Většina lidí se do sportu vrhne proto, aby jim bylo lépe po duševní i fyzické stránce. Jenže svým přehnaným zápalem si mohou spíše uškodit. Například v případě, kdy se rozhodnou běžet maraton, tedy 42,2 kilometrů dlouhou trasu.

Před pražským maratonem, těsně po něm a po 24 hodinách po dokončení maratonu si v roce 2019 téměř stovka dobrovolníků nechala vyšetřit krev a srdce a odevzdala data ze sporttesterů. Výsledky nebyly pro mnohé ideální.

„Většina běžců se na maraton připravovala pravidelnou sportovní aktivitou několikrát za týden a 90 % účastníků studie se  s ničím neléčilo. Na první pohled zdravá populace,“ popisuje běžce MUDr. Marek Protuš, autor projektu MarathonLab a lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM a dodává: „Pak jsme ale zjistili, že 50 běžců mělo neléčenou hypertenzi, 55 běžců neléčenou poruchu metabolismu tuků, 10 lidí abnormální nález při echokardiografickém vyšetření a 27 běžců mělo pozitivní rodinou anamnézu  kardiovaskulárního onemocnění.“

A právě tyto faktory mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav každého běžce. „Po závodě jsme navíc zjistili, že u 70 % běžců byly přítomny nálezy, které se u  pacientů hodnotí jako poškození myokardu, a 26 běžců mělo výsledky odpovídající  akutnímu poškození ledvin,“ dodává jeden ze spoluautorů studie, MUDr. Dušan Merta, lékař z Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM.

Studie Marathonlab tak ukazuje, že běžci nejsou obecně zdravější než běžná populace. „V posledních letech bylo na Kliniku  anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM přijato několik amatérských  běžců v kritickém stavu, se syndromem z přehřátí, poruchou vědomí,  s křečemi a závažným poškozením orgánů. Dva z nich podstoupili  transplantaci jater, jedním z nich byl dokonce i šestnáctiletý chlapec. Ze sedmi  nejvážněji postižených běžců dva, bohužel, zemřeli.“ popisuje přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D.

Z výsledků vyplývá, že maraton jako izolovaný závod s sebou nese pro zdraví jedince značná rizika. Jinak je tomu ovšem u systematického, dlouhotrvajícího tréninku. Jednoduše řečeno, že je nutné nejen dostatečně a správně natrénovat na náročný sportovní výkon, jako je maratonský závod, ale především detailně znát svůj zdravotní stav. 

Nejde přitom jen o běžce extrémně dlouhých tratí, ale i o ty, kteří podstupují závody na 10 až 20 km, při kterých chtějí otestovat svou fyzickou zdatnost. Často se jedná o rekreační sportovce, u nichž před závodem nejsou přítomny žádné vážné zdravotní potíže.

„Navíc by si každý běžec  měl uvědomit, že by se měl postavit na startovní čáru jakéhokoliv závodu jenom  tehdy, pokud předtím neprodělal žádné akutní onemocnění. Že maraton není pro  každého a že by se nikdo neměl snažit závod dokončit za každou cenu,“ uzavírá prof. MUDr. Jan Pirk, CSc., běžec a přednosta Kardiocentra IKEM.

Foto: Shutterstock

Reklama