Lupénka někdy napadá i klouby: Psoriatická artritida může začít obyčejným úrazem, říká revmatolog

Co přesně je psoriatická artritida za onemocnění, jak k němu dochází?
Je to zánětlivé kloubní onemocnění, které postihuje pacienty s lupénkou neboli s psoriázou.

Jak je v populaci rozšířené?
Lupénka je v populaci poměrně častá. Její výskyt se odhaduje na dvě až tři procenta populace. Ale jen část z nich - zhruba kolem třiceti procent má také kloubní projevy, tedy psoriatickou artritidu. Lupénkové postižení kloubů u nás má zhruba 0,3 až 1 procento populace.


Foto: Shutterstock

Je podmínkou, že pacient musí zároveň trpět i kožní formou onemocnění?
Ano i ne. Existují pacienti, kteří mají kloubní postižení odpovídající psoriatické artritidě, tedy zánětu při lupénce, ale nemají lupénku. To zní na první pohled divně, ale může to nastat v různých situacích. Pacient mohl mít lupénku někdy v dětství, nebo v mládí, ale zmizela mu. A až v dospělosti se objeví zánět kloubu, který má charakteristiky typické právě pro psoriatickou artritidu. Obvykle se ale kloubní zánět u lupénky objeví později, po 7-10 letech.

Druhá situace může být opačná. Pacient lupénku neměl, ani ji nemá. Onemocní kloubním zánětem a lupénka se objeví až s nějakým odstupem. Třeba za pět, deset let.

Možná je ale i situace, že pacient má kloubní zánět odpovídající lupénkovému zánětu, ale myslí si, že lupénku nemá. Jenže on ji má, jen ve skrytých oblastech. Lupénka může být i mírná a velice nenápadná. Třeba ve vlasech, za ušními boltci, v kožních záhybech. Navíc existuje i nehtová lupénka.

V jakém věku se toto kloubní onemocnění může objevit? 
Kdykoli. Jsou dvě vlny. V mladším věku mezi 20. až 40. rokem, a pak v pozdním věku, po 40 až 50 letech života. Vyskytnout se ale může i v dětství. Tyto formy dětského onemocnění zahrnujeme pod pojem juvenilní idiopatická artritida. To je specifická problematika.

Proč neonemocní každý pacient s kožními projevy lupénky?
To záleží na genetické výbavě každého člověka. Toto onemocnění je obecně podmíněno abnormálním nastavením imunitního systému, který reaguje neobvykle a nesprávně na nějaké podněty ze zevního prostředí. Spustit ho může drobné trauma, úraz, infekce - nejčastěji virová, nebo třeba stres.


Foto: Shutterstock

Skutečně i úraz?
Ano. Dermatologové i pacienti s lupénkou to znají dobře. Třeba se poškrábou někde na kůži, kde lupénku nemají, a ona se tam po tomto drobném traumatu objeví. Říká se tomu Koebnerův fenomén. Předpokládá se, že podobným mechanismem může vzniknout i kloubní zánět. Vždy tam ale musí být genetická predispozice.

Nejsou pak potíže přisuzovány právě poranění kloubu, nikoli psoriatické artritidě?
Ano, k tomu dochází. Je to typické například u mladších lidí, kteří sportují, a při tom jim oteče koleno. Po vyšetření ortopedem se často předpokládá, že jde o úrazový mechanismus. Například distorzi, podvrtnutí, kvůli kterému kloub oteče. Pokud by to tak bylo, otok by spontánně vymizel během zhruba týdne. Jsou ale pacienti, u nichž otok trvá měsíc, dva, půl roku, rok. To už normální není a často za tím stojí právě psoriatická artritida. Jejím prvním projevem může být právě otok kolenního, nebo jiného kloubu, který následoval po nějakém úrazu.

Jaké klouby může psoriatická artritida postihnout?
Typicky se objevuje na drobných kloubech prstů na rukách i na nohách. Postihuje ale i střední klouby. Například koleno, zápěstí nebo loket. To jsou nejčastější lokalizace. Prakticky však může postihnout jakýkoli kloub v těle.

Zůstává u jednoho kloubu, nebo se nemoc šíří i na další?
Oboje je možné. Může se zastavit u některých kloubů, ale může se postupně rozšířit i na další klouby.

Jaké jsou typické projevy jejich postižení?
Klouby začnou bolet a dříve nebo později otečou. U psoriatické artritidy je jedna zvláštnost proti kloubním zánětům jiného původu. Záněty obvykle nezačínají přímo v kloubu, ale v místě úponu kloubního pouzdra kosti. Nebo také při úponu šlach do kosti. Tomu se říká zánět úponů (tzv. entezitida). Teprve později se zánět rozšíří i na vlastní kloub, který posléze oteče. Kloub tedy v časných fázích může jen bolet, aniž by byl oteklý, takže je onemocnění nenápadné. Z toho důvodu může být přehlédnuto i lékařem. Při běžném, fyzikálním vyšetření totiž není zjistitelné.

Když to tedy shrneme, jaké příznaky by měly pacienta nasměrovat k lékaři?
Soustavná bolest kloubů. Pokud trvá řekněme tři měsíce, a jestliže je spojená se ztuhlostí po ránu nebo po delší době nečinnosti. Ztuhlost kloubů je sice úplně běžná, hlavně u starších lidí, ale u kloubních zánětů je prodloužená. Trvá třeba půl hodiny, hodinu, někdy celé dopoledne. To je známka počínajícího kloubního zánětu, nebo zánětu úponů.

V počátečních fázích může být bolest stěhovavá. Jeden den bolí jeden kloub, druhý den další, třetí den žádný, pak se třeba opět nějaká bolest objeví. Aby tu byla indikace pro vyšetření revmatologem, mělo by jít o přetrvávající obtíže. Důležité pak ale je návštěvu zbytečně neoddalovat, nepřecházet obtíže v řádu dalších měsíců, neřku-li roků.


Foto: Shutterstock

Takže vždy počkat tři měsíce a pak jít k lékaři?
Ano. Ale platí to jen u vleklých, nenápadných obtíží, které jsou nejčastější. Akutní problémy, kdy kloub oteče, je třeba i nějak zabarvený, často nafialovělý, horký - to je důvodem pro okamžitou návštěvu lékaře. Jako každý jiný zánět se i ten lupénkový může objevit náhle, pak to nesnese odkladu. Ale zpravidla se vyvíjí nenápadně, plíživě.

Za jaké onemocnění bývá psoriatická artritida zaměněna, jak ji účinně léčit a s jakou prognózou může pacient počítat v případě, že nejde k lékaři včas? Na to odpoví revmatolog Jiří Štolfa už příští pondělí, ve druhé části rozhovoru.

Čtěte také:

• Lupénkou trpí nejen kůže, může nevratně poškodit i klouby. Psoriatickou artritidu není vždy lehké odhalit včas
• Bolest zad nepodceňujte. Může jít o chronickou nemoc, kvůli které se později ani neohnete