14. 7. 2005
Zpět do reality
V hlavě mi od středy bliká jasný a odporný nápis: „Zázraky se nedějí.“
Těhotenský test vyšel negativní a asi aby mě Pánbůh jó usadil, ve středu odpoledne jsem to dostala.
Moje tichá a téměř tajná naděje, že se konečně na nás usmálo štěstí a já ve svém bříšku nosím nový život, byla bezcitně zadupána do země.
Vám se přiznám – obrečela jsem to jako malá holka.
Opravdu jsem kdesi ve svém nitru věřila, že jsem těhotná, že tentokrát to už vyšlo....
Ale jak jsem již psala, zázraky se (alespoň v mém životě) nedějí. Život jde dál a já se budu opět plácat v útrapách všedních dní a dál budu v sobě hýčkat naději v to, že jednou budu v klepající se ruce držet pozitivní těhotenský test...
Ale konec fňukání... jen jsem ty myšlenky potřebovala ze sebe dostat, tak mi promiňte tu melancholii, která se mi drze vetřela do řádků :-)
Včerejšek stál celkově za houby….
V práci jsem se pohádala s mladou kolegyňkou Jiřinkou, doma jsem se pohádala se vzteklým manželem Tadeášem.
Jiřinka v našem pidi obchůdku pracuje čtyři měsíce a čtyři měsíce jí chvíli co chvíli vysvětluji, že každé zboží musí být označeno cenovkou.
Majitel nám dal jasné instrukce, jasný příkaz, který my, jako obyčejné holky za pultem chtě nechtě zkrátka plnit musíme. (Tedy pokud je nám místo drahé).
Jiřinka však má svoji vlastní hlavu, své uvažování, svoji logiku. Proč by se tedy namáhala označovat zboží cenou, že? Přeci ona není pes a zboží není sloup.
Takže můj nástup do práce provázelo zděšení nad tím, že žádné triko, žádné plavky na sobě cenovku nemají… Jiřinka si vyhotovila naprosto šílenou ceduli, na které bylo ještě šílenějším písmem rozepsáno, co které zboží stojí, a onu ceduli nám izolepou nalípla na pokladnu.
Vidět to Karas (majitel), tak mi nezbývá, než zamávat šátečkem, sbalit si pět švestek a opustit obchůdek, který mi obstarává živobytí.
Jiřinku jsem sprdla. Až mám teď trochu výčitky, zda jsem to nepřepískla :-( Jenže ta holka není malé dítě, a to, že se vše – i kalhotky – olepuje cenou věděla od nástupu…
Ach jo. Proč já nemůžu mít chvíli klid? Zítra si s ní asi promluvím… fakt mě nějak tíží svědomí, že jsem na ni tak vyletěla.
Moje osobní problémy mi přerostly přes hlavu a ona byla tím posledním (vlastně předposledním) štouchancem, který ve mně vyvolal bouři.
A do toho Tadeáš…
Večer mi oznámil, že volala jeho matka, že by se na víkend ráda stavila… Uf... to byla rána. Tedovu matku opravdu nemusím. Je to generál, který chce mít vždy poslední slovo.
A navíc je mi po té angíně fakt ještě blbě, necítím se ve své kůži… a do toho má přijet tchyně? No fuj!
Takže jsem své drahé polovičce mile, leč důrazně řekla, že tenhle víkend opravdu na návštěvy nemám náladu…
Tadeáš to pochopil, jeho máti ne. Když jí zavolal s tím, že jsem po nemoci a že by bylo dobré, aby přijela až ten další víkend, až přes pokoj jsem slyšela ten její ječák, jak se snaží prosadit svoje rozhodnutí.
ONA se rozhodla, že přijede! a tak to také bude.
Víte, že moje nálada byla víc než mizerná… Výsledek? Ted se stal dalším hromosvodem pro mé blesky, kterých jsem byla plná.
Vztekle jsem mu vmetla do obličeje, že není schopnej ani vyřídit s matkou, aby sem nejezdila, vztekle jsem prohlásila, že jí tady nechci, a vztekle jsem práskla dveřmi do ložnice.
Zavrtala jsem se do polštáře a bulila jako dítě.
Bože, bože, jak tu sepisuji svoje chování, mám pocit, že velice brzo skončím v blázinci.
Každopádně se zdá, že milá tchyně úderem páté dorazí, a mně je zle už nyní.
S Tedem nemluvím, on se mnou také ne… Takže doma vládne skutečná idylka. I když možná předbíhám… možná mě ta pravá rodinná idylka teprve čeká. A to ve chvíli, kdy dorazí tchyně.
Kdybych již nenapsala, jsem skutečně v tom blázinci.
Předchozí díly deníčku si můžete přečíst zde.
Nový komentář
Komentáře
bozenak: kdyz si to takhle uvedomujes, tak urcite budes v pohode...ne kazdy si dokaze priznat ze dela neco, co by asi sam snaset nechtel
Žofku lituju, já mám naštěstí tchýni, která akceptuje naše rozhodnutí. Hned na začátku jsme si s manželem ujasnili vztahy s jeho maminkou a je celkem klid. Ovšem s mojí maminkou a mým manželem to trošku skřípe. Většinou to rovnám já, takže občas také vylítnu jak Žofka.
Nejlepší je si v klidu sednout, ujasnit si situaci a ono většinou platí, že nic se nejí tak horké jak se uvaří.
Zatím tchýni nemám, ale asi brzo mít budu. Zatím s potencionální tchýní vycházíme dobře, ale je pravda, že spolu nejsme dýl než hodinu. Takový víkend s ní si neumím představit. Děsim se toho až přijde
to vypukne asi válka, neboť její názory na tyto věci jsou "předpotopní".
A zapomněla jsem napsat že moje tchíně je bývalá pani UČÍTELKA.A to taková poctívá.Tak že učit,učit a jesče jednou učit.Posouďte sami:když mi uvaříla už po několikáte rajskou,tak mi musi jesče dva,tří krát řící že ji musím ohžívát pomaliňku,na maliňkim ohní,že se to nesmi vařit,pak manžel ji zavola kvuli uplně ničemu jinému,tak mu to musi zopakovat.A říkal mi aď si z toho nic nedělám,jemu to žíka tak 3-4 krát už 40 let.
To maš dobri kdyš mášpři navštěvě tchině i manžela doma,ta moje chodi ráda jak je manžel v prácé,to se na mně muže víc dovolit.A kdyš jsem ji řekla proč tak chodi,co pak nechce svého syna vidět tak mi řekla že s nim už se popovídala jak byl jesče doma(a to bylo před 15 ti léty)a že teď nema o čem by se s nim chtěla popovídat.A pro mně má jesče hodně rad do života.
Další hrůzy ani nepíšu.
Barb: S tim patecnim hlidanim se to tak nejak zazilo. Kdyz je manzel doma, tak ji mame doma, ale v podstate malokdy jindy si pro ni prijdou - maji jineho prvniho a oblibenejsiho vnoucka. :o(( A pak slysim, ze jim ji nechci pujcit a opravdu nesnasim otazky typy. Ja jsem tak dlouho nevidel, co jsi cely tyden delala??? Mam vzdycky na jazyku jadrnou odpoved, ale mlcim, vsak jim nas drobecek odpovi sam az bude mluvit. :o)))
Vivian: Co se tyce vkladani prispevku nekolikrat, tak se mi to jednou stalo, ani nevim proc. Rozhodne to tam tak nevkladam schvalne. To jenom tak na vysvetlenou.
7658: To je jasne. Ale vzdycky se s tim da neco udelat. Aspon trosku. Zalezi na lidech. Idealni je, pokud obe strany maji zajem stavajici situaci zlepsit... Ale bohuzel toto se stava hodne zridka.
Juli: Docela Te lituju, takovou tchyni mit je za trest. Ja bych ale nejdriv zkusila byt slusna, ale je pruser, kdyz vypením. Pak se neznam.
barb: No, tak to bylo, myslim, v pohode.
A mas aspon zas na nejakou dobu klid! 
Kekka: nevím
ale docela průhledný jsou ti, kteří svůj příspěvek hezky rozdělí na dvě nebo tři části
barb: nejvíc toho namluví ti, kteří nemají co říct... taky to znám, když se návštěva ne a ne rozloučit a pořád mluví a mluví... a mluví o samých nedůležitých blbinách, prostě o ničem, nic podstatného neřekne
I když ono se na návštěvách většinou kecá o pitomostech
Tchýni si člověk nevybírá.
S tím dítětem mě to mrzí,ale neztrácej naději a pamatuj že nejen fyzická ale i psychická pohoda je pro těhotenství důležitá.
Je fajn že si to ze sebe dostala,ale křikem bohužel můžeš ublížit i druhým.
Pokud tchýni opravdu nesneseš hoď se marod,třeba tě bude obskakovat a ty se mužeš v duchu usmívat,že ty si hovíš a ona kmitá.A manželovi nenadávej ať nemá pocit že jsi generál jako jeho matka.Přeji ti hodně zdaru a trpělivosti.
Teda holky, vy fakt píšete jak o život.
Vivian: myslíš, že to opravdu posílají dvakrát úmyslně? Že by tady byl někdo tak přízemní?
Žofka,dneska už je ti určitě lépe a krize je zažehnaná,to se holt tak někdy sejde,že je toho na nás nějak moc a nemůžeme to ustát,ale jedno pěkné přísloví říká:"každý mrak,má svůj stříbrný okraj" a já si ho čas od času také připomínám,hlavně když mám pocit,že už padám na ústa
...
HOLKY, nemusíte sem vkládat ty příspěvky dvakrát až třikrát, tak si pomůžete maximálně k diskvalifikaci ze soutěže
blanicka: (269)tak tak...
Žofko, nebul. Pár slziček sice odplaví smutky a bolesti, ale když jich je moc, budeš mít rýmu a červené oči! Zkus to jinak. Až manželova maminka (nenávidím slovo tchýně/tchán - nikdy jsem je nepoužívala) přijede, mile a s úsměvem ji přivítej a předej do péče jejího syna. Ty se omluv, že ti opravdu, ale opravdu není dobře a běž si třeba do postele číst. Věřím tomu, že pokud je maminka jenom trochu chápavá, tak se brzo odporoučí a příště už ti uvěří, že nemáš náladu na návštěvy.