Soňa svou babičku milovala nade vše. Byla to právě ona, které vděčí za svůj život, že z ní vyrostla mladá a úspěšná dáma. Když bylo Soně devět let, matka se s otcem rozvedla a ani jeden z nich ji nechtěl. Nejspíše si umíte představit, co to udělá s malou naivní holčičkou, která je stále plná ideálů. Nedokázala pochopit, co se to stalo, proč ji nejbližší lidé, které tolik milovala, nemají rádi. Skončila u babičky, což brala tehdy jako trest. Matka odjela za velkou louži, co se stalo s tátou nevěděla. Dlouhých 21 let o nich víceméně neslyšela. Máma sice občas poslala dopis, ale velký zájem nejevila. Otec se neozval už vůbec. Snažila se vypátrat, co se v dětství stalo, proč to tak dopadlo, ale moc se toho nedozvěděla. Ani babička Soně moc neprozradila, říkala si, že chce asi vnučku chránit.
Nedávno však Sonina babička zemřela. To bylo pro mladou ženu obrovská rána. Zvláště, když babička jí byla takovou oporou, oběma rodiči, nejlepší kamarádkou a životním vzorem. Stalo se ale něco, s čím Soňa už nepočítala, objevila se před dveřmi matka. Chovala se jako kdyby se nic nestalo. Dokonce si mohla oči vyplakat nad ztrátou, ale to jí Soňa nevěřila, vždyť je takovou dobu neviděla. Naopak, rozčílilo ji to, matku proto vyhodila. Chvilku na to se zjevil i otec, s tím zatočila stejně. Oba rodiče se neustále snaží k dceři dostat, ale ta o nich nechce ani slyšet. Podle ní je evidentní, že jim jde pouze a jen peníze, majetek po babičce, který není zrovna malý. Soně o dědictví nejde, ač přiznává, že o barák po babičce, kde toho tolik zažila, kde neustále bydlí, by nerada přišla. Co jí ovšem nejvíce trápí, jak rodiče neustále a vlezle žadoní o odpuštění, to jim ale ona nehodlá dát. Ať to dopadne jakkoliv.
Nový komentář
Komentáře
Ne neodpustila bych
Vyhodit.
Smutný článek.
Neodpustila bych a nezapomněla bych, myslim si, že Soňa se svým přístupem dělá jedině dobře.
Z vlastní zkušenosti, toto se určitě neodpouští.
Já matku neviděla od dvou let. Po asi dvaceti letech dělala jakoby nic. Říkala, že si počká, až já se ozvu. Chtěla jsem všechno smáznout, ale zase se neozývala a pak házela vinu na všechny, jen ona byla svatá. Nepotřebovala jsem ji doposud, nebudu potřebovat ani teď. Když mi umřel loni otec, který mě vychoval, ani nepopřála upřímnou soustrast, jenom psala sama o sobě, jaká je chudinka. To mě vytočilo nejvíc.