Lilian Baelsová (1916-2002) ale rozhodně nebyla žádná chudinka! A už vůbec ne zlatokopka. Pocházela z velice zámožné rodiny majitele belgické rybářské společnosti. Narodila se v Londýně, kde také strávila první léta svého života. Rodiče sem totiž prchli ve snaze uchránit rodinu, která byla obdařena celkem osmi (někde se uvádí devíti) dětmi, před válkou. Brzy po jejím skončení se zase vrátili do Belgie, kde pak začala Lilian chodit do školy. Byla skvělou studentkou, vynikala v humanitních předmětech a jazycích. Vedle angličtiny se rychle naučila holandsky a francouzsky, později plynně mluvila i německy. Byla i sportovně nadaná, vynikala v plavání i lyžování, oblíbila si také golf i lov.
V prostředí, v němž vyrůstala, bývalo zvykem a slušelo se studovat i v zahraničí. Lilian tedy studia dokončila na jedné prestižní škole v Londýně. Tam poznala řadu významných osobností, a dokonce byla představena na anglickém královském dvoře. Lilianin otec byl nejen mimořádně bohatý, ale angažoval se i politicky. Stal se ministrem zemědělství, pak ministrem vnitra a také ministrem veřejných prací a veřejného zdraví. Vrcholem jeho kariéry bylo místo guvernéra Západních Flander. Znal se tedy dobře s královskou rodinou, byl přítelem krále Alberta I. i jeho syna Leopolda III. Také Lilian, která byla považována za jednu z největších krásek své doby. se ve dvorských kruzích stala známou osobou.
Její první velkou láskou byl maďarský hrabě Peter Draskovich, s nímž byla i zasnoubena. Jenže maďarské zákony neumožňovaly morganatický sňatek s „nešlechtičnou“. Hrabě sice doufal ve výjimku, ale ani přes intervence ji nedostal, a tak byl donucen zasnoubení zrušit.
S králem Leopoldem III. se Lilian seznámila na golfovém turnaji a od té doby ho na golf občas doprovázela. Když Německo napadlo v květnu 1940 Belgii (a současně i Nizozemí), belgická armáda musela po několika dnech kapitulovat a došlo k násilné okupaci země. Král byl Němci jako válečný zajatec držen v domácím vězení. Těžce ho deprimovalo, že nemá šanci situaci změnit. Tehdy králova matka Alžběta nabyla přesvědčení, že jedině vhodná manželka by ho mohla „vrátit do života“. Proto v lednu 1941 poslala svého osobního šoféra a pozvala Lilian k návštěvě královského zámku Laekenu. Byla přesvědčena, že právě ona by mohla být pro Leopolda dobrou manželkou a vhodnou matkou dětem z prvního manželství s královnou Astrid. Podporovala jejich vztah a odrážela nepřátelské útoky veřejnosti.
Král Leopold III. za svým pracovním stolem v paláci v Laekenu 1934
Foto: Willem van de Poll, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
V létě 1941 Leopold požádal Lilian o ruku, ale ta nejdříve odmítla se slovy: „Králové si přece berou princezny!“ Nakonec souhlasila za podmínky, že se nikdy nestane titulární belgickou královnou. Oficiální svatbu plánovali po válce, ale nakonec se konal v září 1941 tajný náboženský obřad. Ten byl ale podle belgického práva neplatný, protože mu nepředcházel sňatek civilní. Král si dokonce ke svatbě nevyžádal ani nutný souhlas vlády a parlamentu. Když ale Lilian zjistila, že je těhotná, došlo v prosinci 1941 i na obřad civilní, rovněž tajný. Lilian získala titul princezna z Réthy a souhlasila s tím, že společné děti budou vyloučeny z následnictví. Od začátku jí bylo jasné, že její další život nebude snadný. A tušila to správně!
Zpráva o neveřejné svatbě Leopolda a Lilian vyvolala řadu emocí. I když přicházely do královského paláce i gratulační telegramy a květiny, naprostá většina reakcí byla negativních. Zklamaní Belgičané chtěli vidět krále i po šesti letech stále oplakávajícího svou první ženu Astrid. Brali to jako královu zradu. Štěstí mu nepřáli. A tak vznikaly pamflety očerňující novomanžele, nazývající Lilian bezbřehou kariéristkou. Korunu tomu nasadil blahopřejný telegram od Adolfa Hitlera spolu s velkou kyticí. Nepomohlo ani vyjádření princezny Ingeborg, matky tragicky zemřelé Leopoldovy manželky Astrid, že její zeť má znovu po letech právo na štěstí.
Lilian se ukázala jako oddaná manželka i milující nevlastní matka tří králových dětí, které si brzy získala a s nimiž měla pěkný vztah. Nicméně všichni museli přežívat na zámku Laeken v domácím vězení. Královskou rodinu využívali Němci coby rukojmí, a když došlo k vylodění v Normandii, vydali rozkaz přesídlit ji na německý hrad Hirschstein. Tam žili v drsných podmínkách za ostnatým drátem se sedmdesáti dozorci v zádech. A dokonce se je Němci pod záminkou podání vitamínů pokusili otrávit kyanidem.
Zleva: princ Alexandre, princ Baudouin (budoucí král Baudouin Ier), princezna Lilian (rozená Lilian Baels), král Leopold III., princ Albert (budoucí král Albert II.) a princezna Josephine Charlotte (budoucí velkovévodkyně Josephine Charlotte Lucemburská).
Foto: Profimedia
Když se na jaře 1945 blížila Rudá armáda a spolu s ní i spojenecká vojska, musela se na německý příkaz rodina znovu přesunout - tentokrát do rakouské vesničky na břehu jezera Wolfgangsee. Jednomu z členů králova doprovodu se podařilo uprchnout a přivolat americkou armádu, která poblíž operovala. Královská rodina se tak po letech ocitla na svobodě.
Jenže belgická vláda byla ochotná akceptovat králův návrat pouze za předpokladu, že Lilian s dětmi zůstane v zahraničí, což Leopold odmítl. Zůstali tedy zatím oba i s dětmi ve Švýcarsku a v Belgii nastoupil coby regent Leopoldův mladší bratr Karel. Králi bylo vytýkáno, že před Němci bez boje kapituloval a že s nimi spolupracoval. Také Lilian byla obviňována z kolaborace. Dokonce byla ustanovena soudní komise, která měla zkoumat chování královských manželů v době druhé světové války. Žádná zrada či kolaborace nebyla prokázána, ani být nemohla! I když se v referendu těsnou většinou Belgičané vyslovili pro návrat krále, stále pokračovaly výpady proti němu i jeho ženě. Propukaly nepokoje, závody na protest zastavovaly provoz, poslanci odmítali hlasovat. Situace byla neúnosná…
Král Leopold III. byl tímto jednáním rozhořčen, vždyť se ničeho nedopustil, jen se proti vůli svého lidu znovu zamiloval a po šesti letech vdovectví se podruhé oženil! Proto v roce 1950 předal vládu svému nejstaršímu synovi Baudoinovi, tehdy dvacetiletému, a o rok později oficiálně abdikoval. Tato abdikace definitivně vyřešila ústavní krizi, tzv. spor o krále.
Zároveň znamenala možnost návratu královských manželů do Belgie. Jejich staronovým domovem se stal královský palác Laeken. Leopold pomáhal nezkušenému synovi v prvních letech jeho vlády a Lilian prakticky plnila funkci první dámy. Zatím svobodný Baudoin k ní měl vřelý vztah, až se zase začalo spekulovat o jeho milostném poměru s nevlastní matkou.
Když se král Baudoin v roce 1960 oženil, bylo bývalému královskému páru taktně naznačeno, že by se měl z Laekenu vystěhovat. Nová královna Fabiola byla přehnaná katolička a temperamentnní a společenskou Lilian nesnášela. Posledním domovem rodiny se stal původně zchátralý zámek Argenteuil v blízkosti Waterloo, který Lilian citlivě proměnila v důstojné a reprezentativní sídlo hodné bývalého panovníka. Lilian zde hostila kromě příbuzných a zahraničních přátel také umělce a vědce mnoha oborů. Z městečka vytvořila kulturní centrum.
Manželství Leopolda a Lilian bylo obdařeno třemi společnými dětmi, trvalo do Leopoldovy smrti v roce 1983 a navzdory všem - a především její zásluhou - bylo šťastné. Král si toho byl dobře vědom a nejednou Lilian složil veřejně poklonu. Po letech se nechal slyšet: „Více než dvacet let moje žena sdílela mé radosti a mé strasti: vrátila mi domov, pomohla mi vychovat děti, které mi dala královna Astrid, a díky její oddanosti a něze se staly tím, čím jsou dnes.“
Zámek Argenteuil
Foto: PavelD, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
Po manželově smrti se smyslem Lilianina života stala Nadace krále Leopolda, kterou založila pro uchování památky bývalého krále. Věnovala se taktéž charitě. Díky onemocnění svého nejstaršího syna se začala intenzívně zajímat o medicínu, zejména kardiologii. Dlouhodobě finančně podporovala pacienty trpící srdečními chorobami. Zemřela v roce 2002 na zámku v Argenteuil a navzdory jejímu přání být zde i pohřbena, uložili její tělo po boku jejího manžela i jeho první ženy Astrid do královské hrobky v Laekenu…
Zdroj info: Rodan Kamil: Život s korunou, 2018, Wikipedie - en
Nový komentář
Komentáře
Pěkně napsáno.
Děkuji
Moc děkuji za doplnění vědomostí.