Dobrý den,
svačinové téma mne docela zaujalo, protože teď mám sama problémy, co dát ke sváče svým dětem ve věku 7 a 11 let :-).
Já sama jsem dostávala svačiny z domova na základce celkem pravidelně tak do 6. třídy. Asi nejvíc mi chutnala kombinace chleba nebo rohlík s taveným sýrem a jablko. Potom později jsem většinou „vyfasovala" pětikačku, abych si něco koupila cestou. Přiznám se, to mi vyhovovalo víc.
Většinou jsem si v sámošce koupila 2 rohlíky a zbylo ještě na červenou nebo žlutou limonádu. Ta se zásadně nenačínala pomocí otvíráku, ale vbodnutím ostrého hrotu kružítka, vzniklá díra se ucpala palcem, s limčou se řádně zatřepalo, palec se pustil a teklo to samo :-).
Někdy jsme si do školy místo svačiny nosili hromadně Vitacit a měli jsme barevné dlaně a odřené jazyky. Dodneška si pamatuji na svačinu, která mi nejvíc nechutnala. Byl to koláč s tvarohem.
Abyste byli v obraze: Rodiče totiž s mým strejdou a tetou vykrmili napůl prase. Po zabijačce si teta se strejdou celkem logicky vzali svou půlku masa, jitrnic, atd. a odjeli domů. Moji rodiče všechny jitrnice a jelita roznesli po vesnici jako výslužku, aby je sousedi nepomluvili. Následující pondělí přišli bratranec se sestřenicí se sváčou v podobě krásných jitrniček a já měla ten koláč. A sousedi? Pomluvili stejně :-).
Takže tolik moje svačinová historie. Dětem se snažím dávat to, co jim chutná a přesto jsem pár zapomenutých zelených - téměř pochodujících svačin - už taky objevila.
Přeji krásný den,
čtenářka Mumidlo.
Milé Mumidlo,
váš příspěvek mne také potěšil. Jen jsem napsal cosi o jitrnicích, narazím na váš příspěvek. A koláč s tvarohem mám od teď ještě míň rád než předtím! :) Odřené jazyky a žlutá a červená... Dneska je to tak hezky nostalgické, až se tu u toho dojetím zajíkám. :) Kráááása. :)
Napište nám také o svých svačinkách! Redakce@zena-in.cz! :)
Nový komentář
Komentáře
redaktor Richard: DÍKY MOC
Meander: dren v kostkach
Na vitacit se opravdu nedá zapomenout. A taky na jablečnou dřeň za 1,50.
Meander: jj, my jsme je pak nacpávaly pískem a házely jsme je po sobě
Majucha: tak to nevím
ale ty seš přece jen o krapítek mladší, než já
Deja: hmmmm, tak to asi budu po tvé mamce
bo já jsem totiž gumhady a pendrek taky milovala
Meander: Majucha: Jooo, už vím. Měly takový zkosený hrany a to víčko bylo kulaté. My to dávali jako krytku na kouli u auta.
Majucha: Jo, to bude ono, většinou byly modré a žluté.
Amálie: Nene, tyhle byly plastové.
Meander: Myslíš to, co jsem popisovala v č.16?
Pamatujete si na tu dřeň v kostkách? Jedna stěna se otevírala a ta dřeň se hrozně blbě dolovala ven.
femme: hm, tak to klidně můžeš být moje sestra, nějaká utajená,protože pendrek a gumhady tedy nemám ani trochu ráda, ale moje maminka je milovala..... když si maminku vybavím, tak ji vidím sedět na gauči se zkříženýma nohama /tzv. turek/, jak plete nebo háčkuje a k tomu se krmí pendrekem /ukusuje takové ty dlouhé černé pendreky/ nebo hady....
Deja: jen jestli my dvě nejsme sestry
vanilkovou já taky z hloubi duše nesnáším
a co gumhadi a pendrek?
Amálie: jj, Táboráček
ta jablečná mi taky moc chutnala
Vitacit jsem nedávno z nostalgie koupila a ochutnala - jak jinak -nasypala do dlaně
a není tak dobrý jak býval
Všem se omlouvám..... zasekává se mi na klábosnici Enter.... prosím nebít a hlavně né do hlavy...
jo..anebo sumaky v pytliku.. za 0,20kcs .. :)) Taky jsme si kupovali kokosky, ty tusim staly 0,50kcs. Kopecek zmrzliny - te vodove, samozrejme, od 0,30 do 0,70 :) A cervena limonada.. to je snad uz folklor :)) Pedro bylo fajn, jen se velice rychle z cervenyho zmenilo v bily, a zaclo se drolit, takze taky moc dlouho nevydrzelo :) No, a vitacit.. ty skleby u citronovyho nebo rudy, rozedreny jazyky u cervenych vitacitu.. to se neda zapomenout ;))
femme: vodovou jahodou jsem měla nejraději...... já totiž vanilkovou nesnáším a to do dnešních dnů....
Amálie: tu dřeň v papírových krabičkách jsem také milovala, vždycky se mi podařilo odloupnout kousek krabičky a tím otvorem jsem dřeň vysrkávala, jak se mi postupně rozpouštěla v ruce....
Tedy já úplně slintám.....
Díky této debatě se mi vybavily věci z dětství a z mládí, na které jsem už pěkně dlouho ani nepomyslela a vlastně jsem už ani nevěděla, že si je ještě pamatuji.....
Jak říkal můj milovaný strejda "nejsem starý, jen už hodně pamatuji"
femme: Jahodovou dřeň si kupuju občas taky, tuším Táboráček se to jmenuje.
A jako malí jsme si kupovali dřeň v papírových krabičkách. Byla myslím jahodová s jablkem a jablečná s broskví. Nevim to přesně.
Majucha: moje slova, cítím z nich chemii
občas si koupím z nostalgie jahodovou dřeň