Chytré nechceme! Odborníci v západoevropských zemích pochopili, že najít práci je docela tvrdý oříšek. Bývalý manažer jednoho anglického vydavatelství Thomas Pedel je už dnes ochoten přijmout jakoukoli práci, dokonce i předvádění dámského spodního prádla! Odpověděl na 150 nabídek, 150krát byl odmítnut. Běžným způsobem. Jen jeden ředitel si nebral servítky a řekl mu na rovinu: „Potřebuji vykonavatele práce a nechci, aby mí podřízení byli chytřejší než já.“ Nejčastější odpověď, kterou uchazeči o práci slyší od personalistů: “Máte skvělou kvalifikaci, ale bohužel je pro naši firmu moc vysoká.“

Profesoři, sociologové, manažeři se zahraničními zkušenostmi přijmou práci sekretářky, jsou dokonce ochotni pracovat jako Santa Klausové. Ve finanční společnosti Onvista v Kolíně nad Rýnem více než polovina uchazečů o místo praktikanta má diplom nebo vědecký titul.  Ve srovnání s uplynulým rokem počet nezaměstnaných bankovních úředníků vzrostl o 35 % a pracovníků v oblasti informačních technologií o 65 %.

Někteří uchazeči se domnívají, že jejich šance získat zaměstnání vzrostou, když zamlčí určitá fakta ze své kvalifikace A tak neuvádějí znalosti cizích jazyků, o vědeckých titulech nemluvě, ovládání počítače jen na uživatelské úrovni. Nemohou být přece chytřejší než jejich chlebodárci.

Japonští Robinzoni. Ředitel firmy Nissin Food Products, která v Japonsku vyrábí těstoviny, Koki Endo vymyslel pro  manažery svého podniku zkoušku. Dříve než nastoupí na nové místo, musí odjet na neobydlený ostrov, přesněji na neobydlené pobřeží ostrova Futon. Podmínky jsou tu velmi tvrdé – bez elektřiny, bez hygienických zařízení a ... bez Coca-coly!

Noví pracovníci dostanou trochu rýže, sóju a pšenici – to vše samozřejmě nevařené. Musejí si sami lovit ryby, sůl získávat z mořské vody, potravu připravovat na ohni. Pokud budou chtít jíst hůlkami, vyřežou si je z bambusu. Důvod této zkoušky je podle ředitele prostý: „Po takové služební cestě si začnou vážit produktů, které naše firma vyrábí. Pochopí, že není na světě nic lepšího.“

Muž  Pila. Tak říkají podivnému člověku, který už půl roku jezdí po Londýně v plášti, pod nímž má jen trenýrky zlatavé barvy a odstraňuje ze špatně zaparkovaných aut botičky. Obšťastnil tak už kolem 30 majitelů aut. Londýnští policisté zorganizovali hon na tohoto podivína, jenže ten zatím úspěšně uniká. Svou pilou osvobozuje kola auta za pouhých 20-40 vteřin a potom rychle mizí.

V rozhovoru pro The New York Times, Muž – Pila řekl, že je nezaměstnaný a žije z peněz, které našetřil v době, kdy pracoval jako organizátor dětských svátků. Když vypověděl novinářům, co si myslí o porušování práv automobilistů, převlékl se do "civilu" a odjel domů metrem.

Po otištění rozhovoru začaly do novin psát a volat stovky nadšených přívrženců tohoto podivína. Jedna prodavačka se dokonce přiznala: „Strašně mě vzrušuje! Hlavně ty jeho zlaté trenýrky! Chtěla bych s ním strávit Silvestra!“  

www.vokrugsveta.com

         
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ