Ilona se s Janem seznámila díky společným přátelům na společenské události. Uchvátil ji nejen svým vzhledem, ale také vystupováním, vyzrálostí a smyslem pro humor. Ten rozdíl osmnácti let jako by ani neexistoval…

„Mně bylo tehdy 22 let a byla jsem zamilovaná úplně, totálně a po uši. Najednou mi všichni kluci v mém věku začali připadat trapní a nemožní. Jan byl jak čerstvý vítr. Zcela mi změnil můj pohled na svět, rozšířil mi obzory a ze mě se stala najednou mladá dáma, nikoliv bláznivá holka, která řeší blbosti,“ vzpomíná Ilona.
„S Janem jsem se zapovídala na společenské události naší firmy, kde jsem už tehdy pracovala při škole. Celý večer jsme se od sebe nehnuli, dokonce mě nakonec jako správný gentleman odvezl taxíkem domů, aby se ujistil, že jsem v pořádku doma. Druhý den mi poslal do práce květiny se vzkazem a telefonním číslem,“ vypráví Ilona.
Tím začal Iloně úplně jiný život. Vzhledem k vysoké pracovní pozici Jana a finančnímu zajištění mohla v klidu dostudovat, věnovat mu svůj čas a užívat si komfortu, který jí život s ním nabízel.

„Nebyla jsem žádná společnice, byla to prostě láska jako trám a mně vůbec nevadilo, že se o mě stará se vším všudy,“ říká Ilona a pokračuje dál: „Po čtyřech letech mě Jan požádal o ruku a do roka a do dne jsme se vzali.“

Novomanželé si pořídili stylový loft v atraktivní části Prahy, cestovali několikrát do roka, trávili čas v zimě na lyžích, v létě u oceánu nebo poznávali evropské státy, kam často Jan jezdil na služební cesty. „Byla jsem ta nejšťastnější manželka na světě. A vůbec mi nevadilo, že jsem zcela zapomněla na své kamarády z vysoké školy a partu ze základky. Měla jsem Jana.“

„Jenže když mi bylo třicet, došlo mi, že už nechci žít jen sama pro sebe, došlo mi, že chci rodinu a naši lásku s Janem rozšířit i dál. Měli jsme se přeci tak dobře. A tak jsem toto téma jednou doma nahodila. To jeho rezolutní ne mi dodnes rezonuje v hlavě…“

Jan Ilonu odmítl s tím, že o žádné děti nestojí, protože by je oba blokovaly v tom, co dělají. Jeho dalším argumentem byl jeho věk, prý už je na takové srandy starý.

„Teprve, když mi tohle řekl, došlo mi, že jsem si sice vysnila vyzrálého, zabezpečeného muže, který mě bude hýčkat, což také dělal, ale musím chtít jen to. Bez kompromisu a dalších přání,“ přiznává Ilona a dodává: „Teď je mi 33 let, vlak už mi asi opravdu začíná trochu ujíždět. Mám muže svých snů, ale to je všechno. A tak si poprvé říkám, jestli toho, že mám o 18 let staršího muže, nebyla chyba?! Veškerou svoji minulost jsem nechala za zády, mám teď jen Jana. Nikoho jiného. A já mám strach, že nakonec skončím úplně sama. Sama, ve zlaté kleci.“

Také si přečtěte: 

Reklama