Paní profesorko, z našeho redakčního výzkumu na téma „Moje závislosti“ vyplynulo, že 20 % čtenářek z cca 1 000 respondentek kouří. Koresponduje to se situací v naší společnosti?
Ano, téměř přesně.
Je dnes módní nekouřit, jak se někdy říká, nebo je kuřáků, i přes mnoho omezení, stále stejně?
Počet kuřáků klesá. Poslední desetiletí kouřilo kolem 30 % populace nad 15 let, nyní kolem 25 %.
Kdy lidé s kouřením nejčastěji začínají, v jakém věku?
Pokud vyrábíte cigarety, musíte získat závislé zákazníky dřív, než dostanou rozum. Dospělí prakticky kouřit nezačínají, jen jeden z deseti kuřáků si poprvé zapálí po svých 18. narozeninách. S tím souvisí to, že věk první cigarety je u nás kolem 10 až 12 let. Není to tedy „dospělé rozhodnutí”, ale dětská nemoc, diagnóza F17.
Zajímavá vás zmíněný výzkum na téma Moje závislost? Podívejte se ZDE.
Za jak dlouho se u člověka vytvoří závislost? Na čem to případně závisí?
Závislost se vytvoří u naprosté většiny kuřáků, kolem 90 %. Závisí to na dědičnosti: především na typu receptorů, na které se váže nikotin.
Kuřáci mají závislost na nikotinu, co ale zplodiny, které vznikají tím, jak cigareta hoří a kuřák vše vdechuje? Co je horší?
Nikotin nezpůsobuje rakovinu, ani typicky kuřácké nemoci. Je dokonce na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace. Způsobuje ale závislost. Problém je kouř, který vzniká při hoření, a obsahuje řádově několik tisíc látek, mezi 4 000 až 7 000 chemikáliemi. Tedy lidé kouří pro nikotin, ale umírají kvůli zplodinám hoření, kvůli vdechování kouře.
Více jak polovina dotázaných v našem redakčním průzkumu uvedla, že by chtěla s kouřením přestat, ale že nemohou, nejde jim to. Co bývá pro lidi nejsilnější motivací, proč přestat kouřit?
Asi sedm z deseti kuřáků by raději nekouřilo. Nejčastější motivací bývá zdraví, peníze nebo společenský důvod (neúnosnost kouření) či pocit závislosti. To, že se jim to nedaří, není známkou neschopnosti, ale zkrátka toho, že se jedná o silnou závislost.
Co když ale kuřákům nejde přestat, protože jim kouření chutná? I na to jsme se ptali našich čtenářek.
Když jim kouření chutná a kouří rádi, nejspíš nepřestanou. Pokud ale zkoušejí přestat a nejde jim to, jsou příkladem typického kuřáka: takových je u nás asi 1 500 000. Napoprvé se to podaří málokomu, typické jsou opakované pokusy. Z nich je dobré si vždy vzít poučení. Co fungovalo, co mi pomohlo a naopak, proč jsem se ke kouření vrátil. Další pokus je pak poučenější. Zde základní rada zní: nepřestávat přestávat.
Jaký máte názor na alternativy typu zahřívače tabáku?
Nahřívaný či zahřívaný tabák obsahuje speciálně upravený tabák, který se zahřeje na zhruba 350 stupňů a proces, který tu probíhá, sice není hoření, ale tlení a určité toxické látky již vznikají, i když o 60 až 90 % méně než při kouření. Tato forma získávání nikotinu je ovšem významně méně riziková než kouření.
Mnoho náctiletých dětí kouří různě ochucené elektronické cigarety, co si o tom myslíte?
Elektronické cigarety žádný tabák neobsahují ani v nich nic nehoří, tedy nekouří se, lépe řečeno vapují. Jistě nejsou zcela neškodné, ale jejich riziko je nejméně o 95 % nižší než riziko kouření.
Jak jsou na tom “večírkoví" kuřáci? Ničí si zdraví stejně intenzivně jako ti, co kouří pravidelně?
Bohužel i příležitostné kouření často vede k pozdější závislosti a kouření dennímu. Dobré heslo je “každá cigareta poškozuje”. Můžeme to přirovnat dotazu, zda by nevadilo inhalovat výfukové plyny jen jednou týdně…
Nový komentář
Komentáře
To celkem objevili Ameriku, že škodlivý jsou zplodiny hoření.
Nicméně by mě zajímalo, kde se bere ten statistický údaj, že kouří 25 - 30 % lidí. Mně přijde, že tak 90 %. Je to hnus. Jak s tím bezohledně otravují vzduch druhým.
V 10 letech? To je strašný.