Před sedmdesáti lety byl v centru
Prahy otevřen nový obchodní dům –
Bílá labuť. Už v době svého vzniku
byl na tehdejší poměry plný vymožeností.
Původně zájezdní hostinec a pivovar a později proslulý šantán a jeden z prvních pražských kabaretů stávaly na místě v ulici Na Poříčí, kde byl 18. března 1939 otevřen obchodní dům Bílá labuť.
Až do roku 1975, kdy byly otevřeny domy Kotva a Máj, byl tento funkcionalistický palác ze skla a železobetonu největším a nejmodernějším obchodním domem v Praze.
Při otevření obchodního domu v roce 1939 vzbudila tato stavba známých architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého velikou pozornost, protože byla vybavena i řadou v Čechách tehdy nevídaných vymožeností. Například eskalátory, vytápěním vedeným ve stropě či klimatizací.
Bílá labuť se pyšnila dokonce i evropskými unikáty – pokladní potrubní poštou či automatizovaným sběrem odpadu.
Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala neonová osmimetrová otáčející se labuť, dodnes známý symbol obchodního domu.
Pozoruhodná byla ve své době také kapacita a rychlost výtahů a pojízdných schodů, na kterých se svezlo až 4 tisíce osob za hodinu. Instalováno bylo celkem pět velkých osobních výtahů pro deset osob, výtah nákladní a z přízemí do prvního patra pohyblivé schodiště.
Obdivuhodná byla vstupní hala výkladů, které měly plochu 600 metrů čtverečních. Zařízení interiéru navrhl akademický architekt Jan Gillar.
Celkem měl objekt 11 pater, z toho dvě pod zemí. Nad šestým administrativním patrem byla třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, aby tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit polední přestávku v letním období.
Pro zákazníky byla v každém patře pohodlná odpočívadla, vychovatelky v dětském koutku s rájem hraček se staraly o malé děti po dobu nákupů, k dispozici byla úschovna zavazadel a dětských kočárků.
Obchodní dům Bílá labuť vyrostl na místě, kde dřív stával jednopatrový dům se zájezdním hostincem u kdysi frekventované kupecké cesty.
V domě byl proslulý šantán, který se v 80. letech 19. století odstěhoval do Ostrovní ulice, ale až do roku 1937 v něm zůstal slavný kabaret U Labutě. Od roku 1910 v domě bylo i kino Invalidů.
Ve 30. letech 20. století dům koupil známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní obchodní dům. Starou budovu v létě roku 1937 zboural a za 25 měsíců na jejím místě vystavěl skleněný palác.
Vzpomínáte s nostalgií na kouzlo prvorepublikových, respektive „socialistických“ obchoďáků? Nebo byste ani za nic neměnila dnešní super a hypermarkety? Která oddělení jste nejraději navštěvovala a proč? Jak by se vám v zaměstnání líbila terasa na polední pauzu?
Nový komentář
Komentáře
cristy.crow: Tedy tu na Václaváku. V té druhé jsem dlouho nebyla.
cristy.crow: myslela jsem Bílou labuť. Co jsou MK?
tyrkys: no jasněže Prior, krámy jsou na jedno patro...
tyrkys: Prior nebo Masné krámy ? Já někde četla, že MK jsou zase k prodeji.
Jako dítě jsem vždycky za návštěvu lékaře dostala nějakou maličkost, že jsem byla hodná.Pamatuji se, že za vytržení nosní mandle /ambulantně/ jsem si přála návštěvu BÍLÉ LABUTĚ. Ještě trochu zmátořená jsem tam sice tu zmrzlinu zvládla,ale další prohlídku ne.Asi hodinu jsem pak prospala na lavičce u nádraží Těšnov...
cristy.crow: Teď už je zavřená úplně, kromě Alberta v suterénu a nějaké bižu v přízemí.
Ťapina: Pamatuju si
Ťapina: Ono je to možná taky způsobeno tím, že člověk jako malý viděl kouzlo i tam, kde by ho v dospělosti nenašel. Já třeba milovala masny a zeleniny.
Jako malá jsem obchoďáky milovala. Člověk vyjel po jezdících schodech do jiného světa s jinými barvami, vůněmi, u nás v Prioru byl v posledním patře nábytek, tam už ani eskalátory nevedly a když jsme tam jednou za čas s našima vyšli a prošli dveřma, které se jediné zavíraly, do království voňavých pohovek, byla jsem v sedmém nebi. Dnešní placaté hypermarkety se vším na jednom místě tohle kouzlo vůbec nemají.
Solei: Tam už taky? Tak to je škoda. Já tam byla tak před cca 3 lety ? A vypadalo to ještě nezaneseně. To je stejné jako s Masnými krámy v Olomouci. Ale to nebyl nikdy obchodní dům.
cristy.crow: Jen škoda, že v Bredě řádí Kamil Kolek a Vietnamci. Vždycky jsem si ráda prohlížela tu barevnou kupoli.
OlgaMarie: IKEU mám zakázanou od doktora. Nejenom, že jsem schopna tam zabloudit, ale dokonce koupit věci, které vůbec nepotřebuju.
OlgaMarie: naprosto souhlasim! Ja Ikeu miluju
Mně stačí Ikea. Tam se dokážu courat i najíst.
femme: no asi ne, to je pravda. Prior je Prior.
femme: jj z Bílé labutě. Já tam byla loni a tak nějak to tam vypadalo. Smutně.
cristy.crow: z čeho? z Bílé labutě?
Dneska jsem lítala a utrácela po krámech - a užila jsem si to. Po dlouhé době jsem nakupovala taky něco jiného než jídlo.
nemyslím si, že se dají srovnávat prvorepublikové stavby s těmi "socialistickými"
Mischelinka.OK: Ale třeba v Opavě obchodní dům Breda vypadá pořád pěkně. Docela. Myslím zachování interiéru.