Děkujeme za další moc pěkný příspěvek na dnešní téma čtenářce s nickem Verča 27

Líčím se kvůli očařovi! Za to, že dnes skoro nedokážu vyjít ven bez nalíčených očí může oční lékař. Ne, snad, že bych měla na nějakého "políčeno", je to mnohem prostší. Do doby, než jsem ve svých svých sladkých 17 letech zjistila, že špatně vidím na tabuli, jsem se líčila jen vyjímečně -na večírek, do tanečních, do divadla. Většinou jsem v takovém případě poprosila svou maminku, která je i nyní jako čerstvá důchodkyně atraktivní a neustále upravená žena, aby se mnou něco provedla.

Ona zalovila ve své kosmetické "taštičce" (byla velká, jak nákupní taška a vážila půl tuny) a během několikaminutové procedury mi vytvořila make-up, jak od profesionála. Tak by to nejspíše fungovalo dodnes, kdybych nebyl přinucena navštívit pana doktora, který po důkladném vyšetření mých kukadel usoudil, že jsem krátkozraká a vydal mi poukaz na kompenzační pomůcku - brýle.

Milá paní v optice, která ty své brýle nosila určitě jen na efekt, mi pomohla vybrat vhodný model a já jej pilně začala nosit. V té době byly vrcholem módy kovové obroučky, do nich jsem si nechala zasadit antireflexní skla - rovněž nejnovější technologickou novinku. Dodnes považuji za klamavou reklamu, že prodavačka v optice v nich vypadala, jako filmová hvězda, zatímco já si vysloužila jen poznámky: "Nováková, nekoukejte na ty rovnice, jak zapisovatelka" a "Ale jo ... sluší ti to."

Před komplexy méněcennosti mě zachránila maminka. "Chce to stíny, holka milá a řasenku!" řekla tenkrát. A tak jsem i já začala pronikat do tajemství kouřového líčení očí, naučila se zet- tahem nanést řasenku a dokonce jsem si po čase troufla i na oční linky. No a když oči, tak už všecko. Po čase jsem svůj arzenál rozšířila i o pudr, korektor, 4 rtěnky, 5 lesků a 8 balzámů na rty (dle posledního sčítání z tohoto pondělí), dále jsem si pořídila kleštičky na řasy, podkladový krém a tvářenku.

Modelů brýlí jsem od té doby vystřídala několik a dneska už jsou pro mě hlavně stylový módní doplněk a běžná součást života, stejně tak jako dvě přeplněné poličky v koupelně, o kterých můj milý prohlašuje: "Nechápu k čemu ty krámy potřebuješ." Ještě, že nechápe, muži nemusejí vědět vše, že?

Verča 27

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Oni často ani nepoznají, že jste byla u kadeřníka. Ale to je na nich roztomilé a pro nás velká výhoda...