Teď tu máme příspěvek na jiné, velmi zajímavé téma. A já myslím, že je v dnešní době i docela aktuální - víra, náboženství, chození do kostela, křest a tak dál. Napsala nám o něm i čtenářka Libuše, která se vás ptá na názor. Napíšete jí?
Náboženství - být součástí, či nebýt?
Vážená redakce, milí přátelé, všichni příznivci ženy-in,
již minimálně dva roky řeším následující situaci.
Ale popořádku. Moji i mého manžela prarodiče byli křtěni, samozřejmě i rodiče. My dva, narozeni v 50. letech jsme křtěni nebyli. A teď řešíme dilema.
Naše děti se najednou rozhodly, že díky svým protějškům se nechají pokřtít. Syn v pravoslavné církvi, dcera v římskokatolické církvi. Kde jsme udělali chybu ve výchově, či snad posun k něčemu kladnému? Doma se o tom bavíme minimálně dvakrát týdně. Co člověka něco někam posouvá! Realita, či snad přesvědčení? Já, ani můj manžel nevíme nic.
Pamatuji na své babičky a dědečky, na rodiče, nikdy nikdo neřešil křest. Nikdo nikdy nechodil do kostela. A teď toto.
Dnes, po více jak roce po křtu mého syna na Ukrajině, bude dcera v Praze pokřtěna. Vím, že každou neděli chodí (musí) se jít pomodlit.
Nemyslím si, že to není správné, jen by mě zajímalo, zda je to v dnešní době moderní, nebo že někdo hledá nějaký ideál.
A už teď se omlouvám, nepatřím mezi netolerantní, jen mě zajímá, jak se na to díváte vy. Neřeším nic, děti jsou velké, je to jen na nich.
Děkuji Libuše
Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.
Milá Libuše,
věřící ani pokřtěná nejsem, takže to nechápu, ale taky nejsem netolerantní, ať si každý dělá, co chce. Hlavně s tímhle se nedá nic dělat. Někteří lidé asi musí patřit k nějaké skupině, mají pocit, že je tam jejich místo. Aspoň tak mi to kdysi říkala moje kamarádka, která se taky nechala pokřtít, když jí bylo asi devatenáct. A já ji dodnes nechápu.
Moc děkuju za příspěvek a přeju hezký den,
Lucka
Nový komentář
Komentáře
MaVy — #23 pardon vypadla mi poznámka,že takových věřících je nás víc
,odesílám dřív než dopisuji,a přijdu na to až po nějaké době,pardon
hopsmops — #19
jasně, až na ten islám, je to náboženství OK
paníliška — #20 Před přijetím svátosti křtu je povinnost účastnit se bohoslužeb, je to součást přípravy k určité změně v životě.
to je děsné
,co by na tom mnělo být špatného?pokud jsou věřící,tak at se pokřtít nechají, nechápu vadí Vám,že jsou věřící a tudíž je předpoklad,že budou žít poměrně morální slušný život?nebo si vyčítáte,že jste je pokřtít nenechala?podle mne je lépe křtít člověka,který se pro to samostatně rozhodl,než nemluvně,takže toto si nevyčítejte,nebo si říkáte,že jste udělala chybu v tom,že začali věřit v Boha?na tom není nic špatného,já v Něj také věřím
Lukáš Čejka — #21 Tak humanismus jsem neměla zrovna na mysli.Jsem pro svobodu lidí, ochrany jednotlivce i lepší postavení znevýhodněných lidí.....a myslím, že bych takhle mohla pokračovat dále,ale zde je to možná v opačném gardu,že je dobro někdy zneužíváno.
dadma — #17
treba takovy humanismus, ten je jen pro otrle 
Když jsi tak tolernantní a nic neřešíš, proč píšeš na ženský magazín a ptáš se, kde jsi udělala chybu ve výchově? Proč píšeš, že dcera MUSÍ chodit na bohoslužby?
Víra v Boha není až tak otázkou výchovy a pokud v něj věřím, je pro mě samozřejmostí chodit do shromáždění. A představ si, nikdo mě nenutí, prostě chci. Jaké máš vztahy se svými dětmi? Bavila ses s nimi o tom, čemu a proč věří? Myslím, že nejlíp by Ti na to odpověděla ony samy. A nezapomeň, že jde stále o Tvé děti.
gerda — #18 to je správný názor,pod to se podepisuju i já, pokud nejdou k islámu, je to dobré
Mají to lidi starosti...já děti pokřtít nenechala kvůli tomu, aby se později mohly samy rozhodnout, jestli jo anebo ne. Tak, jako je nekontroluju (jsou dávno dospělí) v jiných záležitostech, je nebudu kontrolovat ani ovlivňovat ve věci náboženství. Zatím, pokud vím, jsou bez vyznání.
A kdyby ne, je to pořád jejich věc a jsou to pořád moje děti.
Já sama tomu nerozumím ,nejsem křtěná a ani věřící.Moji rodiče byli pokřtěni i sestry,ale do kostela nikdy nechodili. Prostě to tak dříve bylo zavedeno,že u všeho musel být pan farář.Za dob socialismu,byli faráři upozaděni a děti křtili asi pouze lidé ,kteří byli opravdu věřící.Třeba můj manžel pokřtěný je.
Je mě jedno ,ať si každý věří v co chce, když mu to pomáhá,ale nejsem pro dogma.Všechny víry i -izmy, když jsou radikální jsou zhoubné.
Pavla_b — #13 Tak to beru
tento příspěvek moc nechápu...:-/ Když autorka nic neřeší - děti jsou velké a je to na nich, tak proč se rouhá otázkami typu, kde nastala chyba ve výchově?... Myslím si, že otázka náboženství nemá naprosto nic společného s moderností... Myslím si, že pokud je dítě vychováváno v ateistické rodině a v dospělosti se začne zajímat o náboženství a chce jej i vyznávat, tak není divu, že se chce nechat pokřtít...
jejda, já nevím, proč to tak řešíte?
Já si myslím, že je to normální v dnešní době ..
kolik lidí přijme partnerovu víru a divíme se tomu jen tady, v ČR.
kaataa — #8 Elis19 — #7 děvčata...to byla reakce na super příspěvek Tory..
Ironie, samozřejmě...
Souhlasím s Moulou, že Libuše by se měla v prvé řadě zeptat svých dětí, nebo ještě lépe, pokud mají s dětmi normální vztahy, už dávno by jí o svém rozhodnutí řekly. Jinak vím, že v naší ateistické České republice je to velmi divné rozhodnutí, ale je spousta lidí, kterým nestačí žít jen ten svůj přízemní materiální život a cítí nějaký duchovní přesah. Někdo to nechá tak, že mu stačí věřit v "něco nad námi" nebo věří si v křesťanského Boha tak nějak po svém a ústraní, někdo potřebuje praktikovat svoje náboženské přesvědčení v komunitě. Mně tohle nepřijde až tak nepochopitelné, abych se nad tím musela pozastavovat.
Jaké dilema řešíte, když děti se rozhodly? Snad jen to své z 50tých (nejen) let zažité
A co kdyby ses Libude zeptala svych deti? Z clanku neni jasne jestli to doma probiras s muzem nebo s kym. Deti by mely byt schopne ti odpovedet proc je to pro ne dulezite a ty bys mela byt schopna to prijmout a nehloubat nad tim. Pokud jsou dospeli, udelaly rozhodnuti na rozumnem zakladu a vedely proc, staraji se o sebe, pracuji, chovaji se slusne a legalne, je to na nich. Chapat to nemusis ani ty, ani ja, ani nikdo jinej. Nepises, ze by vstoupily do sekty, venovaly sekte veskery svuj majetek i ten, ktery po vas jeste nezdedily, nikdo jim nenakazuje zabijet sve prvorozene...proste se na to vykasli, stejne nic nenadelas. Lide konvertuji a meni ci prijimaji nabozenstvi z ruznych duvodu a "diky svym protejskum" uz hodne dlouho a uz jsi dost stara na to, abys vedela, ze je k nicemu resit veci, se kterymi nemas sanci neco udelat
ad kaataa — #8 to melo byt na Pavla_b — #3
velmi jednoduchy nazor. kolik pridate priste vykricniku?
Pavla_b — #3 Tak s tímhle názorem naprosto nesouhlasím