Od malinka jsem se ráda motala v kuchyni a pomáhala mamince při vaření, ale sama jsem poprvé vařila někdy ve čtvrté třídě.
Nevím z jakého důvodu jsem tehdy zůstala sama doma, ale pamatuji se, že jsem chtěla udělat rodičům radost a přivítat je po příchodu dobrým obědem. Trochu jsem se bála abych nepoužila nějaké suroviny, které bude mamka potřebovat a tak jsem prolistovala kuchařku a našla recept na křenovou omáčku.
Křenu byla na zahrádce spousta, o mléko a mouku nikdy nouze nebyla a jinak už nic moc potřeba nebylo.
Navařila jsem hrnec omáčky a s radostí čekala na návrat rodičů. Ti byli opravdu překvapeni a je fakt, že statečně trochu z mého kulinářského výtvoru ochutnali. ¨
Ale také je fakt, že zbytek omáčky putoval na dvorek, kde ho odmítly zkonzumovat i slepice.
K Vánocům jsem pak dostala svoji první kuchařskou knihu a o dva roky později už jsem vařila celé prázdniny a ještě při tom hlídala mladší sourozence.
Dnes platím za vyhlášenou kuchařku. Všem u nás moc chutná a dokonce i můj mlsný zeť si moji kuchyň pochvaluje.
Jenom křenovou omáčku už jsem raději víckrát nevařila.
Lída
Lído, já jí taky vařila, taky jako začátečnice a taky s nevalným úspěchem. Jednak jsem to značně přehnala s křenem a hlavně taky s moukou. No, k párkům by snad šla, ale nikdo to nezkusil. Míša
A jaké byly vaše začátky v kuchyni. Pište na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Křenovou omáčku jsem nikdy nevařila ani nejedla!
Tak křenová omáčka-bašta-k tomu domácí knedlík a kus uzeného-není nad to



RenataP — #4 ..věř mi - nechutnala - ale díky
Míšo, já padnu, prej k párkům....
Ale co, já mám ráda pálivá jídla, mě by možná chutnala....
Jen né křenovou omáčku. Fůůůj
Mňam, křenovku u nás můžem..ale jednou jsem ji taky tak "šikovně" připálila, že letěla do koše i s hrncem..