Do redakčního e-mailu dnes dorazil příspěvek od čtenářky setury, která mi napsala, jak prožila Čarodějnice i první Máj - o zábavu rozhodně nebyla nouze, jak se dočetete v jejím příspěvku. Milá setury, děkuji vám i za radu ohledně kyseliny citronové, na kterou jsem se ptala ráno, když jsem otevírala dnešní vydání magazínu (zde).

kytky

Na pálení čarodějnic jsem se těšila, u nás tedy místo ní byly na hranici buřty a jablíčka. Na přeskakování ohně podle tradice se už necítím, ale vypadám že jsem to zkusila. Mám ovázaný kotník stahovacím obinadlem, jak se mi to stalo?
Šla jsem kolem žhavých uhlíků moc blízko a jeden vyskočil ven z ohně, chtěla jsem uskočit, ale protože nejsem žádná Twiggy, moje tělo nezvládlo rychlé přenesení VÁHY! a ruplo mi v kotníku. Během chvíle nabobtnal a musela jsem jsem ho zkrotit asi kilometrem fáče. Včerejší políbení pod rozkvetlým stromem se tedy trochu improvizovalo. Ne že by mě pod něj manžel odnesl na zádech, to by se pěkně pronesl a byl by z něj invalida, ale poradil si. Přinesl větvičku do ložnice, já ještě spala a držel jí nad naší hlavou a hezky mě políbil. Řeknu vám, ten kotník za to stál. Přeji všem hezké májové dny.

P. S.: Klára se ptala na kys. c., v biospotřebiteli jsem našla toto: Kyselina citrónová se do sirupů a šťáv přidává především jako konzervant pro delší trvanlivost, proto její použití při jejich výrobě není nezbytné. Chceme-li přesto delší trvanlivost našich šťáv můžeme kyselinu citrónovou nahradit plátky samotného citrónu. Mimochodem kyselina citrónová není žádnou syntetickou sloučeninou. Z citrónové šťávy byla izolována již roku 1784.

Text nebyl redakčně upraven.

Děkuji, setury, za radu i vysvětlení, a přeji vám, ať vás noha brzo přestane trápit (i když to nakonec i stálo za to, jak jste psala :)).

Reklama