Podobně jako její sourozenci i Luisa Sasko-Koburská (1848-1939) byla vyučována a vychovávána podle vzdělávacích programů, které vypracoval jejich otec princ Albert. Ten své děti bezmezně miloval. Ráno je probouzel a večer uspával. Zvídavá Luisa si ho okamžitě získala, říkal jí Moje slečna „proč“. Kromě teoretické výuky se děti od útlého dětství učily i praktickým činnostem, aby si případně v budoucnu dokázaly například připravovat jídlo či zvládat úklidové práce.
Foto: Portrét princezny Luisy (1848-1939) od F. X. Winterhaltera
Queen Victoria, Public domain, via Wikimedia Commons
Že byla Luisa krasavicí, dokazují obrazy F. X. Winterhaltera, dvorního malíře aristokratické smetánky. Vynikala ale též inteligencí a uměleckým nadáním. Hrála na několik hudebních nástrojů, skvěle tančila a krásně kreslila. Ovšem vydat se na uměleckou dráhu? To u královské dcerky nepřipadalo v úvahu. Přesto jí matka dovolila přihlásit se do Národní školy umění v Kensingtonu.
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Nečekaná smrt prince Alberta, kterého královna Viktorie přímo zbožňovala, byla velkou ranou pro celou rodinu. Viktorie upadla do apatie a těžko se s tím srovnávala. Až nezdravě se upnula na své dcery, které ji do té doby až tak nezajímaly. Luisa se spolu se starší sestrou Helenou stala její neoficiální tajemnicí, takže ani nebyl čas na hledání ženicha.
První platonickou lásku Luisa prožila s učitelem svého bratra Leopolda reverendem Robinsonem Duckwortem. Když se to Viktorie dozvěděla, okamžitě ho propustila. Objevili se i nápadníci „na úrovni“, Luisa byla opravdu atraktivní nevěstou. Vážný zájem projevil například dánský korunní princ Frederik, ale královna sňatek nedovolila, neboť jako korunní princezna by Luisa musela žít v Dánsku. Z pěti dcer byly provdány dvě nejstarší – Viktorie a Alice – mimo Británii. O další dcery už nechtěla přijít, proto se hledal takový ženich, který by žil s Luisou v Británii.
Foto: Princezna kolem roku Louise 1871
Sergey Lvovich Levitsky, Public domain, via Wikimedia Commons
Nakonec vzala královna Viktorie na milost mnohem níže postaveného Johna Campbella, následníka vévody z Argyllu. Aspoň načas si zachránila dceru pro sebe. V roce 1878 byl John Campbell jmenován do té doby nejmladším generálním guvernérem Kanady. Královna s tím, ač nerada, nakonec souhlasila, a tak se Luisa stala vícekrálovnou Kanady. V Kanadě si těžko zvykala, cítila se tu osamělá. Věnovala se tu charitativní činnosti a ve volném čase se provozovala zimní sporty. V průběhu Campbellova funkčního období zažila Kanada ekonomický vzestup a on sám se zasloužil především o rozvoj v oblasti vědy, umění a školství.
Foto: Princezna ve svatebních šatech
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Pobyt v Kanadě ovlivnila hrozivě vypadající havárie při jízdě na saních. Ty se s Luisou a jejím manželem převrhly, princezna utrpěla vážná zranění hlavy a ztratila vědomí. Vše dopadlo naštěstí dobře, princezna se nakonec uzdravila. Po skončení funkčního období se manželé vrátili do Velké Británie. Přes tento zážitek Luisa na Kanadu nezanevřela, a také v dalších letech finančně tuto zemi podporovala.
Velkou Británii pak až na malé výjimky neopustila. Pomáhala matce při plnění státních záležitostí, zatímco manžel se stal čestným členem mnoha spolků a budoval si politickou kariéru. Nabídku stát se generálním guvernérem Austrálie odmítl.
Ačkoli královna Viktorie doufala „v novou krev do rodiny“, manželství nakonec zůstalo bezdětné. Možná i proto došlo mezi manželi k postupnému odcizení. Spekulovalo se také, že byl John Campbell homosexuál, ale tyto domněnky nebyly nikdy potvrzeny. Rovněž se šířily nikdy nepotvrzené zvěsti o Luisiných milostných aférkách. Nejblíže měla Luisa ke svému švagrovi Jindřichu z Battenbergu, manželu své mladší sestry Beatrix, s nímž se přátelila do jeho smrti v roce 1896.
Foto: John Campbell, 9. vévoda z Argyllu
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
Když v roce 1911 onemocněl Luisin manžel, oddaně o něj až do jeho smrti v roce 1914 pečovala. Poslední léta života strávila se sestrou Beatrix v Kensingtonském paláci. Zemřela v roce 1939, svého manžela tedy přežila o pětadvacet let…
Zdroje info: Lucy Worsley: Královna Viktorie: Dcera, manželka, matka a vdova, 2021, Historická červená knihovna 2016, Martina Winkelhoferová: Evropské panovnické rody, 2016
Na našem webu jste si mohli také přečíst o těchto zajímavých ženách:
Krásná, citlivá a mimořádně obětavá – taková byla Alice Sasko-Koburská, málo známá dcera královny Viktorie
Alžběta I.: Z nechtěného dítěte oblíbenou i respektovanou panovnicí
Své nejmladší dceři Beatrix královna Viktorie odháněla nápadníky. Nechtěla ji ztratit!
Nový komentář
Komentáře
Pěkné čtení,díky
Moc zajímavý čtení, děkujeme
Děkuji.