí jen normálně říkala,aby tolik nejedla,ale jak to proboha už jinak říct někomu,na kom nám záleží? Dospělá ženská a chová se jako dítě.Moje maminka vždycky říkala,že prázdný pytel sám nestojí.A měla pravdu.Teda,pokud za Sandřinými nadbytečnými hroznými kily není nemoc,je to neschopnost se sebou,a hlavně pro sebe,něco udělat!!!

Suzanne — #21děkuju, já věděla, že tohle někde bylo, ale nevzpomněla jsem si, kde.

free — #22takovým lidem to jejich jídlo nevymluvíš, taky se kolikrát divím, když vidím tu skladbu ve vozíku.

U nás v ulici je taková rodina, to byl pohled, když vyšli na procházku. Ani sem se nedivila, když sem viděla nákupní košík matky na víkend .. .. celý Gothaj, několik paštik a 60 rohlíků. Nejmladší syn zemřel v 19 na infarkt.

1. na komentář reaguje gerda — #23