Foto: Shutterstock

Většina praktických lékařů podle dat české zdravotní pojišťovny ordinuje. Z celkem 5 200 ordinací pro dospělé zavřelo jen 11, dalších 33 ordinací jede v omezeném režimu. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen tři ordinace a osm jich funguje částečně.

Otevřeno mají ordinace i přesto, že se lékaři neustále potýkají s nedostatkem ochranných pomůcek. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Zdravotníci si navzájem radí, kde koupit dezinfekční rukavice a roušky dostávají i od pacientů, kteří je šijí doma.

„Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě kvůli formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit. Z celé republiky nám chodí denně desítky mailů o tom, jak se naši členové snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit. Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží – respirátor FFP2, který měli celý den na ústech,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Z ordinace call centrum

Pratický lékař Norbert Král dohlíží v rámci své praxe na 1900 pacientů, koronavirovou pandemii pocítil tak, že se jeho ordinace tak trochu proměnila v call centrum. Denně mu volají stovky pacientů a kvůli nedostatku ochranných pomůcek musel fungování ordinace přeorganizovat.

„Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. Kvůli nedostatku ochranných pomůcek jsme zpočátku ordinovali za zavřenými dveřmi. Ale i naši pacienti se bojí chodit k lékaři, konzultace s nimi proto dělám pomocí telefonu, e-mailu nebo i videohovoru. Některé případy ale nemohu řešit jen po telefonu, ať už jde o neodkladná předoperační vyšetření, nebo akutní stavy. Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ popisuje ordinování v době koronavirové krize MUDr. Král.

Štědří pacienti

Pacienty s neodkladnými problémy si zve do ordinace na přesný čas a dbá na to, aby se v čekárně s nikým nepotkali. Místo běžných více než 30 pacientů jich tak osobně denně v ordinaci vyšetří přibližně osm, dalším desítkám radí po telefonu nebo skypu. Pacienti se mu ovšem za jeho péči odměnili. „Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení. Teď už je situace s pomůckami o něco lepší, část jsme dostali od pražského magistrátu a část od Sdružení praktických lékařů,“ říká Král.

V ordinace se neustále dezinfikují všechny povrchy, se kterými přišel pacient do styku. Práci lékařům ztěžují i právě zmíněné ochranné pomůcky. „Samozřejmě je to nepříjemné. Špatně se vám dýchá, potíte se a při vyšetřování hůře slyšíte i tlukot srdce nebo dech pacienta. Vždy si ale vzpomenu na kolegy a zdravotní sestry z intenzivních oddělení, kteří v ochranných pomůckách tráví celé dny. Mají můj obdiv. Já jsem rád, že si je mohu po vyšetření pacienta vysvléct,“ říká lékař. 

Foto: Shutterstock

Strach o děti i pacienty

O uzavření ordinace ovšem lékař ani na vteřinu neuvažoval. „Když jsem slyšel hlasy vyděšených pacientů, kteří mi do ordinace volali, věděl jsem, že je v tom nenechám. Kdo jiný by jim pomohl? Samozřejmě si uvědomuji, že se mohu nakazit. O sebe se nebojím. Nepatřím mezi rizikové pacienty a jsem mladý. Mám ale strach, že infekci přenesu na pacienta nebo rodinu – mám dvě malé děti. S manželkou, která je také praktickou lékařkou, jsme proto museli přijmout speciální opatření,“ popisuje Král. Babičky už neviděli více než měsíc.

Doma se střídáme a pomáhá nám paní na hlídání, neboť školky nefungují. Tato paní je vlastně jediný člověk, se kterým jsme v kontaktu. Dodržujeme striktní bezpečnostní opatření, abychom nikoho neohrozili. Pracovat a starat se přitom o děti je asi největší výzva,“ tvrdí Král.

S manželkou se snažili připravit na všechny situace, zařídili si proto i vzdálený přístup do ordinace, aby mohli ordinovat a předepisovat léky z domova. „Pár dní po vyhlášení nouzového stavu k nám přiběhla sousedka s tím, že je jejímu muži špatně a je dušný. Vyběhli jsme s manželkou oba pomoci, ale neměli jsme žádné ochranné pomůcky. Ty jsme měli pouze v ordinaci. Pacient naštěstí infekční nebyl, uvědomili jsme si ale, že se musíme pro příště lépe připravit. Teď máme ochranné pomůcky i doma,“ uzavírá Král.

Reklama