Každý pátý pacient se stále mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti chřipce, nachlazení či viróze. Odhalily to výsledky dotazníkových šetření, která ve spolupráci s komorou připravují každoročně studenti farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně. „Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá. Lékárníci se dlouhodobě zapojují do edukace široké veřejnosti v oblasti zdraví a zodpovědného užívání antibiotik, o správném užívání antibiotik by se pacienti vždy měli poradit se svým lékárníkem,“ radí prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Pacienti užívající antibiotika chodí do práce a zbylá si schovávají pro další potřebu, ukázal průzkum České lékárnické komory a studentů farmacie

Z výsledků loňského dotazníkového šetření studentů farmaceutických fakult v Hradci Králové a Brně vyplynuly i další zajímavosti o přístupu Čechů k užívání antibiotik. „Výsledky dotazníkového šetření poukazují na potřebu soustavné edukace pacientů. Například počet pacientů, kteří si schovávají zbylá antibiotika pro případnou další potřebu je stále více než 10 %. Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

V některých ohledech jsou ale pacienti naopak zodpovědnější než v minulých letech. „Pozitivní například je, že 100 % dotázaných dospělých užívá antibiotika po stanovenou dobu lékařem. Klesá také počet rodičů, kteří považují radu režimových opatření od lékaře za nedostatečnou zdravotní péči. Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %. Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůže se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost? Lékárník vám poradí, jak předepsaná antibiotika správně užívat a jak případně upravit stravování
Protože jsou antibiotika účinná pouze proti bakteriálním infekcím, které pozná jenom lékař, jsou k dostání výhradně na lékařský předpis. Základní úkon lékárníka je tzv. dispenzace - lékárník při vydání léku pacienta instruuje, jak lék užívat. Zároveň ověřuje, že pacient pokyny správně pochopil a bude podle nich postupovat. „Aby se pacient infekce zbavil, je nutné dodržovat doporučení lékárníka a režimová opatření,“ upozorňuje PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. a dodává: „Antibiotika mohou reagovat s některými potravinami, nápoji, užívanými léky, bylinkami nebo doplňky stravy. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak mohou i antibiotika způsobit změnu účinku jiného léku.“ Vhodným doplňkem antibiotické léčby v jejím průběhu i po ní jsou probiotika, která se liší složením a s jejichž výběrem pomůže pacientům odborný personál v lékárnách.

„Dispenzace lékárníkem vede k maximalizaci účinku a minimalizaci rizik při užívání léku pacientem. Jedním z příkladů, kdy mohou antibiotika negativně ovlivnit užívání jiného léku, jsou například v české populaci hojně užívané léky na snižování hladiny cholesterolu - statiny (např. simvastatin). Pokud s nimi pacient zároveň užívá tzv. makrolidová antibiotika, například klarithromycin, může dojít ke zvýšení jejich nežádoucích účinků,“ říká lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Mgr. Michaela Bažantová.

Na účinnost samotných antibiotik může mít vliv i konzumace mléka či minerální vody. „Doxycyklin a některá jiná antibiotika pak mohou tvořit například s vápenatými nebo hořečnatými ionty v trávicím traktu nerozpustné komplexy, které se nevstřebají ze zažívacího ústrojí do krve, v níž nedosáhnout potřebné účinné koncentrace. Tyto ionty se vyskytují například v mléce, jogurtech, rozpustných minerálních tabletách nebo minerálkách,“ přibližuje další příklady ze své praxe Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Pro zapití valné většiny léků doporučují lékárníci obyčejnou vodu v minimálním množství 200 ml.

Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen dnes, ale i v budoucnu pro vaše děti a vnoučata.

Další praktické rady a zajímavosti týkající se antibiotik jsou dostupné také na pacientském webu lekarnickekapky.cz a lekarnici.cz

Reklama