Kdo má doma vytáhlé náctileté stvoření, už ví, která bije, o čem bude dnešní téma.
Mnohé z vás, zvláště pokud mají doma stvoření mužského pohlaví, zcela jistě vyskočí jak čertík z krabičky. A zavalí mě sprškou nářků, že jejich pubertální ratolest může chodit rok ve
stejných hadrech, jen když bude plná lednice.
A já na to, že moje dcery taky honí mlsná, a navíc se chtějí hezky oblékat. Touha líbit se začíná být silnější než vlčí hlad.
Dávno tomu, co jsem si svoje malé roztomilé holčičky oblékala podle vlastního vkusu, aniž bych slyšela nějaké připomínky.Co by také říkaly, když ještě neuměly mluvit.
Sotva ale začaly pobírat rozoumek a první verbální zkušenosti, nastal čas vzdoru .
Jejich individualita se projevila i v oblékání. Chtěly se lišit. Žádné šatičky, kalhotky a botičky dvakrát.
Vůbec mi to neusnadňovaly, ale musela jsem to v rámci rozvoje jejich osobnosti respektovat.
Ještě donedávna mi „dovolily“, abych jim koupila něco dle vlastního výběru, ale jak šel čas, bylo to stále riskantnější. “To sis koupila pro sebe?“ Zaznělo z jejich úst. V překladu to znamenalo. “Nechceš náhodou, abychom to nosily?!“
Vzdala jsem to. Přestala jsem jim kupovat oblečení jako překvápko. Výjimku tvoří kousky, které bych v případě nezájmu mohla sama nosit. Máme výhodu podobných postav.
No výhodu. Někdy se ráno hrnu pro určitou věc a ona není. Záhadně zmizela, vysublimovala, vyšuměla, zkrátka je fuč.
Proběhne kontrolní otázka směrem k dívčímu pokoji, nikdo samozřejmě o ničem neví. Za pár dní se stejně záhadným způsobem určitě objeví . V koši se špinavým prádlem.
Ta skleróza je teda děs.
Pokud vyrážíme do obchodů společně , já jako tichý pozorovatel žasnu, co se jim líbí a co je naopak nechává naprosto v klídku.
Rozplývám se nad pastelovými barvami, pruhovanými svetříky, skládanými sukýnkami, šáličkami a různými, s prominutím, “pičičandičkami“, ony obracejí oči v sloup. “Mami, to se ti fakt líbí ?“ Sklopím uši a trochu zahanbeně přiznávám, že mám zvrácený vkus.
Ony si naopak libují v holých zádech, odhalených pupících a ušoupaných nohavicích.
Marné jsou moje argumenty o nastydlých vaječnících, močových měchýřích a ledvinách.
Neshodneme se ani u bot. Mně by se líbily v barevných teniskách a motorkářských kozačkách, dcery dávají přednost překvapivě nudným bagančatům.
I vlasy si raději stříhají samy, pochopitelně navzájem.
Nikdo by přece lépe nepochopil jejich záměr.
Samozřejmě, že proběhla i otázka dredů, ale když jsem nadhodila, kolik tato malá výstřednůstka stojí, mám klid. Zatím.
Tetování, piercing a podobné destruktivní metody krášlení jsou jim, naštěstí, cizí.
Jsou přece jenom v něčem po mně.
Jak jste na tom se svými pubertálními a postpubertálními potomky vy?
Nový komentář
Komentáře
je to každého věc
Exupery: Vegetariánství mi u syna nevadí, trochu mám obavy, aby jeho tělo mělo všechny živiny, které potřebuje, ale ujišťuje mě, že to má vychytaný. Tetování z kriminálu nemá,má ho ze salonu,i piersingy. Já jsem těchto věcí hodně veliký odpůrce, vím, že to byla jeho volba, vím, že dlouho pečlivě vybíral, co si nechá udělat a vím, že mi nezbývá nic jiného než se s tím smířit.Ale vůbec mi to nejde, můžu ti říct, že mě to přímo trápí...
medved: Jinak si myslím, že teda by dcera musela bejt pěkný "bebíčko", kdyby ji nějaký píchání uší mělo odradit od piercingů, který by jinak chtěla, páč teda o bolesti nemůže bejt řeč
A nejmíň bolí ten jazyk 
*Kotě*: Já jedno tetování mám na předloktí už asi 7 let a pořád se mi líbí. ono je důležitý si dobře vybrat. Nějaký konkrétní věci jako draci a orlice nebo vyjádření příslušnosti k nějaký skupině nebo nedejbože jméno partnera, to je špatná volba. mě ten můj motiv tak chytil, že jsem věděla, že to chci mít na vždycky, právě to mi na tom rozhodnutí přišlo zajímavý, bez svý trvalosti by tetování vůbec nemělo ten smysl, kterej má. Ani moc nechápu takový to na pár let, hlavně teda nevím, jak to asi musí vypadat, když to začne mizet
V jazyku se mi ten piercing začal líbit, když jsem ho poprvé viděla na slušný, čistý, krásný ženský. Ale myslím, že na zuby nic moc 
V obočí se mi líbí, ale už asi žádný díry v ksichtě nechci, myslím, že tam by to taky bylo navždy vidět.
medved: Taky jsem přesvědčená, že o piercingu by si měl každej rozhodnout sám, když mi o něj dítě řekne až začne brát rozum, tak mu ho v pohodě uhradím. Dokonce jsem kvůli tomu začala uvaýžovat i o tom, že svý dítě nenechám obřezat, jak jsem vždycky chtěla, aby si to taky rozhodl sám. I když teda tam je ten rozdíl, že v dospělosti je to asi o dost náročnější operace, když jim to tam tak naroste
proto nase dcera nedostane jako mimino nausnice
jen at si tu bolest vyzkousi jako pubertacka, az po tom zatouzi...v koutku duse doufam, ze ji to odradi od jinych (hruznych) piercingu 
Jo a daleko víc na močák působí holý nohy než záda, vím o čem mluvím,tohle léto jsem si to vyzkoušela, frajerka jsem večer seděla u ohýnku bosky za to se zakrytejma zádama a jen trochu nastydnu tak se mi to vrací..
Je fakt že i když se máma hezky obléká, tak mě vždycky vybere něco strašnýho, takže od určitý věci mi radši hadříky nekupuje
Exupery: souhlasím, že náušnice jsou jenom jedna z forem piercingu.
Mně se líbí piercing v obočí a v pupíku, v jazyce a na bradě mi to moc přitažlivé nepřipadá. Tetování, hezky udělané, se mi líbí moc, jeden čas jsem o něm uvažovala, ale znám se, asi by mě brzo omrzelo a pak by mi bylo líto, že to nejde sundat.
Nyotaimori: Taky jsem se celkem propíchala sama, asi 8 děr do uší a nos. A pupík a jazyk v salónu. Z jazyka už jsem to vyndala, když jsem se naštvala protože jsem do toho kousla u ulomil se mi kus stoličky a z pupíku jsem to vyndala, páč jsem těhotná a začalo mě to bolet, jak se to natahovalo, ale tam teda doufám, že to tam půjde zas dát. Jinak teda na nose mi ta dirka úplně nezmizela
a to už to mám vyndané tak 6 let. Prostě momentálně mám jenom 2 x 2 naušnice v uších.
Mužskýho, co každej den požaduje flákotu bych vykopla do tejdne 
A tetování z dobrýho salónu přece může bejt krásný, tvůj syn si ho asi nenechal dělat v kriminále, ne?
MMCH: Proč všichni berete naušnice jako něco jinýho než piercing? Jsou taky piercing, není žádnej rozdíl, kromě toho, že na piercing v uších byly zvyklé i naše babičky. Na tom je vidět, jak jde jenom o předsudky.
EvaH: Myslíš, že syn by byl lepším synem, kdyby začal místo sóji pojídat mrtvoly? Přestože teda nejsem striktní vegetarián, tak beru vegetariánství jako hodně kladnou vlastnost, třeba při výběru chlapa a tak
taky nemame s mamou stejny vkus a pokud ma pamet saha (nejake tri roky
) tak nikdy stejny nebyl...maminka me chtela mit za holcicku a ja to hrube nesnasela 
nakonec to skoncilo tak, ze ja (i pres stale omilana proroctvi) nikdy sukne nosit nezacala, ale mama prisla na to, ze kalhoty jsou bezva 
SANSA: já nosím "holá záda" dodnes a s močákem jsem v životě nic neměla. Jsi naočkovaná od matky
závislá na čokoládě: teď máme ve školce také pár "úžasných" rodičů - já bych řekla "pavlačová honorace" nebo "taxikáři"
, penež dost, ale když mají přinést taoleťák nebo platit divadýlka - to je keců. Ale pokud mi děti budou řešit nějaké "fangle" , tak jim vysvětlí, že tyhle obrázky mají nejvíc na oblečení od "stánkařů" a to my nekupujem. 
Já myslím, že mé děti mají poměrně silné sebevědomí a že kvůli "značkám" u nás hysterie nebude.
Taky jsem vzdorovala, když máti chtěla, abych nosila něco dle jejího vkusu
Na hadry si potrpim, ale nejsem ochotna si kvůli nim uběhat nohy, musí to být šup do krámu a už jsem pryč.
Tetování mam na kostrči, mělo být na 3-5let, ale nějak se mě nechce pustit, no nevadí, stejně se mi pořád líbí a ad piercing - mam pupík a nevim, jestli se počítaj dvě dirky navíc v uchu .
Nyotaimori: jsi ďábel, já bych se sama nepíchla ani smykem
Jinak - špajz přede mnou musí být zamčený do dnes
prima článek
mě teda hadry nikdy moc nebraly, ale spíž přede mnou museli na noc zamykat
Reneta: no, asi už se to pomalu blíží k té pubertě, ta moje má 10 a už začala důležitě používat pleťovou vodu - na nos, protože se jí tam dělají pupínky, ženské tvary taky začíná mít a móresy jako 15-tiletá.
jejej nějak mi z textu utekly "ů" takže oprava - rodičů a baráků
závislá na čokoládě: týjo tak tohle jsem ve školce nezažila ani s jednou
a to k nám do školky chodí povětšinou děti movitých rodič, protože bydlíme na okraji Prahy a všude kolem houfy nových luxus barák. A ani starší dcera na "prestižní" 
jazykovce nic takového nezažívá. Spíš naopak jí pochválí, jaký má hezký oblečení a to "hezký" máme z výprodejů, slev a velkoskladů 
gabi:značkové děti chodí každý den "po o", protože maminky nepracují, tak to se neřeší. Po svačině chodí jen děti normálních(pracujících) rodičů.Jak jsem psala, bude hůř.
Já mám dva kluky, 14 a 16 let. A oba dva chodí, jak manekýni. A plný žaludek chtějí taky. Tak nevím, jestli by ta holka nebyla lepší.
závislá na čokoládě: neblbni fakt
, u nás ve školce se řeší spíš, kdo jde "po o" a kdo "po spinkání" a oblečení se nosí pohodlné a to nejstarší 