Lupénka je choroba postihující primárně svrchní vrstvu kůže, tedy pokožku. Má mnoho různých projevů, které se dají souhrnně popsat jako okrouhlé skvrny hrubé, zarudlé a šupinaté kůže.
Nejčastěji se vyskytuje na loktech, kolenech, nohách a trupu, ale můžete postihnout v zásadě všechny části těla – například třísla, podpaží, pokožku hlavy pod vlasy a dokonce i nehty.¨

Zdravá kůže se neustále odlučuje v malých šupinkách. Ty odpadnou a zároveň ze spodu dorůstají nové, které je nahradí. Při lupence je tomu trochu jinak: kožní buňky se dělí extrémně rychle, což způsobuje neustálé vršení šupin a loupání postiženého místa.

Kde se lupénka bere?
To je tak trochu záhada. Je jednoznačně prokázáno, že je dědičná. Mnoho potomků psoriatiků však je této nemoci zcela ušetřeno a nikdy se u nich neprojeví. Případy lidí, kteří lupénku ve svém příbuzenstvu nemají (či o ní nevědí), a přesto se jim projeví, také nejsou ojedinělé.
Jedno je jisté: lupénka (podobně jako atopický ekzém) má svou sadu „spouštěcích faktorů“, které provokují její výsev. Jsou to zejména tyto:

  • nadměrný stres
  • špatné stravovací návyky (podle některých odborníků existují přímo „škodlivé potraviny“ – zejména čokoláda a vyzrálé sýry), nedostatek živin, zinku a betakarotenu, mastných kyselin
  • špatná funkce jater a ledvin
  • infekce či vážná choroba (například spála v dětském věku)
  • chronická podrážděnost
  • popáleniny
  • špatné vylučování, špatná funkce ledvin
  • kouření

Všechny tyto faktory jsou podezřelé či rovnou vinné výsevem lupénky a zhoršováním jejích klinických projevů.

O spojení mezi kouřením a lupénkou jsme již psaly zde. 

Výskyt lupénky bývá často provázen či předcházen výskytem atopického ekzému, o kterém jsem psala nedávno zde.

Léčba lupénky – klasická i alternativní
Klasická léčba lupénky je založená na zmírňování příznaků. Využívá masti, krémy a kapky, výjimečně i léky.
Ve vážných případech se krátkodobě nasazují  kortikosteroidy. Dlouhodobá léčba probíhá zejména pomocí přípravků na bází dehtu a přípravků s vitamínem D. Pro léčení pokožky hlavy jsou určeny speciální přípravky ve formě kapek.

Alternativní léčba lupénky se snaží „vyhmátnout“ její původ a počátek, což je něco, na co klasická medicína tak trochu rezignuje. Jednou ze stop, které sleduje, je správné zažívání. Požívá proto různé prostředky na vyčištění trávicího ústrojí a harmonizace trávení vůbec. Začíná různými dietami, bylinkami, vlákninou – a někteří extremisté končí u očistných klystýrů. Rovněž se doporučuje, aby si pacient (podobně jako u alergie či atopického ekzému) vytipoval skupiny potravin, které mu zhoršují kožní projevy, a těch se vyvaroval. V poslední době se také hodně hovoří o tom, že špatná funkce jater má s lupénkou hodně společného. Konvenční léčba se zatím tímto směrem příliš nezaměřuje, ale léčitelé se na ně již zaměřují.

Co ještě je třeba sledovat?
Neoblékejte si přímo na kůži oblečení, které je z hrubé látky či z látky, která „pouští chloupky“. Noste bavlněné prádlo. Také oteplovací látky, mohér a gore-tex některé pacienty velmi dráždí.
Koupejte se a sprchujte se v teplé vodě - nikdy ne v příliš horké nebo úplně studené. Nepoužívejte klasické mýdlo, je příliš zásadité a pokožku vysouší. 
Není dobré si lupénku škrábat do krve, ale zároveň je potřeba – po důkladném promaštění – odloučené šupinky kůže jemně a opatrně odstraňovat.

Pohodová terapie
Existuje jedna terapie, kterou obvykle zdraví jedinci lupénkářům závidí – jsou to pobyty u moře. Jak mořská voda, tak sluneční záření působí příznivě na její léčbu. Lupénkáři se v Čechách sdružují do organizací a pořádají společné ozdravné pobyty u moře. U některých nemocných se po několika týdnech takovéto léčby kožní projevy zlepší natolik, že si až do jara, kdy se lupénka obvykle zhoršuje, nemusí dělat žádné starosti. Speciální odrůda této léčby je pobyt u Mrtvého moře. Tamní voda je velmi bohatá na minerální soli a pomáhá i ve velmi těžkých případech.

Společenské problémy
Problémem lupénky v dnešní společnosti je, že se jí většina zdravých lidí diví a někteří dokonce štítí. Ačkoli není nakažlivá a dotykem se rozhodně nepřenáší, málokdo je ochoten se postiženého místa dotknout. V anketě, kterou nedávno provedla MF DNES, uvedlo 70 % dotázaných, že jídlo, které uvařil kuchař s viditelným ložiskem lupénky (například na krku), by raději nejedli. To vede mnoho nemocných k tomu, že postižená místa raději zakrývají oblečením a stydí se. Nejen na koupališti, když se mají svléknout do plavek, ale i doma před partnerem. Nenapadne je, že ten druhý je má rád pro něco, co ostrůvky „hroší kůže“ vůbec neovlivní...

TÉMATA:
ZDRAVÍ