Nejkrásnějšími dny v mém životě byly ty, které jsem strávila v porodnici po narození dcerky.

Byla jsem ta nejšťastnější matka pod sluncem a užívala jsem si tyto okamžiky, jak nejvíce to jen šlo. A nenechala si je zkazit vůbec ničím……

Dcera byla zdravá, váha akorát a hned hezky papala. Pyšně jsem ji ukazovala všem členům rodiny a díky štěstí, které jsem velmi intenzivně prožívala, jsem neviděla jednu poporodní vadu.

„Má křivý nos“, šeptali si asi všichni členové rodiny poté, co zavřeli dveře porodnice. Skutečně, naše miminko mělo křivý nos a nejen tak trochu, ale tvar písmene „J“ popisuje vše. Celá rodina se mne neustále vyptávala na ten křivý nosík a já jim jen tak mimochodem vysvětlovala, že si ho dcerka ještě v bříšku přimáčkla, ale že je vše v pořádku a že se jí nos brzy narovná.
Nevím, kde se ve mne brala ta víra a jistota, že bude mít dcera nos rovný. Totiž i mladá dětská lékařka se vyjadřovala v tom smyslu, že nelze v budoucnu vyloučit nějaký plastický zákrok. Ale já jako bych ji neslyšela. Mým andělem strážným v těchto chvílích byla totiž jedna starší porodní asistentka, která této mladé lékařce máchala za hlavou rukama a gesty mi naznačovala, že je vše jinak. Vždy počkala, až se lékařka vzdálí a podrobně mi vyprávěla, že její syn měl po narození tu samou deformaci. „A teď byste to nepoznala, mladá paní!“

A té jsem věřila. Není nad zkušenosti a toto je příklad toho, že praxe a zkušenosti starších mohou lehce zvítězit nad teorií a snaživostí mladých.

Pár týdnů po porodu se nos opravdu narovnal. Pozorovali jsme změnu každým dnem a měli z toho velkou radost. Začala jsem se dozvídat, že obě babičky byly velice znepokojené a dokonce se pídily po odborných vysvětleních a sbíraly informace o křivých nosech. Nejednou na toto téma spolu debatovaly a informace si vyměňovaly. Moje přecitlivělá maminka probděla pár nocí.

Chci vám tímto říci, že pokud by mělo vaše miminko po narození nějakou deformaci v obličeji či na hlavě – zachovejte klid! Časem jsem slyšela, že se děti rodí s dočasnou deformací hlavy, nebo celého obličeje a po pár týdnech se vše srovná samo. Plastické operace nejsou v těchto případech potřeba.  
A jedna rada na závěr. Kdyby se něco takového stalo vám, je potřeba si vzít stranou babičky. Ty se i přes svou zkušenost a věk neumí přes nedostatek svých vnoučátek přenést. Svědčí to ale o jejich velké lásce k vám.

(Prosím berte můj článek jen jako ženskou radu, nejsem v těchto věcech nikterak vzdělaná)