Letos bychom měli trávit Vánoce poprvé u tchyně. Její představa o dokonalém Štědrém dni mě ale děsí, říká Monika

Když jsem přemýšlela nad vánočním dárkem pro svého syna, chtěla jsem něco moderního a užitečného. V poslední době se snaží více hýbat, ale nemá žádný přehled o tom, jak se mu skutečně daří. Nejdřív jsem zvažovala sportovní vybavení, ale to už má. Nakonec jsem narazila na hodinky ARMODD Silentwatch 8 Pro GPS a okamžitě mě zaujaly. Umí měřit aktivitu, sledovat různé sportovní aktivity, mají AI chat a navíc skvěle vypadají. Přesně to, co by ho mohlo bavit a hlavně motivovat. Myslím, že je to dárek, který ocení a využije každý den, a já mám díky tomu vyřešený další vánoční dárek.

Otazkou je, jestli se nekdo zeptal tchyne, co vlastne na svatky chce. 
Takoveto nasilne "zachranovani"... je naprd. 
Byt tou tchyni, tak si v klidu uziju Stedry den sama u pohadek, mozna si trochu zatruchlim, ze jsou to prvni svatky bez manzela...a rodinku pozvu max. na veceri. Ti tak muzou stravit den dle sveho a vecer se spolecne najime, rozdame darky a pujdem si zas po svych. 
Problem kde?

Nějaký kompromis a normální domluva - to mladou ženušku nenapadlo? Že se zvládne od všeho něco?  Jeden den by to snad jít mohlo. U nás doma část jí rybu, část ne. Tak se dělá jak ryba, tak i řízky a není problém. Pokud by u nás měla být manželova mamka, tak očekávám, že se domluvíme. My se půjdeme cournout, ona se koukne na pohádku.

Ja mám Vánoce jako čas pohody. Mám pořád docela malé děti, takže děláme výlety, trávíme čas spolu. Monice bych doporučila přehodnotit, jestli tyto plánované Vánoce s tchýní chce. Jestli je odpověď ne, tak ať to nedělá. Dospělý člověk umí a dokáže zvládnout Štědrý den bez doprovodu. A rozumný dospělý pochopí, že rodina s dětmi má prostě jiný rytmus a zvyky. A pokud rozumný není, o důvod víc nebýt s ním na Vánoce, čas klidu a rodinné pohody :D. My máme svoje ranní pyžamové rituály, večer Dostihy a sázky a klasické Člověče, přes den výlety a aquapark, betlémy, kdy kluci visí u zvířátek. A většinu z toho bychom u tchánů dělat nemohli ani nechtěli. Moje dva týdny volna jsou pro mě svaté, ačkoli jak moje maminka, tak především tchýně to roky blbě nese, protože obě dámy by rády velké společné hyper šťastné rodinné Vánoce :). Moje nervy na to nemají, tak to nedělám.

Když tak čtu tyhle příběhy, tak moje snacha ani neví, jaký jsem já poklad, jako tchyně. Přijedu na návštěvu výhradně na pozvání, zásadně po obědě a mizím před večeří, takže se nemusí řešit jídlo, čaj a slané tyčinky jsou jistota.   Na vánoce tam zásadně nejezdím, ani na jeden svátek vánoční, to má čas až někdy potom, mezi vánocemi a Silvestrem se nějaký ten vhodný den na návštěvu najde, a ta je stejně krátká jako vždycky, dvě až tři hodiny. Bohatě stačí. Ani nevím, jestli mladí kdy byli na půlnoční, ale u nich ve vsi ani není kostel, takže patrně ne. Je mi to fuk, jejich věc, moje zbytečná starost. Kdyby se oni rozhodli, že chtějí na vánoce přijet ke mně, budu dost překvapená, a hlavně zaskočená, protože chystat oběd i večeři pro pět lidí... by se mi fakt nechtělo, a nemám na to běžně doma ani suroviny, to by se mi muselo říct nejpozději dneska, abych do Štědrého dne to stihla zajistit. Naštěstí to nehrozí, mám malej byt, návštěva víc než jednoho člověka by si neměla ani kam sednout. Hurá, hurá. Musím si to pochválit, nikdo jinej to za mě neudělá  

Já bych jen v tomto případě upozornila tradiční rodinné typy nalepené na starší generaci, že se může stát něco, co mladá rodina nečeká. Nevytvoří si tradice, svoje vlastní. Děti je nebudou znát, protože "se bylo u babičky"... Pak děti odletí z hnízda, babičky nebudou, a oni stojí s depresí a prázdnýma rukama a nevědí, co se Štědrým dnem. Pravda, mohou si zavést tradici odletu na Kanáry, třeba. Pro mne jsou třeba svátky naprosto svatý čas, jediné dny, kdy nemusím fakt nic, poprvé za rok slyším ticho, takže tyhle rodinné manýry mne s dětmi totálně ničily. Děti přejedené, nachytané rýmičky, rozhozený spánkový režim, takže svátky za trest.

Z hlediska praktického - není nutno být u tchyně od rána do večera. Můžou jít ven a hrát nějakou hru a k tchyni přijít ve čtyři odpoledne. Ona se do té doby může koukat na cokoli v televizi, na to nepotřebuje mít společnost. Ona si dá kapra a salát, ostatní si vezmou řízek z domova, když teda jsou tak cimprlich a ani jednou v roce nejsou ochotni ochutnat i jiné jídlo než řízek s kečupem, což by jim nijak neublížilo. Ostatně pořád platí to známé "doma jez, co máš, na návštěvě, co ti dají"    No a na půlnoční nechodí jen věřící, proto je tam vždycky tak nacpáno, je to spíš jako kulturní zážitek, zvláště když se provozuje Rybova mše vánoční, to je víc koncert než bohoslužba. Nicméně pokud se to Monice příčí, vždycky může říct, že jde s dětmi domů, protože ony jsou malé a v kostele se neumějí chovat, nudily by se a to nestojí za ty potíže. Na půlnoční půjde jen manžel se svou matkou, to ho taky nezabije.

To je tedy poněkud praštěné. Monika s manželem se rozhodli, že budou dělat tchyni společnost - a zeptali se jí, jestli ona chce? Ví tchyně Jarmila vůbec o tom, že se oni rozhodli, nebo bude překvapená, až tam dojdou? O tom, jak tchyně tráví vánoce, má Monika informaci od manžela, ne přímo od té tchyně. Pravděpodobně jde o jeho vzpomínky z dětství, a vůbec dotyčná tchyně nemusí na tom trvat, že vánoce musí probíhat přesně takhle. To je jen Moničin předpoklad, ona se zjevně nezeptala, ani se s tchyní nedomlouvali, akorát se předem děsí, že to bude katastrofa. A to nejspíš i bude, pokud někdo z nich neotevře pusu a neřekne "pojďme se domluvit, jak ty vánoce letos uděláme". Vždyť přece vánoce nejsou žádné dogma, že to musí být vždycky a za všech okolností tak, jak my jsme zvyklí a nic se měnit nebude. Jde o to, aby byli lidi spolu a ten čas byl všem příjemný.

a ještě ... rada paní terapeutky "nechcete se podřídit vánočním zvykům vaší tchýně, pozvěte tchýni k vám, ať se podřídí ona zvykům vašim" je nad zlato :))

Jednoduché řešení, říct tchýni jak trávite Vánoce a domluvit se sní. Tchýně může koukat na pohádky a vy můžete jít ven. Nebo se s tchýni podívat aspoň na jednu pohádku a pak jít společně ven. Štědrovečerní večeři si může každý udělat sám a nebo ochutnat salát od tchýně. Já třeba taky nikdy neměla ráda bramborový salát, protože prostě mamka i obě babičky ho dělaly pro mě fakt hnusný, ale jak jsem ochutnala salát od tchýně, tak od té doby ho dělám každý rok podle jejího receptu. Stejně si myslím, že nikdo ten salát nejí, protože se Monice nechce dělat . Co se týče mše, já taky nejsem věřící, ale jednou jsem na tě mši byla a má to fakt své kouzlo. Upřímně starého člověka těžko předěláte, ale pokud chcete s tchýni trávit Vánoce, tak buď dáte šanci jejím zvykům a možná se vám to zalíbí a nebo se s tchýni domluvíte jak budete společně trávit Vánoce, protože každý je trávite jinak. A nebo to uděláte jak do teď a navštívíte ji až 26 jako vždy.

Co to je za problém? Monika s rodinou se rozhodla trávit vánoce u babičky, ale přitom chce mít "svoje" vánoce. Chce si užít vánoční venkovní hru s dětmi venku a cpe se do bytu ke tchýni? Proč tam tedy jedou? Rozhodně není problém obalit kapra a řízky a dětem na ně naplácat kečup. (Tady bych se spíš zamyslela nad zvykem Moniky jako matky.)

No abych řekla pravdu, tak  ta   paní snacha  není  o nic  lepší než ta  paní tchyně. Ona už teď  má  zajeté své zvyklosti a  nemíní je  měnit.  Ale i ona  jednou  bude potencionální tchyně a pak se bude možná divit , že partneři  jejích dětí budou chtět  trávit   vánoce  úplně  odlišně od  těch j ejich. A pak se bude   divit  jak jsou  její děti  nevděčné, že  chtějí trávit  vánocese svou novou rodinou  jinak.

O jaký problém jde? Kdo chce kapra, dostane kapra, kdo chce něco jiného, dostane něco jiného. Je to přece večer splněných přání. A když chce být tchyně ve společnosti, tak ať nečumí na pohádky. I když, samozřejmě, asi bych jí to řekla decentněji. Přece ta tchyně nemůže být tak moc stará, aby lpěla na ustálených zvycích. Chce být s rodinou a ne sama? Tak se přizpůsobí a nebude velet.

Marně hledám ten problém. Kapra nejíme, na mši nejdeme. Tchýně bude mít kapra, mladá rodina řízek. Tchyně půjde do toho davu na půlnoční, mladí půjdou spát nebo se jinak bavit. Pohádky nesledujeme, ale tchýně může, jak dlouho chce, mladí půjdou na procházku vyzdobeným městem a tchyni přinesou svařák. Společně budou u večeře a u stromku, to by mohli přežít všichni. Prý jsou to svátky pohody, tak gratuluji, máte dobrý náběh na slušnou hádku :D. Buď najdete kompromis, nebo se budete urážet, každá strana jinak. A pokud to prostě najít nepůjde, tak doporučuji nechat tchýni v křesle u pohádek a jít k ní až další den. Mě osobně by tchýně ani moje matka v této situaci nestály za nervy nadranc a ustupování až tam, kde padám z útesu. Nejde o blbý řízek a kapra, kde o princip kompromisu. A když to nejde, tak to nejde.