Už jste slyšeli o anglickém termínu doomscrolling? V době pandemie onemocnění covid-19 je toto slovo stále častěji skloňováno a odkazuje k něčemu, co by se dalo nazvat posedlost špatnými zprávami a katastrofickými scénáři. První část výrazu, tedy doom, se dá přeložit jako záhuba či zkáza. Scrolling je rolování, které děláme každý den myší na monitoru nebo prstem na obrazovce mobilního telefonu.
dom.jpg
Foto: Shutterstock

V praxi to znamená, že lidé, kteří se věnují doomscrollingu, čtou za sebou až příliš mnoho negativních zpráv. Zkrátka rolují, rolují a rolují a konzumují další, další a další negativní zprávy. Mají potřebu dozvědět se co nejvíce informací o těch nejhorších událostech, které se v poslední době staly.

V souvislosti s pandemií to je například úzkostlivé sledování počtu nakažených či zemřelých, pročítání zpráv o nejhůře zasažených částech světa, o mrazácích na mrtvoly apod. Samozřejmě být v obraze je důležité, ale pokud někdo zabředne na delší dobu jen v tomto typu zpráv, může to mít zásadní negativní dopady na jeho psychiku.

Člověk, který vyhledává špatné zprávy, si často nalhává, že to dělá jen proto, aby zůstal informovaný a domnívá se, že mu vědění přinese pocit bezpečí. Jenže důvody i důsledky jsou mnohdy úplně jiné. K doomscrollingu mají častěji tendenci lidé s negativním přístupem ke světu či s psychickými problémy. Pokud člověk pociťuje úzkosti a depresivní stavy mnohdy hledá informace, které odpovídají tomu, jak se cítí, a své rozpoložení si jimi ospravedlňuje. V konečném důsledku se tím jeho stav ještě zhoršuje.

V odborném magazínu European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience volume vyšla studie, která poukazuje na souvislost mezi častým čtením zpráv o vývoji pandemie a pocity deprese a úzkosti. Má to také vliv na zvýšení stresu a pocity smutku.

Nebezpečné není jen probírání se negativními zprávami, ale i trávení velkého množství času na internetu a sociálních sítích. Magazín Cyberpsychology Behaviour and Social Networking uvádí takto strávený čas do spojitosti s výskytem deprese a paradoxně i pocity osamělosti. To, co se v lidském těle děje při čtení negativních zpráv, má i biologické vysvětlení. Vyplavuje se totiž stresový hormon kortizol a jeho dlouhodobě vysoká hladina vede k psychickým i fyzickým problémům (člověk může být například více unavený).

Co s tím?

Argument, že se negativním zprávám nelze vyhnout, protože se v nich média vyžívají, je samozřejmě relevantní. Navíc lidský mozek má v rámci pudu sebezáchovy tendenci tyto zprávy vnímat více než jiné. Na druhou stranu lidé mají možnost zvolit si internetové stránky, které navštěvují. A když budou pozitivně laděné, prohlížeč jim na základě algoritmů bude nabízet více pozitivních textů ke čtení na úkor těch katastrofických.
do.jpg
Foto: Shutterstock

Nejdůležitější část boje proti dooomscrolling, respektive snaha ho minimalizovat, spočívá v jeho uvědomění. Někteří lidé jsou schopní sebereflexe, jiným musí otevřít oči jejich okolí. Proto bystě měli i vy sledovat, jestli nemáte mezi příbuznými i přáteli někoho, kdo vám hlásí každé úmrtí, každou nešťastnou událost. To může být jasným znamením doomscrollingu. Potom je na vás promluvit takové osobě do duše a vysvětlit jí, že se bude cítit akorát hůř a hůř.

Po identifikování takového chování je dobré odhalit, kdy nejčastěji probíhá. Pokuste se tento návyk prolomit a stanovte si, že čtením zpráv strávíte denně jen omezenou dobu. Existují aplikace, díky kterým strávíte na určitých stránkách jen omezené předem stanovené množství času.

Snažte se v mysli nevytvářet katastrofické scénáře. Pokud vás přepadne panika, zkuste zhluboka dýchat. Nepřemýšlejte o tom nejhorším, co se může stát, ale spíše o tom, co má nejblíž k realistickému vývoji. Soustřeďte se více na přítomnost než na budoucnost.

Pomáhá také obklopit se pozitivními lidmi nebo udělat nějaký dobrý skutek pro společnost. Prokazatelné dobré účinky na lidskou psychiku má také pravidelný pohyb. I obyčejná procházka dokáže zázraky. Vyrazte na ni každý den, bez ohledu na počasí. Pláštěnka to případně jistí. 

Zdroje: Health.Clevelandclinic, Cyberpsychology Behaviour and Social Networking, European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience volume, Insidescience, Scientificamerican

Čtěte také: 

Reklama