Barevný pokojíček, moderní zvukové hračky, kreslené pohádky pro děti. Nic z toho Petrova dcera Eliška (2) zatím nepoznala a v dohledné době ani poznat nemá. Její maminka je přesvědčená, že by jí to uškodilo. „Vyznává totiž výchovu formou takzvaného Montessori učení. Ono samo o sobě možná není úplně špatné, jenže ona to vyloženě žere a přehání. Všechno u nás doma musí být stoprocentně Montessori! A co není, to k nám nesmí. Už jsem na tenhle název fakt alergický. Kdykoli ho slyším, a že je to u nás doma na denním pořádku, je mi fyzicky zle,“ zlobí se Petr, Eliščin otec. A nejen on.
Přístup jeho ženy k výchově dcery dělá rozbroje i mezi příbuznými. „Všichni mají samozřejmě zákaz kupovat jakékoli jiné hračky, než jsou na seznamu. Zpočátku to nebrali vážně, takže Eliška k prvním narozeninám dostala plno takových těch hrajících a blikajících výukových hraček. Jenže si s nimi stihla pohrát jen ten den. Večer už putovaly do krabice a v ní den na to za dveře dětského domova. Dárky za tisíce! Prý by mohly naši holčičku poškodit,“ kroutí hlavou Petr. Stejně tak neuspěl on, když o rok později došlo na výměnu miminkovského pokoje za ten pro malé slečny.
Zdroj foto: Shutterstock
„Chtěl jsem takový ten klasický, princeznovský, růžový. Nebo alespoň jinak barevný. Ale to ne! Prý by barvy prostor příliš zahltily a malá by se tu necítila dobře, nemohla by se soustředit. Takže je všechno šedivé, nudné, depresivní. Já bych si v tom tedy připadal jako ve vězení,“ svěřuje se Eliščin otec, jehož trápí i zákaz televize.
„Nesmí koukat ani na kreslené pohádky pro taková mrňata určené. Prý televize pozměňuje realitu a děti by měly na všechno přijít samy, vlastním zkoumáním a poznáváním světa,“ přidává další z pro něho nepochopitelných pravidel. Bojovat s tím ale příliš nemůže. „Nechci Elišku lákat na něco, co jí vzápětí manželka vezme a zakáže. To ona je s ní každý den, já vydělávám peníze,“ vysvětluje a dodává, že jeho žena nebyla vždy tak radikální.
„To až když porodila. Pořád hledala na internetu nějaké rady, aby nic nezkazila, až narazila na tuhle skupinu matek. A teď je přesvědčená, že je to jediná správná cesta. Já si ale myslím, že všeho moc škodí,“ dodává Petr.
Nový komentář
Komentáře
Jasem nikdy o žadné Montessori neslyšel tak že nevím o co jde ale stěny natřeno na šedo? to není normalní dívym se že nedala černou.
Nějak mi to nesedí. Montessori principy a šedivé a depresivní? Nejsem žádný expert, ale všechny moje děti prošly Montessori školkou (máme ji sto metrů od domu) a ve většině toho, co se tady píše, jaksi nemohu Montessori předškoláků poznat. Dobře, vím, že toto není server na hluboké analýzy, ale nezlobte se, toto mi připadá, že někdo v redakci fakt nemá rád alternativní přístupy k čemukoliv a tímto článkem se rozhodl rozpoutat vášně. Nechodím sem dlouho, ale článků, které jsou silně zavádějící a rovnou navádějí k vášním, je tady dost. Jste si jistí, že to, co tady předkládáte, je článek o Montessori? Anebo se úplně pletu, to nevylučuji...
P.S. bez ohledu na výše psané bych si dovolila podotknout, že milý otec asi neví, že výchovu dítěte určují oba rodiče. Tak by měl pomalu začít hledat svoje ztracené koule.
Jen pro představu, ta ženská, co začala s tímto způsobem výchovy vlastní dítě odložila k pěstounům. Milejší jí byly cizí děti.
Ta malá je chudák. Petr by si měl dupnout, je otec, má taky právo rozhodovat. Prostě ať se neptá, vymaluje a čau. Žádné štráchy. Hračky co jí nakoupí ať si s nimi s dcerou hraje a když bude v práci, ať je třeba zamyká do sklepa aby je paninka nevyhodila. Ona dcerka pozná, co je lepší ;-)
Chudák holčička. Jestli to otec nezačne rázněji řešit nedopadne to s ní dobře. To už je hodně přehnané ze strany matky .
Chudák holka. Tohle už je přehnané. To, že je žena na mateřské a ona v práci, přeci neznamená, že ji do toho nemá možnost mluvit, rodiče jsou oba.
Nic se nemá přehánět. Chudák holčička.
... a hlavně si nepořizovat žádné další děti. Stačí, když to odskáče jen to jedno.
Asi je nejvyšší čas, aby se pán probudil a uvědomil si, že je otec, ne peněženka. Fakt, že vydělává peníze, neznamená, že se nemá/nemůže/nesmí podílet na výchově vlastní dcery, a že by měl jenom koukat, jak a co manželka s dítětem vyvádí. Pokud nepomáhá rozumná promluva, tak nastal čas činů. Udělat ten pokojíček barevnější, a ukázat dceři i něco, co není "montessori". Kdyby měla manželka řeči, tak jí taky něco zakázat, třeba ten internet. Jen tak cvičně, aby věděla, jaké to je.
Pak tu máme krajní možnost poslat manželku do práce a na rodičovské být s dcerou sám. To nevím, nakolik je schůdné finančně, navíc pán se jeví býti pod pantoflem. Další možnost je co nejdříve dát dítě do školky, která není "montessori". Ono to stejně není udržitelné, to by to dítě fakt muselo být zavřené jak v kleci a nikdy nepřijít do jiného prostředí. Tedy za normálních podmínek to není udržitelné. Teď máme bohužel poněkud omezené všechno, takže holt je to na něm. Když to vzdá, dcera mu jednou asi nepoděkuje.
Moje neteř je stejná. I oblečení musí být bio a fair trade, jídlo jen speciální... její syn je o rok mladší než můj, který si právě ničí hrou s plyšáky prasátka Peppy