Láska Barbary Radziwiłłówny a polského krále Zikmunda II. Augusta patří k silným milostným příběhům polské i litevské historie. Inspirovala autory legend, malíře, filmaře. Kdo byla Barbara Radziwiłłówna? Měla pověst nejkrásnější ženy své doby. Nedivme se, že pro ni ztratil hlavu polský král. A když praskl jejich tajný sňatek, bojoval jako lev, jen aby byla jeho milovaná uznána a korunována královnou.

Krásná Barbara pocházela z Vilniusu, kde se narodila ve vlivném litevském rodě Radziwiłłů. Na přesném roce jejího narození se historikové nedokážou shodnout, a tak pro jistotu uvádějí raději roky dva – 1520 nebo 1523. Radziwiłłové nebyli jen bohatí, ale také mocní. Nejednou významně zasáhli do polských dějin.

Psal se rok 1537, když rodiče Barbaru provdali za Stanislawa Gasztołda, o patnáct let staršího litevského aristokrata. Nebyl to zrovna typický sňatek. Barbařin manžel, trakaiský a trocký vévoda, byl původně zasnouben s její starší sestrou Annou. Jenže nedlouho před svatbou své zasnoubení zrušil. Důvod? Ten se vlastně neuvádí, takže se jedná o pouhou spekulaci. Snad prý neměla Anna tu nejlepší pověst. Kdo ví…

Jenže rod Radziwiłłů nechtěl o tak významného ženicha přijít, a tak mu místo Anny nabídli svou mladší dceru Barbaru. Po necelých pěti letech Barbařin manžel umírá, aniž zplodil nějaké děti. Žádné velké truchlení se nekonalo, ostatně to prý v Litvě ani nebývalo zvykem. Podle tehdejších litevských zákonů Barbara jako bezdětná vdova nemohla zdědit manželův majetek. Ten připadl litevskému velkovévodovi a zároveň polskému králi Zikmundovi I., který ho obratem předává svému synovi. To ještě nemohla Barbara tušit, že se tento princ a pozdější král Zikmund II. August stane největší láskou jejího života a dokonce manželem.

S Barbarou Radziwiłłównou se v Litvě Zikmund poprvé setkal v době, kdy ještě žila jeho první žena. Tou byla Alžběta Habsburská, dcera českého krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Typický dynastický sňatek, který Zikmund uzavřel na přání svého otce. Alžběta Zikmunda vůbec nepřitahovala, nesnášel ji. Prchal od ní za milenkami, nejčastěji na Litvu. Alžbětě ovšem nebyl souzen dlouhý život. Po dvou letech manželství jako bezdětná umírá, aniž vzbudila lítost svého manžela.

Oficiálně přijel mladý král navštívit vdovu kvůli dědictví po jejím manželovi. Nejspíš ho ale hnala touha vidět mladou krasavici, o níž  kolovaly legendy. Brzy se z nich stali milenci. Tajní milenci. Kdy přesně došlo ke svatbě, se s jistotou neví. Do říše sci-fi asi patří legenda o tom, že Barbařini příbuzní se o tajném vztahu dozvěděli a začali Zikmunda nutit, aby se buď s Barbarou oženil, anebo se s ní rozešel. Zikmund jim slíbil, že se s Barbarou rozejde. Slib však nedodržel a scházel se se svou milou i nadále. Povídalo se, že když ho jednou u ní překvapili, přivlekli prý kněze, aby je okamžitě oddal.
Moc pravdy asi na tom nebude. Zikmund totiž nepatřil k těm, kdo by se nechal do čehokoli nutit. Mnohem pravděpodobnější bude fakt, že Barbaru moc miloval, a když mu sdělila, že čeká dítě, tajně se s ní oženil, aby se narodil legitimní potomek. Jenže Barbara prý potratila. Anebo těhotenství jen předstírala? To se už asi nedovíme…
Tajná svatba byla v rozporu s vnitrostátním právem, podle něhož byl král povinen svůj sňatek konzultovat se senátem. Když vše vyšlo najevo, byli všichni proti. Jenže Zikmund si cenil své lásky víc než svého titulu a byl dokonce zpočátku připraven vzdát se polského i litevského trůnu. Nakonec se rozhodl, že polskou šlechtu, která žárlila na vzrůst moci rodu Radziwiłłů, přesvědčí.

O Barbaře se začaly šířit zvěsti o jejím promiskuitním životě. Obviňovali ji, že Zikmunda, který se po smrti otce stal králem, očarovala. Barbara však neměla žádné mocenské ambice, ani se nesnažila získat úřady pro své příbuzné. Milovala Zikmunda láskou, jakou do té doby nepoznala. Polská šlechta pak nabídla králi ústupek. Byla ochotná uznat Barbaru coby manželku, nikoli však jako královnu. Na to ale Zikmund nepřistoupil. Stále doufal v potomky, a tím by zpochybnil jejich legitimitu.

Zikmund části šlechty pohrozil, část uplatil, ale hlavně našel spojence. Získal na svou stranu papeže, kterému se zavděčil, když začal v Polsku potírat kalvinismus a luteránství. Pro případ vzpoury mu pak slíbil podporu jeho bývalý tchán Ferdinand I. Habsburský. Polská šlechta tedy kapitulovala a v prosinci 1550 byla Barbara v Krakově slavnostně korunována polskou královnou.

Zikmund u lože umírající Barbary

Společné štěstí netrvalo dlouho. Už delší dobu měla Barbara vážné zdravotní problémy. Trápily ji bolesti břicha provázené nevábnými hnisavými boulemi, což její okolí velice odrazovalo. Zikmund u ní obětavě probděl nejednu noc, i když to byla povinnost jejích dvorních dam. V květnu 1551 Barbara po velkém utrpení v Krakově zemřela, podle dnešních lékařů údajně na rakovinu děložního čípku. Královnou byla pouhých pět měsíců. Poslední přání, aby byla pohřbena ve Vilniusu, jí manžel splnil. Pohřební vůz s její rakví se vydal na dlouhou cestu do Vilniusu a v každém kostele, který míjel, byly slouženy za Barbaru mše.

Ztráta Barbary Zikmunda zlomila, nedokázal se s její smrtí smířit. Ztratil chuť do života, uzavřel se do sebe, přestal pořádat i navštěvovat slavnosti, od té doby neodložil černý šat. Po několika letech se zúčastnil spiritistické seance, kde byl vyvoláván duch jeho zemřelé ženy. Tam podlehl iluzi, že se jeho milovaná žena vrátila. Ve skutečnosti postava, která se díky obratnému triku mistra černé magie na chvíli objevila, byla jen šikovná kamufláž a jeho zemřelé ženě se jen neskutečně podobala.
Zikmund na Barbaru nezapomněl, do jiné ženy se už nezamiloval a vůbec je ani nevyhledával. Nicméně oženil se ještě jednou. Jagellonská dynastie potřebovala mužského potomka! S nabídkou se znovu ozvali Habsburkové. Navrhli Zikmundovi, že by se mohl oženit s Kateřinou, mladší sestrou jeho první ženy. Té se ale do svatby s mužem, o němž byla přesvědčená, že utrápil její sestru, vůbec nechtělo. Zikmund také nejevil zpočátku velký zájem. Ani Kateřina totiž nebyla žádnou krasavicí, a navíc trpěla epilepsií.

Ke svatbě a následné korunovaci Kateřiny polskou královnou přece jen v červnu 1553 došlo. Na počátku února následujícího roku dorazila z Krakova dobrá zpráva! Královna otěhotněla! Za dva měsíce bylo po radosti, Kateřina bohužel o dítě přišla. Když bylo po dalších třech letech jasné, že Kateřina nesplní to nejdůležitější, co se po panovníkově manželce požadovalo, snažil se Zikmund manželství anulovat. Když Kateřina viděla, že tu není vítaná, sama raději Polsko opustila a vrátila se do rodných Rakous. Zemřela po šesti letech v Linci.
Král Zikmund II. August ji přežil o pouhých pět měsíců. Jeho smrtí v červenci 1572 vymírá mužská linie Jagellonců…


Foto: Wikipedie
Na našem webu jste si mohli přečíst:

Reklama