Foto: Shutterstock
Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně. V nově publikované studii vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí studie.
Adaptace měst na klimatickou změnu
Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje vědec Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015.Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a zářím.
Jak se bránit negativnímu dopadu horka na náš organismus
Horkem jsou nejvíce na zdraví ohroženi lidé nad 65 let, malé děti do 4 let, těhotné a kojící ženy. Obezřetní by však měly být i lidé s nadváhou, dlouhodobě nemocní. Extrémní počasí, se kterým se poslední roky potýkáme však může ve výsledku zdravotně přitížit komukoliv. Jak si můžeme pomoci?
- Aktivní ochlazování – Je-li to možné, vyzkoušejte studenou sprchu (ne ledovou). Pokud tuto možnost nemáte, postačí namočený ručník či hadřík ve studené vodě.
- Proudění vzduchu – V horkých letních dnech vzduch většinou stojí, ale snažte se vytvořit průchod čerstvému vzduchu. Pokud se vám to i přes otevření všech oken a dveří nedaří, postavte před sebe větrák a k němu misku s ledem. Příjemně vás to osvěží.
- Předcházejte přehřívání bytu – Používejte závěsy a žaluzie, eliminujete tak dopad slunečních paprsků do vašeho bytu.
- Pozornost věnujte i jídelníčku - Vyplatí se preferovat snadněji stravitelné pokrmy před tučnými a na bílkoviny bohatými jídly, které zbytečně zvyšují produkci tepla v organismu. V období veder je také důležité ještě více upozornit na čerstvost potravin a raději se vyhnout snadno se kazícím výrobkům, jako jsou salámy, či různé lahůdkové potraviny.
- Pitný režim – Zlaté pravidlo. V horkých dnech více než kdy předtím platí, že je třeba vypít dostatečné množství čisté vody. Pamatujte, že ve chvíli, kdy máte žízeň je už pozdě. Tekutiny musíte doplňovat pravidelně během celého dne.
Zdroj: Akademie věd ČR, Vědec Akademie věd - Aleš Urban, Science direct, Rehabilitace
Nový komentář