Holčičky berou krásu, kluci chuť do milování (Asi žárlí na tátu, ne?). To jsou jen dvě z desítky lidových metod, jak v těhotenství poznat, zda se narodí dcera, nebo syn.

Jasně, dneska už existuje ultrazvuk, který dokáže zvědavost maminek v 90 %  uspokojit. Co s ní ale dělat, když to přístroj dokáže nejdříve v pátém měsíci těhotenství? Podle praktického ověřování „babských“ metod vyšlo najevo, že nejspíš se trefily ty maminky, které jim nevěřily a raději se spolehly na vlastní pocity a intuici.

Průběh pokusu

Tři vědci vybrali ve zdravotním středisku sto čtyřicet těhotných žen v osmnáctém týdnu těhotenství, které neznaly pohlaví svého budoucího dítěte proto, že se chtěly nechat překvapit až při porodu. Obdržely k vyplnění dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jaké „lidové moudrosti“ by k určení pohlaví použily. Poté se čekalo, až ženy porodí, aby se zjistila skutečnost. Výsledky ukázaly, že ženy používající lidová moudra byly bezkonkurenčně nejhoršími věštkyněmi. Zajímavé je i to, že maminky, které už rodily víckrát, nebyly lepší než ostatní.

Zajímavý výsledek

Jisté zvláštnosti však najevo vyšly. Nejvzdělanějším ženám (VŠ) se podařilo uhodnout pohlaví jejich dítěte v 71 % případů, zatímco u žen méně vzdělaných to bylo v pouhých 43 %. Kromě toho ty ženy, které založily předpověď na svých snech a pocitech, správně určily pohlaví daleko častěji než ty, které použily lidových metod. Proč to tak je, však dosud nikdo nezjistil.

Nechaly jste si určit pohlaví potomka ultrazvukem, nebo se ho snažily uhodnout samy?