Škola vznikla spojením původní výmarské akademie výtvarných umění z roku 1906 a zcela nové moderní školy umění, designu a architektury. Už původní akademie byla progresivní. Jako na jedné z mála škol tu byly ke studiu přijímány ženy. A v programu nově vznikajícího Bauhausu se v roce 1919 proklamovalo: „Do učení se přijímá každá bezúhonná osoba bez ohledu na věk a pohlaví, jejíž nadání a předchozí vzdělání shledá rada mistrů dostačujícím.“ Jenže se to pánům mistrům trochu vymklo z ruky. Prakticky to totiž znamenalo, že v prvním semestru roku 1919 bylo přihlášeno 84 studentek a 79 studentů! Tak velký zájem žen nečekali, a tak následovala v dalších letech selekce… Ostatně ke stému výročí Bauhausu byl natočen skvělý seriál, který nyní běží na ČT art.

Foto: Lucia Moholy. Youtube

Mezi významné pedagogy školy patřili vedle zakladatele Waltera Gropia třeba také nám dobře známý architekt Vily Tugendhat Ludwig Mies van der Rohe nebo maďarský avantgardní malíř a fotograf László Moholy-Nagy. V jeho stínu zůstávala jeho žena Lucia, skvělá fotografka. Byla to ona, kdo zdokumentoval valnou část umělecké školy Bauhaus. A přitom se dlouhá léta vůbec nevědělo, že autorkou fotografií je ona, nikoli její manžel či dokonce Walter Gropius, jak se léta mylně uvádělo.

Lucia Schulzová se narodila v roce 1894 do německy mluvící židovské rodiny významného pražského advokáta, v jehož kanceláři také krátce pracovala. Protože byla jazykově nadaná, zpočátku předpokládala, že se bude živit jako učitelka jazyků. Pak ale zvítězil zájem o umění, a tak na pražské univerzitě začala studovat dějiny umění a k tomu filozofii a filologii.

Foto: László Moholy-Nagy. Wikipedia

V dalších letech už žila v Německu, psala divadelní kritiky a živila se jako redaktorka několika nakladatelství. Osudové bylo jej setkání s avantgardním malířem, sochařem, fotografem a designérem László Moholy-Nagyem, který do Berlína emigroval z Maďarska.  Provdala se za něj v roce 1921. V prvních letech manželství prakticky táhla domácnost ze svého platu. I jazykově byl na ní László závislý, a to i v pozdějších letech. Moc německy neuměl, zatímco ona mluvila několika jazyky, přičemž němčinu jako svůj rodný jazyk, ale i angličtinu ovládala brilantně. I v pozdějších letech Lucia všechny manželovy texty jazykově upravovala.

Foto: Lucia Moholy, Unknown author. Wikipedia

Díky manželovi se začala zajímat o fotografování a objevila svůj další talent. Fotografování Luciu tak chytlo, že si své znalosti rozšířila na Vysoké škole grafiky v Lipsku. Spolu pak začali pracovat v oblasti experimentální fotografie pro Bauhaus. To bylo v době, kdy ještě Bauhaus sídlil ve Výmaru.
Zpočátku harmonické manželství Moholyových dostalo povážlivé trhliny, když musel Walter Gropius v roce 1925 přestěhovat Bauhaus z Výmaru do Dessau, provinčního německého městečka, a nabídl Lászlóvi profesorské místo na této škole.

V Dessau kromě na svou dobu ultramoderního komplexu Bauhausu vyrostla jako součást školního areálu i kolonie funkcionalistických vilek pro profesory a jejich rodiny, tzv. domy mistrů. Kolonie domků byla nedávno zrekonstruována a je možné si je prohlédnout, stejně jako budovy Bauhausu. Díky architektonické i historické hodnotě byl Bauhaus v roce 1996 zařazen na Seznam památek UNESCO.

Foto: Jiří Lády

Jeden z domků obývali také Moholyovi, kteří se do Dessau přestěhovali v roce 1926. László se rychle adaptoval a byl tu spokojený, ale Lucia, zvyklá na život ve velkoměstě, tady v tomto pro ni ospalém městě zoufale trpěla! Důkazem jsou její zápisy v deníku.
Ačkoli byla Lucia v Dessau velmi nešťastná, nezahálela. Nebyla ani studentkou, ani učitelkou, ale působila v Bauhausu jako fotografka. Některé fotografie pořídila ještě při budování školy v roce 1925.

Foto: Jiří Lády

Luciinou zásluhou vznikl dokonalý fotografický archív nově vzniklého komplexu včetně vilek. Její fotografie dokumentují nejen architekturu, ale i interiéry a předměty vytvořené v dílnách školy, vytvořila rovněž sérii portrétů učitelů i přátel školy. Ve své době byly reprodukovány v propagačních materiálech pro Bauhaus, včetně brožur, plakátů a článků v časopisech.


Foto: Lucia Moholy. Youtube

Život v Dessau byl pro Luciu ubíjející, a tak se rozhodla město v roce 1928 opustit a usadit se v Berlíně. S ní ale překvapivě odešel i její manžel. Přesto se už následujícího roku rozešli, i když k oficiálnímu rozvodu došlo teprve v roce 1934.

Dva roky po jejich odchodu byl Bauhaus donucen kvůli tlaku nacionálně socialistické strany zcela opustit Dessau a přestěhovat své sídlo do Berlína. Škola tam existovala jen další tři roky, když byla po nástupu fašistů k moci v roce 1933 úplně zakázána.

Foto: Lucia Moholy. Youtube

V roce 1933 hrozilo Lucii podobně jako ostatním Židům v Německu velké nebezpečí. Naštěstí se jí podařilo z Berlína uprchnout nejdříve do Prahy, kde pobyla krátce u svých příbuzných. Pak její kroky směřovaly do Švýcarska a poté pobývala rovněž v Paříži. Na konci 30. let měla v plánu odjet do Ameriky, odkud dostala nabídku učit na univerzitě v Chicagu. Ani přes intervence jejího bývalého manžela i bratra, kteří v USA žili, nedostala od amerických úřadů vízum.

Foto: Lucia Moholy. Youtube

Válečná léta tedy strávila v Londýně, kde se živila jako uznávaná portrétní fotografka. Po válce točila dokumentární filmy a pracovala na několika projektech pro UNESCO. Konec života prožila ve Švýcarsku, kde zemřela v úctyhodných 95 letech…

Všechno, co se týkalo Bauhausu, zanechala ve svém bytě, když v roce 1933 z Berlína narychlo utíkala. Bylo to na 600 negativů, dnes mimořádně hodnocených. Materiály se pak nějakým způsobem dostaly do rukou Waltera Gropia, který je uveřejňoval nejen bez Luciina souhlasu, ale neuváděl ani její autorství. Proto se dlouhá léta nevědělo o této skvělé fotografce, ani o její roli v historii Bauhausu…
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama