Prohlásit o někom, že je hloupý, třeba na základě (ne)schopnosti vypočítat matematický příklad, je snadné. Co když se ale tento „hlupák“ skvěle orientuje v mapách, dokáže citlivě navnímat emoce druhého, anebo svým charismatickým projevem ovlivňuje davy?
60a3a9237d523obrazek.png
Foto: Shutterstock

Inteligence na osmou

Obvyklý psychologický pohled na intelekt uvádí, že existuje jediná inteligence, standardně měřená IQ testy; ty se vyhodnocují na základě krátkých odpovědí v omezeném čase. Podle amerického vývojového psychologa Howarda Gardnera (nar. 1943) je ovšem toto tradiční pojetí příliš jednostranné a zavádějící. Gardner na základě svého přesvědčení definoval v roce 1983 teorii mnohočetné inteligence, v níž popisuje hned 8 rozdílných inteligenčních typů. Ty se podle jeho teorie obvykle určitým způsobem prolínají, kombinují a do jisté míry spolupracují. To následně utváří inteligenční unikátnost každého jedince. V této souvislosti pak hovoříme o silných a slabších stránkách člověka, přičemž platí, že se nejedná o danost, ale potenciál. O jakých typech inteligence je řeč, se dozvíte v následujících řádcích. Který druh dominuje u vás? 

Lingvistická inteligence

60a3a696045b0l1.jpg

Lingvistická, případně jazyková inteligence, vypovídá o vašich komunikačních schopnostech. Zdaleka ovšem nejde o pouhý verbální projev. Tento ukazatel zahrnuje všeobecnou práci s jazykem, cit pro pořadí slov ve větě, podobně jako chápání obsahu a umění sdělit, přesvědčit a zaujmout na mnoha úrovních lidské komunikace. Jedinci, kteří mají vysoké skóre v rámci tohoto druhu inteligence, se dokážou trefně vyjadřovat, disponují bohatou slovní zásobou a přirozeným talentem používat slova. Snadno se učí cizí jazyky a ve škole patří k úspěšným studentům. Mezi jejich obvyklou zábavu patří čtení, psaní, jazykolamy, luštění křížovek a podobně.

Lidé s vysokou lingvistickou inteligencí jsou obvykle úspěšní spisovatelé, básníci, novináři, editoři, komentátoři, mluvčí, právníci, politici nebo profesoři.

Logicko-matematická inteligence

l2.jpg

Lidé s dobře vyvinutou logicko-matematickou inteligencí přemýšlí o okolním prostředí na základě čísel, znaků a symbolů. Problémy snadno analyzují, jejich svět je světem logiky a abstraktního uvažování. Rychle počítají a z hlavy vyřeší i složitější příklady. Baví je strategické hry, dokážou skvěle kombinovat, disponují bezchybným odhadem. Chápou příčinu a následek, akci a reakci, fascinuje je věda a nejrůznější experimenty.

Lidé s vysokou logicko-matematickou inteligencí jsou obvykle úspěšní matematici, vědci, ekonomové, účetní nebo počítačoví programátoři.

Prostorová inteligence

l3.jpg

Lidé, kteří disponují vysokým stupněm prostorové inteligence, mají skvěle vyvinutý orientační smysl, cit pro vnímání tvarů, vzdáleností, velikosti či barev. Vynikají bezvadnou představivostí, nemají problém vytvořit si v hlavě trojrozměrný model, otáčet jím a sledovat jej z mnoha úhlů. Tato schopnost je prakticky využitelná například při balení zavazadel (vše poskládají tak, aby využili maximum prostoru), výborně čtou v mapách a nepotřebují navigaci. Obvykle bývá tento druh inteligence doménou mužů, ale ani ženy nebývají úplnou výjimkou.

Lidé s vysokou prostorovou inteligencí jsou obvykle úspěšní architekti, sochaři, fotografové, interiéroví designéři, piloti, námořníci, ale také chirurgové nebo módní návrháři.

Hudební inteligence

l4.jpg

Tento druh inteligence se projevuje velice záhy a je dobře rozeznatelný už u hodně malých dětí. Lidé s dobře vyvinutou hudební inteligencí vnímají hudbu „plasticky“, v mnoha vrstvách a pomyslných barvách. Kromě výborného hudebního sluchu vynikají schopností nacítit také emocionální stránku skladby. Bezchybně zvládají intonaci, melodii a rytmus. Kromě zpěvu a hraní na hudební nástroje dokážou často i hudbu skládat.

Lidé s vysokou prostorovou inteligencí jsou obvykle úspěšní zpěváci, hráči na hudební nástroje, hudební dirigenti, hudební skladatelé, učitelé hudby nebo dýdžejové.

Tělesně-pohybová inteligence

l5.jpg

Doménou jedinců s vysokým stupněm této inteligence je schopnost bezchybného načasování a koordinace pohybu. Skvěle znají a ovládají své tělo, jemnou i hrubou motoriku. Často je právě tělo prostředkem jejich sebevyjádření. S velkou obratností manipulují předměty, i těmi, které vyžadují značnou šikovnost a cit. Bývají fyzicky zdatní a ve sportovních kláních stojí nejčastěji na stupních vítězů. Skvěle napodobují gesta a mimiku druhých.

Lidé s vysokou tělesně-pohybovou inteligencí jsou obvykle úspěšní sportovci, tanečníci, fyzioterapeuti, ale také herci nebo stavitelé.

Intrapersonální inteligence

l6.jpg

Intrapersonální inteligence představuje schopnost chápat vlastní pohnutky, porozumět emocím, identifikovat své pocity a rozklíčovat jejich příčiny. Jedinec s dobře vyvinutou intrapersonální inteligencí disponuje vysokým potenciálem poznat vlastní „já“ a v tom duchu také jednat. I ve vypjatých situacích je schopen usměrňovat své emoce a zachovat si nadhled. Rozhoduje se na základě vlastního přesvědčení, má silnou vůli a jde vlastní cestou.

Přestože intrapersonální inteligence není specifická pro konkrétní povolání, mohou být tito lidé úspěšnými psychology, terapeuty, poradci nebo podnikateli.

Interpersonální (společenská) inteligence

l7.jpg

Jedinci s dobře vyvinutou interpersonální inteligencí vynikají schopností citlivě vnímat emoce druhých lidí, rozumět jejich pohnutkám a naladit se na ně. V rámci toho s nimi následně i jednat, využít svůj talent, navodit vhodnou atmosféru a komunikovat na úrovni dotyčného člověka nebo celé skupiny. Navázat kontakt s druhými je pro ně hračka, zapadnou do jakéhokoli kolektivu. K tomu využívají jak verbální komunikaci (slova, intonaci, důraz), tak nonverbální (gesta, mimiku, řeč těla). Dokážou skvěle manipulovat okolím a „dostat se druhému do hlavy“, proto obvykle získají, co potřebují.

Lidé s vysokou interpersonální inteligencí jsou obvykle úspěšní politici, vyjednavači, týmoví manažeři, psychologové, učitelé nebo obchodníci.

Přírodní inteligence

60a3a8d4772b5obrazek.png

Lidé disponující vysokým stupněm přírodní inteligence vynikají mimořádnou schopností porozumět přírodě. Chápat její uspořádání a přírodní zákonitosti, podobně jako vztah živé a neživé přírody. Bez potíží rozliší jednotlivé druhy rostlin a živočichů a celkově jsou fascinováni přírodou, kterou berou jako nedílnou součást lidského bytí. Stupeň rozvinutí této inteligence souvisí však i s tím, zda jedinec třídí odpad, používá kosmetiku testovanou na zvířatech, nosí kožešiny, konzumuje maso a do jaké míry myslí ekologicky.

Lidé s vysokou přírodní inteligencí jsou obvykle úspěšní biologové, zemědělci, botanici, geologové nebo ekologové.

Čtěte také: Co nevíš, najdeš na internetu aneb Jak dostat mozek do špatné kondice

Zdroj: cnb.com, pz.harvard.edu

Reklama