Za sebe mohu potvrdit, že zatím tomu tak opravdu je, a budu doufat, že tu největší nálož už máme všichni za sebou… Neděle 1. července byla vážně velmi náročná, alespoň pro mě a mé blízké okolí, říkala jsem si, že se půjdu uklidnit do lesa, zažít něco hezkého. Les je totiž nejlepší duševní lékárnou jakou znám. Procházela jsem se nazdařbůh tím zeleným světem, když jsem ucítila myšlenku zvenčí: pohlaď si nějaký strom, požádej ho o pomoc. Jasně, vždyť to je to, co právě teď potřebuji, říkala jsem sama sobě v duchu - proč mě to nenapadlo už dřív?
5b4731c8ad0fcobrazek.png

První strom, ke kterému jsem se snažila celým svým já přimknout, jako by nekomunikoval, nevnímala jsem nic zvláštního, hledala jsem tedy dál a snažila se navázat vnitřní kontakt s lesem, aby mě sám vedl. Asi po dvaceti minutách jsem došla na takové vcelku obyčejné místo, ovšem přímo přede mnou stáli dva stromoví manželé. Silná a krásná borovice a statný a vznešený dub. Jasně jsem věděla, že to jsou oni. Nejprve jsem jemně objala dub a do dlaní mi pomalu začalo prýštit krásné teplo, vnímala jsem, jak stromem uvnitř protéká krásná zlatá energie a na chvíli jsem se mohla na pozvání stromu stát jeho součástí.

V určitou chvíli jsem cítila, že naše spojení končí a já mohu navázat další kontakt s borovicí. Borovice se také pod mým dotekem laskavě otevřela a opětovala objetí krásnou růžovou barvou, která jemňoučce a pomalu vibrovala v tu chvíli zároveň se mnou. Na chvíli jsem opět ztratila fyzické tělo a vnímala jen tu krásu, kterou mi paní stromová dovolila pocítit. Pak jsem vnímala ještě nabídku postavit se mezi oba stromy a dotýkat se jich obou současně, obě barvy se ve mně na chvíli propojily a vnímala jsem, jak vše nepotřebné pouštím přes chodidla do země až k zemskému jádru, které je pohltí. 
5b47324d71d67obrazek.png

Na konec celého rituálu jsem dostala svolení přijít znovu, když budu potřebovat. Po tomto zážitku jsem ještě nějakou dobu potřebovala zůstat s lesem, našla jsem si krásné slunné místo, kde neskutečně zpívali ptáci a bylo celkově velice příjemně. Seděla jsem tam ještě asi půl hodiny a jen obdivovala stromy a říkala si, že kdybych měla peníze, ten les koupím (bohužel půlka je na prodej a už tam mnoho stromů padlo, zřejmě na nábytek či na otop) a budu se o něj starat, dokud to půjde.

PS: Podle moudrosti těch, kteří rozumí stromům, dub je stromem moudrosti, odhodlání a síly. Borovice zase chrání před negativními vlivy. Náhody neexistují… 

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama