Louisa byla skromná, ctnostná a trochu naivní. Měla plavé vlasy, modré oči a štíhlou, až hubenou postavu. Napadala mírně na jednu nohu – výsledek pádu z koně, přitom však dokázala krásně tančit. Její otec byl velitel eskadrony.
Protože král měl poměr s ženou svého bratra (k čemuž možná přispěla i okolnost, že Filip byl homosexuál a Jindřiška ho nepřitahovala), chtěl tento vztah zamaskovat tím, že se bude naoko dvořit Louise de La Valliere. Postupně se však vztah naoko stal vztahem opravdovým. A ona krále milovala s horoucí oddaností.
Roku 1663 králi porodila syna Karla. Prvního Ludvíkova levobočka. Celkem mu dala čtyři děti, ovšem ne všechny, jak už to bývalo, se dožily dospělosti. Děti král uznal za vlastní.
Když Ludvík propadl kouzlu Madame de Montespan, bylo to pro ni těžké. Zvláště proto, že když král zatoužil po společnosti Montespanové, musel projít Louisinými komnatami. To pro ni muselo být velmi ponižující.
Nakonec se roku 1673 vzdala všech nadějí, že znovu získá královu přízeň, a vstoupila do kláštera karmelitánek. Předtím ještě udělala veřejné pokání a omluvila se královně.
V roce 1710 v klášteře umírá.
Vše končí, vše pomíjí, a tak i srdce překypující láskou se musí jednou rozloučit s tím, co mu je drahé.
Louisa de La Valliere
Zdroj: Madame de Montespan, Michel de Decker, 2001
Ženy v dějinách lidstva, Josef Polišenský, Sylvia Ostrovská, 2000
Ilustrovaný encyklopedický slovník, Academia
Přednášky v Městské knihovně, Praha
Nový komentář
Komentáře
Louise Françoise de la Valliē;re - prosím nezaměňovat rod ženský za rok mužský. Neboli v překladu Aloisie Františka a nikoliv Aloisie František.
Andula: Já jsem zkoušela tipovat sedm, jenže jsem to nepochopila s tou francouzštinou.
Krize: tak to jsem se tedy nechytala... To snad mohl uhodnout jen ten, kdo to znal, nebo zkousel davat cislovky.
Krize: To je drsnýýýý
Je to logický, ale dá se na to vůbec přijít?
no aněkdo si to dělá sám, aby byl jménem světový a in, třeba Dara Rollins, ne?
EJulie: Tak fajn. Díky moc.
Sandy: to je drsný
ale Míšu Pepřovou neznám
Andula: jo jo. Krejčý vypadá lýp. Tak jako neotřele... Krejčý se nejmenuje každey...
Vivian: no jo, nemá ona tam nakonec hurbku? Jakože krejčý?
Vivian: znáááámeeee
Julie, chtěla jsem napsat článeček o ženách Jindřicha VIII. Ale nechci ti ukradnout téma. Napiš mi prosím vzkazík (Já ti ho posílala už před týdnem, ale asi vystupuješ v diskusi pod jinou přezdívkou).
Irena1: no jéje, to já bych se možná jmenovala ještě hůř
ono se s tím už dnes asi těžko dá něco dělat. Protože to není jen výsada Čechů, ale dělá to i spousta jiných národů.
Jo a znáte americkou herečku ALžbětu Krejčovou?
mě by taky vadilo, kdyby mě v cizině přejmenovali na Irene Motlick nebo tak něco
Přechylování jmen tu přece bylo od počátku setkávání kultur, jen si vzpomeňte na dějepis. Egyptský bůh Usíre v Řecku nazývaný Osiris - a podobně dopadli i důležití lidé ze sféry politické. Dneska na to doplácí děti ve školách, že se musí učit dvojí jména, ale to přežijou
Ferdicka: nemusíme hned jít do extrémů, ale enní možné místo
Henriette d´Angleterre ou Philippe d´Orléans? dát Henrieta Anglická?
Já jsem pro to, aby se všechny postavy z dějin nazývaly tak, jak se skutečně jmenovaly. Nevím kdo a nechápu proč někdo překřtil spoustu historických postav českými jmény. Mě to připadá nesmyslné. Copak o našem bývalém prezidentovi někdo někde hovoří jako o Wenceslasu Hawelovi??
...
Mě prostě vadí to, že nepřijímáme jména cizích státních příslušníků taková, jaká skutečně jsou, ale musíme je za každou cenu počešťovat, ač to většinou zní přinejmenším blbě.
Ježí se mi chlupy, když čtu (nebo ještě hůř když slyším vyslovovat) cizí ženská jména s příponou -ová
Ferdicka: to sicenebudu vědět, ale Jindřiška mi taky nic neříká - a když to pak čteš v nějaké doborné literatuře nebo cizím jazyce, už máš jasno, že jsi to někde četla...
neštastný osud ženy!
zajímavé, smutné, a taky jsem pro nepřekládání jmen
Tyto osudy žen z historie mě vždycky zajímají.
Náhodou je to zajímavé.