Nejpozději v zimě otevřete sklenici okurek, které jste v létě zavařili. Ukousnete si...a není to ono. Ve sklenici plavou šedé nebo žluté kousky. A když je ochutnáte, neozve se lahodné Křup!, protože jsou měkké. Okurky byly z místního trhu, zavařovali jste je podle ověřeného receptu, tak co se mohlo zvrtnout? Že by OCET? No to snad...
Žádná chemie
Ale ano, právě ocet může za tu správnou chuť! Jen ten klasicky kvašený totiž dokáže z vašich okurek dostat maximum. Na trhu existuje celá řada octů. Dnes se některé z nich vyrábějí i metodou chemickou, kdy až z 98% obsahují jen syntetickou kyselinu octovou. Kyselina octová do octa sice patří, ale jen ta přírodní. Tu obsahuje tradiční český ocet, např. bzenecký - www.bzeneckyocet.cz.
Navíc v bzeneckém kvasném octu je spolu s ní i mnoho dalších látek, které vznikají přirozenou fermentací a octu dodávají charakteristickou chuť. Mimo to se do něj přidává i sladce voňavá bylinka estragon a také karamel, které mu dávají nejen příjemnou barvu, ale hlavně dokonalou chuť.
Ušetříte pár haléřů, ale zkazíte své okurky
I u octu platí totéž co u například sojové omáčky - za poctivou, vyrobenou jednoduchým, ale dlouhým procesem, si připlatíte. Lahvička kvalitní sojovky za 80 korun neobsahuje nic než soju, vodu, cukr a sůl. Zraje tak, jak zrála v japonských kádích už před 700 lety. Samozřejmě seženete i omáčku za 10 korun, ale stojí vám ten chemický koktejl opravdu za to? Víte, že aby byla vyrobena za pouhých pár dní (nikoliv 5 měsíců), byly veškeré procesy urychleny cestou chemikálií?
A tak je tomu i s octem - ten tradiční, kvasný, se v moravském Bzenci vyrábí už od roku 1921. Rozdíl v ceně však není zdaleka tak závratný, jako třeba u kvalitní sojovky nebo šunky. Zatímco levný zahraniční ocet vás přijde na 55 haléřů na jednu sklenici okurek, bzenecký ocet stojí jen o 35 haléřů více. Přesto lidé často levný syntetický ocet z nevědomosti kupují. Když si však uvědomíte, s jak velkým úsilím jste vypěstovali nebo za kolik peněz jste nakoupili okurky a další zeleninu, kolik času jste do zavařování vložili, přijde vám rozhodně líto, že ocet o pár korun levnější vaši práci zhatil. Rozdíl v chuti je ovšem tak zásadní, že se pár korun za láhev poctivého octu opravdu vyplatí.
Kde se levné a nekvalitní octy berou?
Česká republika je pověstná svými přísnými potravinářskými normami. U nás se synteticky vyrobená kyselina octová pod názvem ocet nesmí prodávat. Přesto se stává, že se k nám hlavně ze zahraničí dováží. Takže když v obchodě narazíte na ocet za osm korun, měli byste zpozornět. Z etikety nepoznáte, jak přesně byl vyroben, ale váš zdravý rozum vám napoví, že není možné za pár korun vyrobit ocet tradiční, a tedy náročnější cestou.
Geniální pomocník
Letos se výrobce bzeneckého octa vytáhl pro zavařování s opravdu skvělou novinkou: už nemusíte shánět různé druhy koření (přiznejte si upřímně - jak často doma využijete semínka hořčice?). Za 14,90 koupíte v akčních zónách prodejen Billa, Interspar, Penny Market, Coop a Globus v průběhu července a srpna krabičku Koření pro nálev Bzenecké okurky, obsahující šest samostatně balených sáčků s kořením, které obsahují správně namíchané koření a vám tak umožní přesné dávkování a dodržení receptury pro nakládání pověstných bzeneckých okurek.
Vy si už jen přečtete recept na krabičce, očistíte okurky, doplníte cibulí, mrkví, či koprem, vsypete koření ze sáčku do nálevu a můžete zavařovat! Bzenecký nálev je navíc také vhodný pro zavařování hub nebo zeleniny.
Proč 8% ocet?
Zatímco do salátů, omáček nebo na přípravu salátových zálivek je vhodnější jemný vinný nebo jablečný ocet se 6 % kyseliny, na zavařování je vhodný klasický lihový ocet se sílou 8%. Jen takový ocet je chuťově vhodný k zavařování, dokáže uchovat potraviny konzervované a nedopustí, aby se v nálevu množily nebezpečné mikroorganizmy.
Studie: kvasný je lepší než syntetický
Výrobce bzeneckého octa chtěl vědět, jestli se skutečně na chuti zavařených okurek pozná rozdíl mezi poctivě vyrobeným tradičním a levným zahraničním octem. A vědci z Ústavu konzervace potravin a technologie masa z VŠCHT tuto domněnku o rozdílu potvrdili: okurky zavařené s bzeneckým octem mají prokazatelně lepší chuť a vzbuzují celkově lepší dojem.
Alkohol v octu? Ale ano!
Je pravda, že základní surovinou pro výrobu kvasného octa je líh (ať už čistý nebo obsažený v jablečném či révovém víně). Nemusíte mít ale strach, že se opijete po zálivce na salát. Alkohol se při kvašení přemění na ocet a zůstane jen zbytkové množství, které není větší než v nealkoholickém pivu.
Bzenecký ocet je jistota
Pokud při zavařování sáhnete po jiných, levných zahraničních octech, může se vám stát, že vás chuť okurek později zklame. Nebude to ta chuť, na jakou jste zvyklí. Tradiční obliba Bzeneckého octa je zkrátka zasloužená - chutná stejně skvěle už 90 let, a to nejen díky přirozenému procesu, ale i díky vylepšení pomocí karamelu a voňavého estragonu.
Další zajímavosti, tipy a rady naleznete na www.bzeneckyocet.cz
Bzenecký ocet kvasný:
Bzenecký ocet ovocný:
Nový komentář
Komentáře
Opět masivní reklama,už to bylo i v Loskutákovi....
Prý žádná chemie...vždyť co jiného je výroba, než chemické procesy, i když pomocí kvasinek
on existuje i jinej ocet, než bzeneckej?
jsem si nevšimla.
Asi to je dobře, jak tak vidím...